Průzkum pro ČRo: Většina lidí v Česku chce dál volit prezidenta přímo
Většina Čechů chce zachovat přímou volbu prezidenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. V přímé volbě Češi poprvé vybírali hlavu státu před dvěma lety, před tím prezidenta volil parlament.
Před dvěma lety se v souvislosti s přímou volbou mluvilo třeba o tom, že financování některých kampaní není průhledné, nebo se objevily pochyby o pravosti podpisů pro některé nezávislé kandidáty.
Některé lidi také zaskočilo, jak kampaň společnost rozdělila. I tak si však Češi přejí mít i dál právo rozhodovat přímo.
Příspěvek o postoji obyvatel ČR k přímé volbě prezidenta natočila redaktorka Lenka Jansová
V současné době je pro přímou volbu mírně víc voličů levice. Tak tomu bylo i v minulosti, rozdíly však už nejsou tak velké.
„Před rokem 2013 platilo, že tu přímou volbu výrazně častěji podporují voliči levice – oni si od toho slibovali vytvoření nějaké politické protiváhy proti pravicové vládě. Dneska, když existuje vláda, která je dejme tomu středová nebo středo-levá, tak se ten rozdíl mezi pravicovými a levicovými voliči stírá,“ uvedl sociolog agentury Median Daniel Prokop.
Ke stoupencům přímé volby patří také lidé, kteří k volbám nechodí. „Právě ti lidé, kteří se neúčastní voleb, si tu přímou volbu přejí, protože nevěří těm voleným zástupcům, že by dokázali jaksi nepřímo zvolit správného prezidenta,“ poznamenal Prokop.
Návratu k nepřímé volbě by dalo přednost jen sedmnáct procent voličů. „Pořád jsou to mírně víc voliči pravice, protože ty pravicové strany tu nepřímou volbu jako víc obhajovaly,“ doplnil sociolog.
I když lidé chtějí volbu zachovat, něco se možná přece jen změní. Ministerstvo vnitra totiž plánuje novelu volebních zákonů, a sní i úpravu některých pravidel pro volbu prezidenta. Třeba podpisy pro nezávislé kandidáty by měly být příště ověřené.
„Samozřejmě to i může změnit počet podpisů, které jsou nutné na tu petici,“ uvedla Petra Kučerová z tiskového odboru ministerstva vnitra. „Přinese to možná i změnu v Ústavě, která říká, že je potřeba 50 tisíc podpisů,“ dodala Kučerová, podle níž by se mohl počet potřebných podpisů snížit.
Jak Češi hlasovali v přímé volbě prezidenta?
V prvním kole přímé volby prezidenta republiky hlasovalo před dvěma lety 5,1 milionu lidí. Volební účast dosáhla 61,31 procent. Jen dva z devíti kandidátů – Miloš Zeman a Karel Schwazenberg – přesáhli hranici milionu hlasů. Český rozhlas připravil přehlednou mapu, která ukazuje, kde měl který kandidát jakou podporu.
V interaktivní mapě si můžete připomenout jména všech kandidátů, podívat se, kde bodovali, a také jak volby dopadly přímo u vás – stačí zadat jméno obce do vyhledávacího pole vlevo dole.
Pomocí rozbalovacího menu vlevo nahoře zobrazíte v mapě geografické rozložení podpory pro každého jednotlivého kandidáta.
Z mapy je na první pohled vidět drtivá převaha Miloše Zemana na Vysočině, v menších obcích a také na severní Moravě. Karel Schwarzenberg měl největší náskok v Praze, Brně a dalších velkých městech. Ve druhém kole jej ještě zvýšil, ale na vítězství mu to nestačilo.
Takto podrobná mapa s výsledky v jednotlivých okrscích nebyla ještě nikde publikována, protože Český statistický úřad v roce 2013 nezveřejňoval okrskové výsledky ve strojově čitelném formátu – výsledky nabízel jen po celých obcích. Český rozhlas tato detailní data nyní propojil s aktuální mapou volebních okrsků. Bohužel na ní zůstalo několik bílých míst, například v Praze, v Brně, v Plzni či v Opavě. Jedná se o volební okrsky, jejichž hranice a názvy se od prezidentských voleb změnily, a nebylo by proto korektní zaplňovat je historickými daty. Mapu s tehdejšími hranicemi volebních okrsků statistici dosud nezveřejnili.
