Na jednom z pokojů v opavské psychiatrické nemocnici je osm pacientů | Foto: Anna Košlerová, Český rozhlas

12 let byla kurtovaná k psychiatrickému lůžku:
zpráva ministerstva spekuluje o mučení

Praha | Anna Košlerová, Jana Karasová |

čtěte celý článek

  • Pacientka v opavské psychiatrické nemocnici byla dlouhé roky připoutána k lůžku. „Takovou formu zacházení je nutné klasifikovat jako mučení, v lepším případě jako nelidské zacházení,“ popisuje případ pacientky, která byla „12 let kurtovaná v podstatě bez přerušení“, 29stránková zpráva ministerstva zdravotnictví.
  • Vedení opavské nemocnice tvrdí, že situaci během několika měsíců po návštěvě ministerstva napravilo. Případem se ale bude zabývat policie, protože obdržela trestní oznámení.

Opava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Server iROZHLAS získal oficiální ministerské dokumenty, které poukazují na zásadní omezování lidských práv v psychiatrických nemocnicích. Zprávy, které vznikly před čtyřmi lety, ministerstvo nezveřejnilo a při opakovaných žádostech o jejich vydání popíralo jejich existenci.

„Byli jsme rovněž svědky šokujícího používání omezení formou kurtování pacientky, která je v ústavní péči již od dětství,“ stojí v závěrečné zprávě dvoudenní návštěvy ministerského týmu složeného z výzkumníka, psychiatra, sociálního pracovníka, uživatele psychiatrických služeb a právníka.

Podle ředitele opavské psychiatrické nemocnice Zdeňka Jiříčka byla návštěva impulzem k eliminaci dlouhodobých kurtací.

,Musel jsem pít vodu ze záchodu.‘ Psychiatrická péče se stále potýká s ponižováním pacientů

číst článek

Dvacet dva historických pavilonů v jedenáctihektarovém areálu tvoří opavskou psychiatrickou nemocnici. Právě sem se před čtyřmi lety vypravila delegace z ministerstva zdravotnictví. Během roku 2018 totiž zavítala kontrola do osmnácti psychiatrických zařízení v celé republice. Cílem návštěv bylo vyhodnotit kvalitu poskytované péče, a to dle kritérií světové zdravotnické organizace (WHO).

V Opavě narazil kontrolní tým na případ mladé ženy. „Podle informací personálu je pacientka kurtována již dvanáct let v podstatě bez přerušení, kurtování je přerušeno jen jednou za 3-4 dny z důvodu provádění osobní hygieny. Pacientka je přebalována i krmena v kurtech, nemá kontakt s ostatními pacientkami. Personál dle vlastních slov nikdy nevyzkoušel alternativní techniky zvládání ataků agresivity pacientky,“ napsal do zprávy.

V dokumentu dále stojí, že pacientka si toto omezení přeje z důvodu vlastní ochrany, omezení je však vedeno jako nedobrovolné a jsou k němu pravidelně získávána soudní rozhodnutí. Ve zprávě je napsáno, že soud za účelem svého rozhodnutí pacientku nikdy nezhlédl ani nevyslechl.

„Domníváme se, že takovouto formu zacházení je nutné kvalifikovat jako mučení, v lepším případě jako nelidské zacházení,“ míní autoři dokumentu. Ministerstvo podle zprávy „silně doporučovalo zařízení učinit okamžité kroky k ukončení omezení pacientky“.

Úryvek ze zprávy z opavské psychiatrické nemocnice ministerstva zdravotnictví z roku 2018 | Foto: Anna Košlerová, Český rozhlas

Dlouhodobou kurtaci mladé ženy popisuje i osoba, která s ní přišla do styku. „Pacientka byla kurtovaná už jako dítě. Má diagnostikovanou těžkou formu autismu a už od mladého věku byla institucionalizovaná. Nemocnice se ohání tím, že jak pacientka, tak rodina kurty vyžadují, že jí kurty brání před vlastními démony. Takovéto přemýšlení ukazuje na to, kam až může dlouhodobá institucionalizace vést,“ říká zdroj, jehož identitu server iROZHLAS zná, ale respektuje jeho přání zůstat v anonymitě.

Psychiatr Jan Pfeifer vidí případ jako výrazné omezování svobody. „Je to vždycky náhrada za nedostatek personálu, ale to není odůvodnění takového přístupu,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.

„Myslím, že jsou země, které jsou víc vnímavé na lidská práva, kde by něco takového bylo naprosto nemyslitelné a kde by lidskoprávní organizace tohle nazvaly mučením,“ podotýká Pfeiffer.

Případ vyšetřuje policie

Případ z Opavy již prošetřuje policie, a to na základě trestního oznámení od Jindřicha Jašíka. „Neměl jsem možnost to (trestní oznamení pozn. red.) nepodat. Z mého pohledu se tam jednalo o týrání svěřené osoby a tím ten případ podléhá oznamovací povinnosti,“ říká pro server iROZHLAS.

„Chci vědět, zda je na psychiatrii možné dělat komukoliv cokoliv, nebo jestli to podléhá trestnímu právu. Když bych tohle udělal psovi, tak je to trestné,“ dodává Jašík.

Dle ředitele nemocnice Zdeňka Jiříčka došlo v nemocnici k nápravě a po několika měsících od kontroly se podařilo „zcela změnit zavedený postup díky spolupráci externího psychologa, lékaře a sociálních pracovníků“.

Záchody v opavské psychiatrické nemocnici se zatím rekonstruovat nebudou
Na jednom z dvaceti dvou pavilonů psychiatrické nemocnice právě probíhá výměna oken, na jiném oddělení je nově postavený výtah pro bezbarierový přístup. Rekonstrukce se však netýká všech částí zařízení. Například zašlé záchody bez prkýnek se podle Jiříčka ještě rekonstruovat nebudou. | Anna Košlerová, český rozhlas

Na výtky, že daný případ popisují odborníci jako mučení, odpovídá: „Je to názor někoho, kdo se na to kouká z určitého úhlu pohledu a nebere třeba v úvahu rodinu. Kdo chce hodit kamenem, tak ať si popovídá s někým, kdo má v rodině vážný problém.“

Dodává, že se nemocnici podařilo po několika měsících zcela změnit zavedený přístup a již tři roky se u pacientky dlouhodobé kurtace nepoužívají. „Pokoušeli jsme se opakovaně ve spolupráci se sociálními organizacemi z regionu pacientce najít sociální pobytovou službu, ale bohužel s ohledem na vysokou míru podpory, kterou potřebuje, se to zatím nepodařilo,“ popisuje ředitel Jiříček.

Systém se mění k lepšímu

Nápravu situace v opavské psychiatrické nemocnici potvrzuje i mluvčí ministerstva zdravotnictví. „Dle dostupných informací je v tomto případě pacientka již několik let bez dlouhodobého omezení pohybu kurtováním,“ sdělil serveru iROZHLAS mluvčí Ondřej Jakob.

Dle ředitele Jiříčka od roku 2018 doba pokročila a a kurtování se již nepoužívá. Daný případ však dále s ohledem na přání rodiny komentovat nechtěl.

„Nikam nás to neposune. Přirovnal bych to k tomu, jestli někdo jí deset let hamburgery a před lety jsme ho převedli na zdravou stravu. K čemu nám bude, když se budeme bavit o tom, že někdo jedl deset let hamburgery?“ ptá se Jiříček a uvádí, že za poslední roky v opavské psychiatrické nemocnici klesá počet použití omezovacích prostředků.

Tím má na mysli kurtování, izolaci, nedobrovolně podaná farmaka nebo kombinaci těchto metod. V roce 2017 to bylo podle dat z evidence nemocnice přes 1500 případů, v roce 2020 asi 380 případů. Opavská nemocnice od roku 2017 rovněž nepoužívá síťová lůžka.

Reforma péče o duševní zdraví

Návštěva opavské psychiatrické nemocnice byla součástí probíhající reformy, jejíž idea se v občanské společnosti zrodila již v 90. letech minulého století. V roce 2013 pak byla oficiálně schválenou strategií ministerstva zdravotnictví, ale až v roce 2017 se podařilo získat finance z Evropských dotací. Na první fázi reformy z Bruselu přiteklo 2,5 miliardy korun. Z nich se zaplatily transformační plány pro snížení počtu lůžek v každé nemocnici, osmnáct měsíců pilotního provozu Center duševního zdraví (ambulantní péče, která má z velké míry nahradit psychiatrické instituce), ale také rekonstrukce sedmi současných psychiatrických nemocnic.

Reforma si klade za úkol zvýšit kvalitu péče a omezit stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. V její první etapě vzniklo 30 center duševního zdraví, kde týmy zdravotníků a sociálních pracovníků poskytují psychiatrickým pacientům ambulantní péči v docházkové vzdálenosti od jejich bydliště, případně pacienty navštěvují přímo u nich doma.

Snížení počtu kurtací a jiných omezení je podle Jiříčka možné díky lépe proškolenému personálu a postupně se zlepšujícímu technickému stavu budov. Přiznává však, že v nemocnici je na jednom oddělení do dnešního dne sedm pacientů na jednom pokoji, což je stav, který kritizoval už i ministerský tým. „Na některých odděleních byl průměrný prostor pro uživatele v ložnicích nižší, než standard ve věznicích,“ stojí v oficiálním dokumentu z roku 2018.

Podle právničky Zuzany Durajové, která se dlouhodobě zabývá psychiatrickou péčí, je problém, že v českém zákoně není nikterak definované to, co si psychiatrické nemocnice mohou a nemohou k pacientům dovolit. „Máme tu zákon, který přesně definuje minimální standardy vězeňské cely a na co mají vězni nárok, a na co ne. V případě psychiatrických nemocnic nic takového neexistuje,“ srovnává.

Durajová popisuje, že v nemocnicích zůstávají lidé v otřesných podmínkách institucionalizovaného prostředí, které zákon nijak nereguluje. „Člověk, na kterého nenarazí nějaký monitorovací tým, se zcela ztratí. Znám případy lidí, kteří byli roky zavření v psychiatrických nemocnicích, byť nepotřebovali zdravotní péči, ale třeba by jim jen stačilo sociální bydlení. Psychiatrické nemocnice se staly sběrným místem pro sociální případy,“ říká.

Podle ní tak pacienti roky propadávají systémem českých institucí, kde se používají praktiky, které jsou podle mezinárodních standardů často v rozporu s dodržováním lidských práv.

„Teď jsem byla na stáži v Nizozemsku, kde jsme navštívili několik psychiatrických nemocnic. Byli jsme se podívat i v izolační místnosti. Ptala jsem se lékaře, jestli tam používají také kurty a on se mi smál, že přece nežijeme v 50. letech, kdy se používaly,“ vzpomíná Durajová.

Omezovací prostředky v Evropě

Použití omezovacích prostředků by dle doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení mělo trvat co nejkratší dobu, a to spíše v řádu minut než hodin.

Podle OSN „může jakékoliv použití omezovacích prostředků na lidech s duševním onemocněním potenciálně naplňovat definici mučení při špatném zacházení“. Jenže v českých psychiatrických nemocnicích je zdokumentovanou praxí, že kurtace trvají hodiny, v některých případech dokonce i dny.

Jako součást probíhající reformy byly na základě poznatků ministerské delegace v roce 2018 pro každou psychiatrickou nemocnici vypracované plány pro zlepšení kvality péče a každé nemocnici byla přidělena osoba (gestor kvality), která měla za úkol nemocnici pomoci vytvořit humánnější podmínky pro pacienty.

Průhled z jednoho z pokojů v opavské psychiatrické nemocnice do sesterny | Anna Košlerová, český rozhlas

Následné kontrolní návštěvy v nemocnicích však neproběhly kvůli pandemii covidu-19. Tereza Palánová, bývalá pracovnice ministerstva zdravotnictví a gestorka projektu kvality péče, ale sdělila, že pracovníci ministerstva se do opavské nemocnice následně vypravili, aby zkontrolovali, že v tomto konkrétním případě proběhla náprava.

Rozsáhlá hodnocení kvality péče dle standardů světové zdravotnické organizace však neproběhla. „Bohužel jsme proto museli přistoupit k sebehodnocení psychiatrických nemocnic,“ lituje pro serveru iROZHLAS.

Palánová dále popisuje oblast kvality péče jako problematickou. „Spíš než to, že by projekt pořešil kvalitu péče, tak byl první vlaštovkou. Otevírá téma, že vůbec existují nějaká práva duševně nemocných a že se nemají nejlépe, teď to říkám hodně slušně,“ řekla na konferenci k reformě péče o duševním zdraví, která proběhla v září 2022 v Brně.

Anna Košlerová, Jana Karasová

Související témata: psychiatrie, mučení, Ministerstvo zdravotnictví České republiky, psychiatrická nemocnice, Světová zdravotnická organizace, Opava, WHO, psychiatrická klinika, psychiatrická nemocnice Opava, reforma psychiatrické péče, kurtování