Sněmovní volební modely Medianu a Kantaru přisoudily v posledních dvou dnech favoritům poměrně odlišné preference. Hnutí ANO dělí pět procentních bodů, ODS dokonce osm. „Pro mě je to opravdu velké překvapení,“ hodnotí v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz sociolog Jan Herzmann.

Rozhovor Praha 14:18 15. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Největší rozdíl ve volebních modelech Medianu a Kantaru je zřejmě u stran ANO a ODS. Zatímco u Medianu má ANO 31,5 %, u Kantaru 26,5 %. ODS má u Medianu 13,5 %, u Kantaru 21,5 %. Čím to?
Rozdíl je v trendech. Zatímco u Kantaru podpora hnutí ANO už třetí měsíc v řadě klesá, tak u Medianu naopak roste. A v případě ODS je ta situace přesně opačná. Tam v posledním měsíci hlásí Kantar vzestup, ale Median hlásí pokles. U ODS je skutečně ten rozdíl největší a trendy nejprudší.

Jak je tedy možné, že se to u těchto agentur takto liší? Jsou to výzkumy, které byly publikovány během dvou dnů.
Pro mě je to opravdu velké překvapení. Je pravdou, že Median sbíral data v poněkud jiném období než Kantar. U Medianu to bylo období celého října. V případě Kantaru až od poloviny října do 4. listopadu. Ale myslím, že se v té době nestalo nic takového, co by mělo ten trend tak masivně změnit, že by nastalo něco, co by v očích veřejnosti vládu – a jejím hlavním reprezentantem je ODS – vyneslo takto do popředí. Nemůžu samozřejmě říci, že to tak objektivně není. Ale je to pro mě velké překvapení.

Není pro to tedy žádné vysvětlení?
Nemohu ho najít. Při pohledu na situaci v různých průzkumech a i na sociálních sítích mám pocit, že nálada ve společnosti spíše nahrává posilování opozice. Tedy v první řadě hnutí ANO, které je nejsilnější opoziční silou, protože lidé se stále poměrně hodně bojí toho, jak na ně může dopadnout inflace, zejména ceny potravin a v těsném závěsu ceny energií.

Vysvětlení trendů, které zobrazují průzkumy Medianu, jsou pro mě pochopitelné. Pro to, aby se prosadil opačný trend, nevidím žádné důležité vlivy na stav veřejného mínění, které by to měly způsobit.

Median: ANO by ve volbách dostalo 31,5 procenta hlasů. Podpora ODS klesla, KDU-ČSL stoupla

Číst článek

Překvapilo vás na těchto dvou průzkumech ještě něco dalšího?
Neřekl bych. Jsou tam rozdíly v mezích náhodného kolísání. Strany, které jsou kolem pětiprocentní hranice, se jeví v těch dvou průzkumech poněkud odlišně, dokonce to platí i pro ČSSD, ale jsou to věci, které mohou být způsobeny tím náhodným kolísáním. Když má někdo poprvé 3,5 procenta a podruhé šest procent, tak je to v rámci statistického kolísání.

Pokud byste si tedy měl vybrat jeden model, ke kterému byste se přiklonil nebo který je podle vás přesnější, tak by to byl spíše Median než Kantar?
Tomuto bych se chtěl vyhnout, raději bych počkal na příští měsíc. Všechny průzkumy jsou zatížené nějakou statistickou výběrovou chybou. Ta by ale neměla způsobovat takto obrovské rozdíly, jako jsou v případě ODS. Ale přece jenom je to jeden průzkum v dlouhodobé časové řadě, nechtěl bych ten rozdíl přeceňovat.

Věrohodnost výzkumů

Zmiňoval jste různé časové období. Mohl rozdíl způsobit třeba i odlišný způsob sběru dat? Zatímco Median si vybral osobní rozhovory a dotazování online, Kantar zvolil sběr dat přes telefon.
Metodika by neměla mít takto zásadní vlivy, protože při zpracování dat dochází ke statistickým korekcím, takzvanému vážení, které by mělo odstranit všechny případné drobné vlivy odlišné metodiky dotazování. Samozřejmě obecně platí, že telefony při telefonickém výzkumu zvedá trochu jiná skupina populace, než jaká je dostupná při osobním dotazování. Ale to může způsobovat rozdíly dvou nebo tří procentních bodů a ty by se měly při zpracování dat odstranit. Takže tady bych tu příčinu nehledal.

Jsou výzkumy věrohodné? Nemohlo se stát, že se některé z politických stran – přestože to jsou obě renomované agentury – nesnažily volební modely nebo dotazování ovlivnit?
Upřímně řečeno si to neumím představit. Kantar pracuje pro Českou televizi, pod jejím velmi přísným dozorem, tam je politický vliv vyloučen. V případě Medianu je to její dlouhodobá časová řada. Také nevím, proč by to udělali.

Kantar: V říjnovém modelu si ANO o tři procenta pohoršilo, do sněmovny by se dostalo šest stran

Číst článek

Median uvedl: „Oproti minulému volebnímu modelu pozorujeme nárůst ochoty zúčastnit se voleb.“ Může tento nárůst souviset třeba i s blížící se prezidentskou volbou? Že budou lidé angažovanější?
Účast ve sněmovních volbách je teď spíše názorovým ukazatelem, trochu povrchním. Ochota zúčastnit se voleb a jít vyjádřit svůj názor možná spíše souvisí s tím, jak se vyvíjí celková nespokojenost se situací ve státě. A ta se vyvíjí k negativním hodnotám. Takže nelze vyloučit, že část lidí, kteří by běžně k volbám nešli, tak by tentokrát chtěli přijít a vyjádřit svůj nesouhlas nebo nespokojenost.

Dá se ve sněmovních modelech očekávat vliv blížících se prezidentských voleb a kandidatury předsedy ANO Andreje Babiše? Může to sněmovní volební modely ovlivnit?
Ano, může. Zatím ale nevíme jak. Není úplně jasné, jestli si všichni příznivci hnutí ANO přejí, aby se Andrej Babiš stal prezidentem, nebo jak velká část z nich by ho radši viděla na postu předsedy vlády. Až si tohle příznivci hnutí ANO ujasní, tak potom budeme moci lépe říkat, jaký vliv to může mít.

Druhá věc, která s tím souvisí, je skutečnost, že ODS nebo koalice Spolu nemá svého jednoho konkrétního kandidáta na prezidentskou funkci. A my ještě dost dobře z průzkumů nevíme, jestli to příznivci Spolu, speciálně příznivci ODS, oceňují, nebo je to spíše mrzí. Tohle všechno se bude muset ještě zkoumat.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít