Stovky prvňáků opakují nebo propadnou, letos jich může být víc. Na školách často chybí podpora
Zklamání, ztráta motivace, pocit nedostatečnosti a punc propadlíka. To zažívají děti, které se z první třídy musejí vrátit do školky nebo se na konci školního roku dozví, že budou muset první třídu opakovat. Neziskové organizace pracující s dětmi cizinců a ze sociálně slabých rodin se obávají, že takových dětí kvůli loni zavřeným školkám a online zápisům letos ještě přibude.
Zhruba 600 dětí, které podle ministerstva školství takzvaný dodatečný odklad každý rok skutečně potká, může návrat ze školy do školky silně stresovat. Stejně jako dalších 1100 prvňáků, kteří si musí první třídu zopakovat. Až dvakrát víc to hrozí u dětí cizinců, které neumějí dostatečně česky.
„Dítě už je školně zralé, třeba je i v něčem napřed, umí číst a psát. Rozvoj ve škole potřebuje a jediný problém je, že neumí česky. A škola ho z toho důvodu nepřijme a zbytečně ho tím zbrzdí,“ upozorňuje Kristýna Titěrová z organizace META, která děti-cizince podporuje. Podle ní nemá škola kvůli nedostatečné znalosti češtiny dítě posílat zpátky do školky, ale měla by mu naopak pomoct.
„Jak ‚dítě není připravené na školu‘? Škola má být připravená na dítě! To je podle mě ten hlavní problém,“ tvrdí Titěrová.
To, že do školky se z první třídy vrátí i děti, které jsou už pro školní docházku zralé, připouští pro Radiožurnál také ředitel odboru základního vzdělávání na ministerstvu školství Michal Černý.
„Skutečně to bývají konkrétní učitelky, které mají tendenci se nějakého dítěte zbavovat, a přemlouvají rodiče, aby si vzali odklad, protože to dítě z nějakého důvodu nechtějí. A zase, není to o školní nezralosti toho dítěte, ale o jiných věcech, kvůli kterým ho tam ta paní učitelka třeba nechce,“ říká Černý.
Chybějící podpora
Neziskové organizace se obávají toho, že dodatečných odkladů a propadnutí na konci první třídy v tomto školním roce přibude.
Nevyhovující bydlení negativně ovlivňuje školní docházku. V Česku tak žije až 50 tisíc dětí
Číst článek
Školky, které dětem s přípravou na vyučování pomáhají, totiž byly kvůli koronaviru část loňského školního roku zavřené. A zápisy, kde můžou učitelky zralost dítěte odhadnout, byly většinou online, připomíná metodička předškolní podpory organizace Člověk v tísni Alžběta Pospíšilová.
„Nám jde o to, abychom se vyhnuli tomu, že se to děje v nadměrné míře. Což se teď děje právě proto, že ty děti neměl nikdo šanci předtím nějak posoudit.“
A tak dnes v lavicích sedí i děti, kterým by další rok ve školce prospěl. Třeba těm ze sociálně slabého prostředí.
„Nikdy nedržely v ruce nůžky, neměly doma pastelky, neznají čtvrtku… Ty děti potom nemají k dispozici věci, kterými by rozvíjely tyto dovednosti a návyky, které jsou potřeba,“ upozorňuje na nelehkou startovní pozici některých dětí Pospíšilová.
‚Škola je nezastupitelná‘
Podle ředitelky Mateřské a Základní školy Litvínov Pavly Tomáškové ale ani návrat těchto dětí zpět do školky není řešením.
„Role školy je samozřejmě nezastupitelná, a pokud se k nám dostane dítě, které potřebuje velkou podporu, tak my mu dopřejeme to, čemu se mu doma nedostává,“ vysvětluje Tomášková. Litvínovská škola proto řeší takové případy přeřazením dítěte do přípravné třídy. Žáky, kteří na konci prvního ročníku propadnou, ale eviduje také.
Prospívá tříletým dětem školka? Učí se interagovat s dospělými, mají pak vyšší vzdělání, říká výzkumnice
Číst článek
Alžběta Pospíšilová z Člověka v tísni upozorňuje na to, že propadnutí žáka je ta nejhorší varianta, a to i z dlouhodobého hlediska.
„Je to ve finále zkrácení docházky do osmé třídy, protože ve chvíli, kdy opakuje, tak devítiletá školní docházka končí v osmé třídě... A uplatnění na trhu práce pro tyhle děti je poměrně špatné.“
Podle odborníků na vzdělávání by pomohlo víc přípravných tříd na školách a víc asistentů pedagoga nebo školních psychologů. Michal Černý z ministerstva školství připomíná i speciální postcovidové doučování, které mohou využít i prvňáci.
