Historie se podle více než poloviny Čechů začíná falšovat. Vadí jim také rušení i stavění památníků

Socha sovětského maršála Koněva nebo chystaný pomník vlasovců. To jsou dva příklady z nedávných týdnů a měsíců, které vyvolaly u části lidí značné emoce. Jak ukázal exkluzivní průzkum agentury Median pro Radiožurnál, víc než polovina lidí si myslí, že se novodobá historie začíná falšovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dějiny se podle 55 procent respondentů začínají falšovat | Zdroj: Agentura Median

Příznivci i odpůrci sovětského maršála Ivana Koněva se před jeho sochou v pražské Bubenči střetli loni hned několikrát. Koněv se totiž nepodílel jen na osvobozování Prahy na konci druhé světové války, ale v 50. letech krvavě potlačil i maďarské povstání.

Přehrát

00:00 / 00:00

Novodobá historie se podle víc než poloviny Čechů začíná falšovat. Více si poslechněte v reportáži Kateřiny Součkové

Jeho pomník ale na náměstí Interbrigády stále stojí. Možný přesun sochy může podle radnice Prahy 6 trvat roky. „Jako nejlepší varianta se nám jeví, aby si sochu přemístili na území ruské ambasády. Další možnost je samozřejmě třeba jednání s Vojenským historickým ústavem, zda by si ji nechtěl dál do Lešan vedle růžového tanku,“ řekl před časem Radiožurnálu starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

Jak ukázal exkluzivní průzkum pro Radiožurnál, skoro dvěma třetinám lidí se rušení památníků událostí a osobností druhé světové války nelíbí. „Převládá názor, že lidem vadí jak rušení starých památníků, tak jim i to, aby se stavěly nové památníky podle měnícího se pohledu na historii,“ dodal Přemysl Čech z agentury Median, která průzkum zpracovala.

Rušení památníků přímo vadí 62 procentům dotázaných, stavění nových podle měnícího se pohledu na historii pak kritizuje 60 procent respondentů. Podle Přemysla Čecha je většinou spojují politické preference: „Nejvíce nový přístup k památníkům druhé světové války vadí voličům SPD, KSČM a ANO. Naopak příznivcům pravicové opozice a Pirátů takovýto přístup vadí méně.“

55 procent lidí si navíc myslí, že se novodobá historie začíná falšovat. Jsou mezi nimi častěji muži a také lidi nad 60 let.

Lidem vadí jak rušení, tak stavění nových památníků osobnostem a událostem druhé světové války | Zdroj: Agentura Median

O falšování, či přímo přepisování dějin mluvili nedávno i zástupci ruské diplomacie – a to v souvislosti s návrhem pražských Řeporyjí a jejich starosty Pavla Novotného z ODS.

Náhodná statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává pět procent respondentů, a až +/- 3,5 procentních bodů u postojů, které zastává 50 procent respondentů.

Za pomoc při osvobozování Prahy v květnu 1945 chce postavit na svém území pomník jednotkám kontroverzní Ruské osvobozenecké armády, přezdívané podle svého velitele – generála Vlasova – vlasovci. Za války vlasovci bojovali po boku Němců proti sovětským jednotkám, a Moskva je proto pokládá za zrádce a kolaboranty.

Květiny, svíčky i transparenty ‚Tady není Rusko‘. U Koněvova pomníku došlo ke sporům

Číst článek

Podle historika Jaromíra Mrňky vyvolává mezi lidmi emoce právě odlišný výklad dějin: „Existují tady dvě kultury vzpomínání na druhou světovou válku. Jedna je ta česká a druhá je ruská a ty spolu vzájemně nejsou příliš kompatibilní. V případě ruského vzpomínání došlo k zakonzervování toho původního sovětského vnímání druhé světové války, kdy se cítí být osvoboditeli od fašismu a garanty poválečného uspořádání. Kdežto v českém případě se otevřela velká debata už v 90. letech o řadě věcí, o řadě činitelů osvobození, které byly v předchozích obdobích zamlčovány – především cíleně ze strany komunistické diktatury.“

Historika Mrňka zároveň dodává, že role vlasovců byla při osvobozování Prahy zásadní. „Vlasovci disponovali jednak zkušenostmi z bojového nasazení, disponovali vybavením, tam, kde se jim podařilo proniknout na území Prahy – především z toho jihozápadního směru – sehráli velmi klíčovou úlohu. Podařilo se jim ve spolupráci s povstalci zastavit postup nacistických útočných jednotek,“ dodal Mrňka.

Dvoudenního průzkumu se v polovině prosince zúčastnilo přes 1000 lidí z celé republiky.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme