Průzkum pro ČRo: Češi dávají lékařům za lepší péči dárky i peníze. Legálně si připlatit nemohou
Více než dvě třetiny Čechů by byly ochotny uplatit lékaře nějakým dárkem, jako je třeba bonboniéra nebo láhev. Pětina lidí by doktorovi dala peníze do kapsy, jen aby si zajistili lepší péči. Ukazuje to exkluzivní průzkum agentury Median, který si nechal zpracovat Český rozhlas v souvislosti s debatou ve sněmovně. Ta ale tento týden příplatky za lepší péči odmítla.
Přinést lékaři aspoň bonboniéru byla dříve skoro povinnost. A podle průzkumu agentury Median tento zvyk nevymizel, pro dvě třetiny lidí je to stále přijatelné.
„Lepší péči si snaží zajišťovat i lidé, kteří třeba patří mezi podporovatele nadstandardů, ale dneska je nemůžou využívat, takže se snaží hledat nějaké cesty, jak si lepší péči zajistit jinak,“ říká analytik agentury Median Daniel Prokop.
Dát peníze lékaři je pro 13 procent lidí přijatelné, 6 procent se přiznalo, že všimné nabídli. Podle průzkumu se k tomu přiznávají jen neradi a když už, tak spíš ti mladší.
„Bonboniéra je spíš vyjádření díku než úplatek.“
„Nejsou to peníze, je to taková pozornost pro lékaře.“
„Obálka do kapsy, bonboniéra – považuju to za poděkování za to, že byli milí. Kdyby se jednalo o blízkého a kdybych věděla, že když ten úplatek dám, tak mu zachráním život, tak stoprocentně.“
„Ono je vůbec zajímavé, že to, že je na vás doktor slušný, má někdo potřebu si kupovat bonboniérou. To by přece měl být standard. Lidé si opravdu neuvědomují, že toho lékaře už jednou zaplatili – zaplatili ho ve svém pojištění,“ vysvětluje odborník na zdravotnické právo Jan Zahálka.
„Pokud vám lékař řekne, já vás nebudu operovat, pokud mi něco nedáte, tak už se dá hovořit o nějaké trestněprávní rovině,“ upozorňuje Zahálka.
Místo platby sponzorský dar
Pacienti si oficiálně za lepší zdravotní péči připlatit nemohou. Buď souhlasí s tím, co proplácí pojišťovna, nebo musí zaplatit úplně vše. Některá zdravotnická zařízení to obcházejí a vybírají od pacientů „sponzorské dary“.
Jana Petrenko z Koalice pro zdraví to kritizuje: „Sponzorské dary jsou nezdanitelné, nehlásitelné, takže je to báječný způsob, jak získávat peníze. A dává to takový ten punc legality, že peníze vybírám, ale je to sponzorský dar, není to úplatek.“
Na problém ve sněmovně upozornila i předkladatelka návrhu na znovuzavedení nadstandardní péče Radka Maxová z hnutí ANO. „Za sponzorské dary, které platí pacienti, pokud chtějí něco jiného, než jim platí pojišťovna, se neplatí daně. A pak si to ještě nemocnice vyúčtují.“ Poslanci však její návrh v pátek zamítli.
„Pokud bychom se měli bavit o nadstandardech, tak jedině v případě, že se bude jednat o nezdravotní problematiku. To znamená, když je člověk sám na pokoji nebo chce lepší stravu,“ vysvětlila Soňa Marková z KSČM, proč pro návrh nehlasovala.
Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka z ČSSD byl zákon špatně napsaný. „Z dikce navrženého ustanovení vážně hrozí, že pojištěnci by mohlo být umožněno doplácet za jakýkoli zdravotnický prostředek. Tedy například za nástroje při operacích,“ zdůvodnil Němeček. Sám chce teď připravit vlastní návrh.
„Jsme připraveni k této debatě, jsme připraveni na odborném fóru tuto věc rozdiskutovat a případně vytipovat ty zdravotnické prostředky, kde to nebude problém. Před koncem roku má být znovu otevřena novela zákona a pak si myslím, že toto můžeme udělat,“ přislíbil Němeček.
Shoda na nadstandardech není
Veřejnost je však v názoru na nadstandardy rozdělená. Podle průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas s nějakou formou doplatků souhlasí až polovina lidí, druhá polovina je ale proti.
„Většina z té poloviny, 37 procent z celku, s tím souhlasí za podmínky, že by se nezměnil dnešní standard, který je hrazen z veřejného pojištění,“ říká analytik Medianu Daniel Prokop.
Za zákrok na přání, jako je porod císařským řezem, by si rádo připlatilo 49 procent lidí. Shodně 46 procent pak chce mít možnost platit za lehčí sádry, oční čočky, nebo lepší endoprotézy. Podle průzkumu se zavedení příplatků za péči bojí hlavně senioři a lidé s nižšími příjmy.
„Protože u chudších lidí v České republice tvoří zdravotní péče větší část spotřebního koše. Bojí se, že zavedení standardů a nadstandardů povede ke snížení standardů a že je to finančně ohrozí,“ objasnil Prokop.
