První máj netáhne. Lidé dávají přednost procházce před politiky
Letos je tomu 120 let, co se poprvé slavil Svátek práce - stalo se tak 1. května 1890. Prvomájové oslavy tradičně využívají ke své prezentaci stoupenci krajní levice i pravice. Mítinky ale pořádají letos v rámci předvolební kampaně i parlamentní strany.
ČSSD bude lákat voliče na náměstí Míru v Praze, Petřín obsadí ODS, na Výstavišti se setkají komunisté. Zelení budou oslovovat lidi na různých místech v Praze. Lidovci si kampaň na prvního máje odpustí, budou slavit až Den matek. Nabízí se však otázka, co mohou politici vytěžit v rámci předvolební kampaně právě na prvního máje?
„Myslím si, že nic. Efektivita těchto shromáždění je nulová, protože mítinky navštíví pouze přesvědčení přívrženci jednotlivých stran nebo nějaké skupiny, které se budou chtít zviditelnit a ventilovat své požadavky,“ řekl politolog Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Marná snaha politiků
První máj využívají ke své prezentaci právě pravicoví radikálové a anarchisté. Pokud se něco takzvaně semele, média se zaměří právě na tyto události a parlamentní strany zůstanou zřejmě opodál.
„Přesně tak, myslím si, že se jim to rozhodně nevyplatí, spíš by strany měly šetřit síly, peníze a čas na důležitější věci. Ale zřejmě to bylo zakomponováno v jejich kampani, tak to musely zkrátka udělat,“ dodal Rudolf Kučera.
„Česká veřejnost má navíc ke Svátku práce velký odpor v kontextu s historickými událostmi. Navíc z filozofického hlediska je hodnota práce mezi lidmi vnímána velmi vlažně, do popředí se dostávají jiné hodnoty jako například využití volné volného času,“ uzavřel politolog Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
V Berlíně se slaví
Většina obyvatel Německa se chystá na prvomájové oslavy. V pohotovosti budou ale i tisíce policistů. Svátek práce využívají tradičně k protestním pochodům levicoví i pravicové extrémisté.
Obyvatelé Berlína mají dnes na výběr z desítek koncertů, oslav, slavností pod širým nebem. Některým oblastem se ale zejména po zkušenostech z minulých let raději vyhnou.
Dnešního dne využívají tradičně k protestním pochodům všechna radikální hnutí od anarchistů, aktivistů militantní levice až po příznivce extrémní pravice. Největší střety se čekají ve čtvrti Kreuzberg, kde loni plály barikády do nočních hodin a Molotovovy koktejly si vyžádaly stovky zraněných.
Jenom v Berlíně je v pohotovosti na 6000 tisíc policistů. Střety radikálů se čekají ale i v dalších velkých německých městech. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.
