Desetinové tržby, hodinové sazby až 4000 korun. Kontroloři prověřili dotace na vývoj v průmyslu

Státní podpora průmyslového výzkumu, vývoje a inovací v letech 2016 až 2022 nevedla k očekávaným ekonomickým přínosům. Informoval o tom v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad. Na projekty v gesci ministerstva průmyslu a obchodu šlo zhruba 10 miliard korun. Vyjádření ministerstva průmyslu agentura ČTK shání.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výroba, továrna, kov, průmysl, stroj (ilustrační foto)

Státní podpora průmyslového výzkumu nevedla v praxi k ekonomickým přínosům, píše kontrolní úřad (ilustrační foto) | Foto: InWay | Zdroj: Pixabay License | ©

„U kontrolovaných projektů Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že dva, respektive tři roky od ukončení řešení projektů dosáhly tržby v průměru jen 10,2 % a zisk 7,6 % objemu, který příjemci očekávali ve svých žádostech o podporu,“ uvedli kontroloři.

„I proto více než 63 % z 19 kontrolovaných projektů vyhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad jako omezeně účelné a omezeně efektivní nebo zcela neúčelné a neefektivní,“ dodali.

Přestože zájemci o dotace ve svých žádostech zmiňovali ekonomické předpoklady, ministerstvo průmyslu a obchodu nebralo podle kontrolorů ohled na skutečné ekonomické přínosy v praxi. A údajně neposuzovalo dostatečně ani osobní náklady při řešení projektů. Nezamezilo tak riziku nehospodárnosti výdajů, tvrdí kontroloři.

Stamiliony v konkurzu

Kontroloři zmiňují projekt na výzkum a vývoj nové generace speciálních typů průmyslových šicích strojů. Předpokládaného zlepšení ekonomických výsledků nedosáhl.

„Zlepšení ekonomických přínosů nelze předpokládat, protože od prosince 2021 je příjemce v konkurzu,“ uvádějí kontroloři. Celkově v letech 2007 až 2021 získal tento příjemce z dotací 454,5 milionu korun.

Česko bylo nejrychleji se zadlužující zemí v EU, ekonomický růst patřil k nejnižším, píší kontroloři

Číst článek

Další příjemce dotací pak podle kontrolorů ani nečekal ekonomické přínosy projektu.

„Přesto čerpal dotaci ve výši 19,4 milionu korun na tvorbu prototypu robota určeného k využití pro Správu úložišť radioaktivních odpadů. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu byl model prototypu více než dva roky po ukončení projektu zcela nevyužit a uskladněn ve výrobní hale příjemce dotace,“ uvedli kontroloři.

Problematické mohou být podle kontrolního úřadu také osobní náklady. „V jednom z projektů dosáhly v roce 2016 osobní náklady hlavního řešitele i částky kolem 4000 korun na hodinu. Jeho celková průměrná hodinová sazba pak za celou dobu řešení projektu činila 1835 korun za hodinu,“ popsali kontroloři.

ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme