Česká protidrogová politika patří k nejúčinnějším v EU, říká expert. Problém vidí v nedostupné léčbě
Protidrogová politika a prevence v Česku i přes nižší podíl výdajů než v jiných vyspělých státech patří k nejúčinnějším v Evropské unii. Dokáže například úspěšně bránit šíření infekcí. Síť léčebných zařízení je ale v Česku nedostatečná a pomoc lidem, kteří chtějí závislost překonat, není vždy dostupná. Novinářům to ve čtvrtek řekl šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
Moravčík tak reagoval na výsledky evropské výroční zprávy o drogách, kterou ve čtvrtek experti zveřejnili v Lisabonu.
„Ve srovnání s ostatními státy - zejména s těmi západními - je naše protidrogová politika poměrně levná, když se podíváme na poměr výdajů z veřejných rozpočtů. Svědčí to o tom, že dokážeme dostupné finance efektivně využít," uvedl Mravčík.
Výměna injekčních stříkaček
Stát, kraje a obce na protidrogovou politiku podle něj dávají zhruba půl miliardy korun ročně. Velká část z obnosu putuje právě do prevence a snižování rizik. Česko má třeba účinný program výměny injekčních stříkaček či dostupná centra pro první kontakt, podotkl Mravčík.
V Česku chybí ambulance pro děti se závislostí na drogách a hraní. Případů přitom přibývá
Číst článek
Podle evropské zprávy patří Česko ke státům s nejvyšší dostupností výměny jehel, díky níž je možné šíření nákaz bránit. Česko se tak řadí k zemím jako Británie, Norsko či Finsko. Nejméně se jehly naopak mění v Polsku či Rumunsku.
Výskyt žloutenky typu C mezi uživateli měla Česká republika nejnižší, ukazují výsledky zprávy.
Podle Mravčíka jsou nedostatky ale v léčebné síti. Za hlavní problém označil nedostatečnou dostupnost substituční léčby. Center je málo a mají také malou kapacitu. Lék buprenorfin si musí pacienti navíc platit sami. „Dostupnost substituce je tak velmi nízká," uvedl Mravčík.
Podotkl, že ambulantní síť ordinací a poraden se v polovině 90. let rozpadla a nyní se postupně buduje znovu. Málo lékařů má ale smlouvu se zdravotními pojišťovnami.
