Psychiatr: Síťová lůžka jsou mírným omezovacím prostředkem
Před několika lety kritizovala britská spisovatelka Joanne Rowlingová zavírání těžkých pacientů českých psychiatrických nebo sociálních zařízení do klecových a síťových lůžek. Vláda pak tuto praxi v ústavech sociální péče zrušila, v léčebnách se ale dále používá – podobně jako v jiných evropských zemích.
Diskuzi o vhodnosti tohoto opatření dnes znovu oživil případ, na který upozornil list Právo. Jednapadesátiletá žena totiž spáchala minulý pátek v psychiatrické léčebně v Dobřanech na Plzeňsku sebevraždu tím, že se oběsila v síťovém lůžku.
Zatímco sebevraždy pacientů psychiatrických zařízení ojedinělé nejsou, k umisťování nemocných do síťových lůžek dochází v dnešní době už jen zřídka.
„V naší léčebně se od toho roku 2006 nepoužilo, pokud vím, ale neříkám, že to je dobře,“ potvrzuje primář oddělení ochranné léčby z pražské bohnické léčebny Jiří Švarc.
Primář oddělení ochranné léčby z pražské bohnické léčebny Jiří Švarc a právnička Ligy lidských práv Zuzana Turajová diskutovali o klecových a síťových lůžkách
Případ z dobřanské léčebny proto podle něj nepřestavuje důvod k přehodnocení praxe užívání síťových lůžek. Na některé pacienty je totiž nutné v nejkrajnějších případech použít takzvané omezovací prostředky, aby nemohli ublížit sobě ani ostatním.
„Takže v tomto případě – já ten případ neznám – ale v tomto případě vybrali síťové lůžko, což je jeden z nejmírnějších omezovacích prostředků. A kdyby někdo zakázal síťová lůžka, tak by zbývaly jenom omezovací prostředky jiné, jako je třeba přikurtování nebo medikace, které nemusí být v daném případě tolik efektivní,“ vysvětluje.
„Existuje sedm základních omezovacích prostředků. Nejčastěji se používá přikurtování, to je například v případě okamžité, náhlé agrese. Je to velmi krátký omezovací prostředek. Používá se terapeutická izolace, to znamená umístění do samostatné místnosti, v případě nějaké dlouhodobé mánie, deprese, psychózy, kdy ten člověk nějak dlouhodoběji ohrožuje okolí nebo sebe,“ popisuje lékařskou praxi.
Podle primáře Švarce se pacienti umísťují do síťových lůžek na základě individuálních kritérií. V některých případech, jako jsou třeba mentální choroby, kde je potřeba dlouhodobější omezení, se podle něj jedná o skutečně mírný prostředek, který může věci prospět.
Právnička: Je neuvěřitelné, že se takové praktiky pořád používají
Právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová ovšem považuje sebevraždu pacientky v Dobřanech za alarmující událost, která by měla znovu otevřít diskuzi kolem používání klecových a síťových lůžek v psychiatrických léčebnách.
„Pacientka vlastně byla několik hodin v tom síťovém lůžku. To je úplně nepředstavitelné, protože samozřejmě všechny ty omezovací prostředky by se měly používat jenom na nezbytně nutnou dobu a to jenom v případě, že pacient je akutně nebezpečný pro sebe nebo okolí,“ říká.
Nemyslí si sice, že jiné omezovací prostředky jsou vhodnější, rozhodně ale nesouhlasí s tvrzením, že síťová lůžka lze považovat za nejmírnější z nich.
Pacientka léčebny v Dobřanech na Plzeňsku se oběsila v síťovém lůžku
Číst článek
„Musíme se na to zřejmě podívat tak, že je to omezení osobní svobody nebo zásah do důstojnosti člověka, pokud je uložen v nějaké kleci nebo v nějakém síťovém lůžku. Takže já se domnívám, že naopak vlastně i jak to vyplývá z mezinárodních orgánů, které opakovaně i v minulosti kritizovaly Českou republiku za používání tohoto omezovacího prostředku, že opravdu nejde o mírný prostředek. A i tenhle prostředek by měl být užíván, když už vůbec, tak by měl být užíván proporcionálně, a sice na tu nezbytně nutnou dobu,“ dodává.
Debata o klecových lůžkách už proběhla a podle Turajové nejsou síťová lůžka tak rozdílná, protože pracují na stejném principu, tedy izolují pacienta na dlouhé hodiny v malém prostoru.
„Je to opravdu vlastně až neuvěřitelné slyšet, že se pořád takové praktiky v našich psychiatriích dějí,“ dodává s tím, že by se přikláněla k úplnému zákazu síťových i klecových lůžek.