Praha pořádá protipovodňové cvičení. Podílejí se na něm stovky lidí ze záchranných složek
Sobotní celodenní protipovodňová cvičení v Praze odstartoval test vrat na Čertovce, která by se jako první uzavřela i v případě reálných povodní. Součástí cvičení je dále stavba mobilních zábran. Kromě Malé Strany a Kampy se akce týká také Smíchova, Výtoně a Podolí. Zástupci města uvedli, že cvičení potvrdilo dobrý stav zábran. Praha má 19,6 kilometrů protipovodňové ochrany, což zahrnuje mobilní i pevné zábrany.
Délka mobilních zábran je téměř sedm kilometrů, při letošním cvičení se sestavil necelý kilometr z nich. Celkem vojáci do připravených prahů v zemi zasadili 480 metrů mobilních bariér. Ty mají na výšku většinou kolem dvou metrů, v některých místech až tři. Tedy právě tolik, aby odolaly velké vodě, a to s rezervou 30 centimetrů.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že povodně jsou nejčastější krizovou událostí v metropoli, a proto je důležité protipovodňový systém pravidelně prověřovat.
„Myslím, že po dnešku se ukazuje, že všechno je v pořádku, až na drobné závady, které budou odstraněny,“ řekl odpoledne poté, co se dokončila instalace většiny zábran.
V sobotu brzy ráno potápěči čistili dno u protipovodňových vrat na kanálu Čertovka. Pomocí lopaty vyhazovali bláto a různé usazené předměty. Právě uzavřením vrat na Čertovce začíná každá záplavová pohotovost.
Sedm hodin kontrol
Letošní cvičení se týká hlavně dvou úseků na levém břehu Vltavy. Hlavně na Malé Straně u Mánesova mostu a na Smíchově od železničního mostu k Janáčkovu nábřeží může dojít k omezení dopravy u řeky. Řidiči i chodci by měli sledovat značení a reagovat na postupné uzavírky ulic a chodníků.
Zhruba stovka lidí se podílí na opatřeních souvisejících s dopravou a logistikou, třeba i na převozu materiálu z pražské Dubče, kde má město ve 117 kontejnerech uložená všechna protipovodňová opatření. V sobotu město prověří 800 metrů zábran. V některých úsecích jim to zabere až 7 hodin.
Kromě zaměstnanců magistrátu a přilehlých městských částí se do cvičení zapojili zaměstnanci městské firmy Správa služeb hlavního města, která se o zábrany stará, strážníci, profesionální i dobrovolní hasiči, příslušníci aktivních záloh nebo policisté.
Dorazili i zástupci Povodí Vltavy, Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) a Pražské vodohospodářské společnosti (PVS). S vodohospodáři je nutné spolupracovat kvůli prověření funkčnosti zpětných klapek, které při povodních zabraňují průtoku vody z řeky kanalizací.
Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat na konci 90. let. Při povodních v roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními, na dalších místech vůbec nebyla. Voda tehdy zatopila desítku čtvrtí, desítky tisíc lidí byly evakuovány. Pod vodou skončily stanice metra, část zoologické zahrady a voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun. Další velká povodeň přišla v roce 2013, kdy se z břehů vylily i menší vodní toky jako Botič či Rokytka. Škody tehdy dosáhly 2,2 miliardy korun.
