Bezmoc, nejistota a strach. Lidé v Česku řeší psychické problémy spojené s válkou na Ukrajině

Válka na Ukrajině trvá už déle než měsíc. Po celou dobu se k nám dostávají informace o tom, jak postupují ruská vojska, kolik lidí ze země prchá i jaké jsou ztráty. To může mít negativní vliv i na duševní zdraví těch, kterých se invaze na Ukrajinu bezprostředně netýká.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ulice Oděsy

Počet lidí, kteří pomoc psychologa nebo psychoterapeuta roste | Foto: Nacho Doce | Zdroj: Reuters

Počet lidí, kteří pomoc psychologa nebo psychoterapeuta roste. Třeba na psychoterapeuty se podle tajemnice České asociace pro psychoterapii Anny Stanislavové v současnosti obrací víc klientů. Upřesňuje, že jde většinou o lidi, kteří pomáhají uprchlíkům - tedy o ty, kteří se pohybují takzvaně v první linii.

Jak se bránit stresu z válečného konfliktu? Podle vědkyně se každý musí přizpůsobit sám sobě

Číst článek

„Všechny pomáhající profese, členové hasičských a policejních sborů, kteří nějak koordinují konkrétní pomoc, i dobrovolníci, kteří se zapojují do prací na nádraží a podobně. Že by chodili noví klienti v souvislosti s tím, že je zasáhla zpráva o válce na Ukrajině, se zas tak ve velké míře neděje.

To potvrzuje i předseda Psychiatrické společnosti Pavel Mohr, který působí i v Národním ústavu duševního zdraví. Odborníci na duševní zdraví se taky shodují na tom, že se spíš zhoršuje stav stávajících klientů, než aby přibývali noví.

Kdy vyhledat pomoc? 

Kdy je čas vyhledat odbornou pomoc, je individuální. Třeba podle Mohra se tak ale stává ve chvíli, kdy člověk přestává zvládat každodenní činnosti. „Člověk má třeba problémy se spánkem, úzkostné stavy, které nedokáže kontrolovat. A nemá vlastně ani možnost nějakým jiným způsobem relaxovat. V takovémto případě je určitě konzultace na místě.“  

Pokud jsou příznaky duševních potíží mírnější, například projekt Nevypusť duši shrnuje základní pravidla, jak o svoji psychiku pečovat. Mimo jiné radí, aby lidé neměli výčitky, když se i v současné době věnují věcem, které je baví a dělají jim radost.

Kontakty, kde hledat pomoc, jsou k dispozici třeba na webu opatruj.se, který spravuje Národní ústav duševního zdraví. Tam zájemce najde v podstatě všechno - od psychoterapeutů, psychologů a psychiatrů až po krizové linky.

Koubský: Zablokováním YouTube by Kreml tak trochu odstřihl sám sebe, jede přes něj i státní propaganda

Číst článek

Většina jich poskytuje pomoc zdarma - pokud by pak někdo upřednostňoval osobní konzultace, je možné požádat o příspěvek například přes Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

„Příspěvek je pro každého pojištěnce VZP včetně dětí tuším od sedmi let. Je to 10krát 500 korun ročně. To znamená na deset sezení u psychoterapeuta,“ říká Anna Stanislavová z České asociace pro psychoterapii.

Lidem, kteří si z finančních důvodů nemůžou terapii dovolit, ale jejich psychický stav to vyžaduje, nabízí pomoc třeba i Sociální klinika v Praze.

Existují také různé weby, které se věnují duševnímu zdraví - třeba na Terapie.cz je možné zodpovězením několika otázek najít vhodného terapeuta. Stačí, když zájemce vyplní téma, které řeší, lokalitu, odkud by měl odborník být, anebo pak formu terapie, tedy jestli osobně, online nebo po telefonu.

Zuzana Machálková, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme