Češi důvěřují policii a armádě nejvíce od roku 1997, v boji s koronavirem u nich vede Prymula

Armádě a policii nyní důvěřuje nejvíce Čechů od roku 1997. Vojáci i policisté mají aktuálně důvěru zhruba čtyř pětin lidí. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, která zjišťovala, nakolik Češi věří bezpečnostním, politickým nebo justičním institucím ovlivňujícím život v republice. Velkou důvěru mají lidé také například v Českou obchodní inspekci, Českou národní banku a obecní úřady.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Armáda i policie patří podle průzkumů STEM dlouhodobě k nejdůvěryhodnějším institucím v Česku. Nebylo tak tomu ale vždy. V roce 1997, kdy agentura začala průzkumy důvěry provádět, věřila armádě jen třetina Čechů a policii pouze čtvrtina.

Průzkum Medianu před opatřením kvůli koronaviru: volby by s velkým náskokem vyhrálo ANO

Číst článek

Policisté navíc dosahovali dosud v průzkumech nižšího podílu důvěry než vojáci. Teprve v letošním průzkumu jim vyjádřil důvěru stejný podíl dotázaných jako vojákům, a to 78 procent. Městské policii důvěřuje 64 procent účastníků průzkumu.

Velkou míru důvěry mají tradičně obecní a městské úřady. Důvěru jim vyjádřilo v březnovém průzkumu 73 procent lidí. Krajským úřadům věří 68 procent dotázaných. Výrazně nižší podíl důvěry mají celostátní politické instituce. Prezidentovi důvěřuje 56 procent Čechů, sněmovně 47 procent, členům vlády 46 procent a Senátu 41 procent.

Interpol, NATO a OSN

V oblasti práva věří každé z institucí zařazených do průzkumu výrazná většina lidí. Největší důvěře se těší Česká obchodní inspekce, které věří 73 procent dotázaných.

Podobně vysokou míru důvěry mají i například Nejvyšší soud nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Naprostá většina lidí věří i České národní bance, a to 72 procent. Více než polovina lidí důvěřuje také České televizi a polovina dotázaných vyjádřila důvěru i odborům.

Podvod za 2,2 miliardy. Policie navrhla obžalovat podnikatele, peníze z tisíců lidí vylákal přes internet

Číst článek

Agentura STEM zjišťovala také důvěru Čechů v některé mezinárodní instituce. Například Evropskému parlamentu věří jen zhruba třetina obyvatel republiky a Evropské unii asi dvě pětiny Čechů. Důvěru nadpoloviční většiny lidí má Interpol, OSN či NATO a přesně polovina dotázaných vyjádřila důvěru Mezinárodnímu měnovému fondu.

Průzkumu se zúčastnilo 1008 obyvatel České republiky ve věku nad 18 let. Průzkum se konal od 5. do 15. března, tedy z větší části ještě před začátkem nouzového stavu v Česku kvůli šíření koronaviru.

V boji s koronavirem vede Prymula

Ke zvládnutí epidemie nového koronaviru v Česku nejvíc přispívá epidemiolog Roman Prymula následovaný ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD).

Naopak nejhůře je hodnocen prezident Miloš Zeman. Vyplynulo to ze zjištění projektu National Pandemic Alarm, který monitoruje nálady a postoje společnosti v období pandemie koronaviru a za kterým stojí výzkumné agentury Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Boj proti koronaviru v rukou armády. ‚Její úloha je u chytré karantény stěžejní,' říká Prymula

Číst článek

„Romana Prymulu a místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka hodnotí nejlépe lidé s vysokoškolským vzděláním a Pražáci. Premiér Andrej Babiš je hodnocen lépe mezi lidmi nad 60 let a lidmi bez maturity,“ uvedli autoři průzkumu.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) přispívá nejvíc ke zvládání nákazy podle devíti procent respondentů. Jako druhou volbu si ho vybralo 16 procent dotázaných. Celkový průměr byl 3,4.

Na páté příčce žebříčku se umístili hejtmani a primátoři. Byli první volbou pro osm procent dotázaných a druhou volbou pro dalších devět procent. Průměr byl v případě hejtmanů a primátorů 4,24.

Prezident propadl

Nejméně příznivé hodnocení získal prezident Miloš Zeman. Ke zvládání situaci přispívá nejvíc podle čtyř procent lidí a pro další tři procenta byl druhý v pořadí. Naopak 60 procent respondentů ho zařadilo až na poslední místo, což je výrazně víc než u ostatních hodnocených. Tomu odpovídal i celkový průměr, který v případě hlavy státu činil 5,21.

Autoři průzkumu také požádali respondenty, aby si vybrali tři opatření, která by proti šíření koronaviru sami zavedli kvůli ochraně občanů před pandemií. Dvě třetiny respondentů mezi trojici kroků zařadily uzavření hranic. Polovina dotázaných byla pro povinné nošení roušek a 43 procent by mezi trojici opatření zařadila omezení pohybu osob.

Projekt National Pandemic Alarm zjišťoval názory lidí prostřednictvím online dotazování. Do výzkumu se zapojilo 1484 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku od 15 let.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme