Průzkum mezi uchazeči o VŠ: Nejlukrativnější jsou právnické obory, uplatnění se ale hledá hůře
Uchazeči o studium na vysokých školách považují za nejlukrativnější právnické obory. Najít uplatnění je ale podle nich snazší pro absolventy oborů lékařských, technických a IT. Ukázal to průzkum, který při národních srovnávacích zkouškách provedla společnost Scio.
„Ptali jsme se na několik témat. Témata se týkala toho, čemu by se mělo věnovat studium na základních a středních školách. Potom jsme se ptali, jak uchazeči vidí samotné obory vysokých škol z hlediska platů nebo uplatnění, a ptali jsme se i na to, jaké jsou názory respondentů na jejich budoucnost,“ popisuje Štěpán Pudlák ze společnosti Scio.
Celkem 26 procent dotázaných považovalo za nejlukrativnější právnické obory. S 19 procenty za nimi skončily obory zaměřené na IT, 17 procent dotázaných vidí nejvyšší výdělky v ekonomických oborech.
Nejlukrativnější jsou právnické obory, uplatnění se ale hledá hůře. O průzkumu mezi uchazeči o VŠ mluvil Štěpán Pudlák ze společnosti Scio
Právnické obory ale podle mladých lidí nejsou ty, kde se nejlépe hledá uplatnění. Nejvyšší šance v této skupině oborů vidí devět procent respondentů.
Pro srovnání mezi 16 a 18 procenty dotázaných odpovědělo, že uplatnění najdou snáze v oborech lékařských, technických nebo IT.
Dvě třetiny respondentů připustily, že existuje obor, který by rádi studovali, ale nemají na to dostatečné schopnosti. Bezmála čtvrtina z nich uvedla, že jde o obory lékařské.
Součástí průzkumu byly například i otázky ohledně sňatku nebo hypotéky. Výsledky byly podle Pudláka překvapivé.
„Polovina všech respondentů si nechce vzít do budoucna hypotéku. Chtěli by vydělávat sami a zafinancovat si bydlení vlastním způsobem. Šest procent respondentů pak vůbec neuvažuje o tom, že by uzavřelo sňatek,“ přibližuje Pudlák.
Národní srovnávací zkoušky nahrazují nebo doplňují přijímačky na desítky vysokých škol v České republice a na Slovensku. Konají se šestkrát ročně na mnoha místech. Studentům se ze všech pokusů počítá pouze ten nejlepší výsledek.
Průzkum se uskutečnil ve třech termínech národních srovnávacích zkoušek v dubnu a květnu. Na otázky odpovídalo 600 až 2250 respondentů, záleželo na jednotlivých termínech.
„Otázky jsme rozložili do různých termínů tak, abychom vybrali reprezentativní vzorek,“ dodává Štěpán Pudlák.
Dvě třetiny lidí, kteří se tohoto průzkumu zúčastnili, se na VŠ hlásí přímo ze střední školy. Čtrnáct procent se hlásilo z jiné VŠ, 12 procent ze zaměstnání a sedm procent odjinud, například z rodičovské dovolené.
