Psychickým problémům dětských pacientů umí v Opařanech čelit hudbou
Podle zkušeností základní školy při dětské psychiatrické léčebně Opařany může problémové chování dětí zlepšit muzikoterapie. Hudba a hry během výuky pomohou žákům s různými typy psychických problémů začlenit se do kolektivu, naučit se relaxovat, ale také snížit napětí.
Tam, kde selhává ambulantní péče, přichází pobyt v léčebně. Jedna taková a největší pro děti a mladistvé je v Opařanech na Táborsku a má i svoji základní školu.
V jejích lavicích sedí malí pacienti s různými psychickými poruchami. Mají problémy s chováním, učením, ale i schizofrenii nebo posttraumatický stres. Pomáhá jim právě unikátní muzikoterapeutická metoda, jejíž zavedení umožnily léčebně evropské peníze.
Devět dětí prochází chodbou školy ke speciální třídě. Než vejdou, musí se zout a navléci si bílé ponožky, v místnosti je totiž speciální koberec, který se nesmí zničit. Po všech stěnách jsou natažené záclony i závěsy, hlavní roli hraje zatím bílá barva. Posadíme se na zem do kruhu a začíná první fáze - představování.
Redaktorka Klára Bílá natočila unikátní hodinu muzikoterapie v dětské psychiatrické léčebně Opařany
Třída má speciální světelnou i zvukovou techniku. Během hodiny změní několikrát barvu. V odstínech žluté děti hrají první hru. Každý musí vymyslet, v čem je opravdu dobrý.
„Já jsem dobrej ve vyrábění,“ chlubí se jeden chlapec.
Modrá. Škola hrou vévodí během celé výuky. Děti se na hodinu těší a užívají si ji. Obzvlášť tehdy, když je učitelka Monika Mandovcová vybízí, aby si za záclonou vzaly bubny. Většina žáků-pacientů si hrou na ně vybíjí své napětí.
Červená. Stanu se na chvilku součástí celé skupiny, která má více chlapců než dívek. Bijeme do bubnů vší silou. Plynule pak přejdeme k další hře. Začíná hrát hudba.
Děti vytvoří dvojice, jedno z nich zavře oči a druhé ho vodí po místnosti. Podle hudby se vyhýbají ostatním a zrychlují. Pak přijde relaxace, při které se děti učí klidně dýchat.
Poslech správně vybrané hudby totiž příznivě působí na psychiku a může snížit stres i celkové rozpoložení žáka, potvrzuje Monika Mandovcová, která je i autorkou projektu:
„Ten předmět se skládá ze dvou částí. Z jedné edukační – se žáky trénujeme sociální dovednosti pomocí různých her, pomocí vlastního prožitku, což je podle mne úplně nejdůležitější. Ve druhé části nabízíme žákům prostor k tomu, aby se mohli uvolnit, odventilovat a zároveň zapojit. I díky muzice, která je spojující, zapadnou do kolektivu.“
Děti snáze otevřou své problémy
Se skladbou hudby při startu projektu až do jeho konce pomáhal škole odborník. Učitelé se dodnes dále vzdělávají v oboru muzikoterapie. Učí děti pracovat ve skupině – ty na to totiž nejsou zvyklé, nevěří, bojí se.
Růžová. Po pár desítkách minut her a hudby už ale dokážou mluvit o svých problémech. Pomáhají jim k tomu klobouky. Když si na hlavu nasadí ten se smajlíky, řeknou dobrou zprávu. Když ten černobílý, prozradí, co je trápí. Vše, co se na hodině řekne, tam zůstane.
Pro nezávislého pozorovatele je právě tato chvíle nejcitlivější a nejvíce nabitá emocemi. Jde sice o dětské problémy a trápení, ale tady jsou vážné a skutečné. Někteří se vypláčou a pak se zase vrátí k hudbě a hrám. A to jim i podle lékařů opravdu pomáhá.
Ve školních lavicích v Opařanech se během roku vystřídá v průměru 111 žáků. Pokaždé vypadá hodina jinak. Děti se během naslouchání melodií a hrách při zeleném a modrém světle naučí relaxovat a uklidnit.
„Posun se opravdu objevuje. Samozřejmě se nedá generalizovat vše, někde je posun zřetelnější. Dítě třeba při příchodu není schopné si lehnout a relaxovat, při odchodu klidně při relaxaci usne. Psychický stav se vyrovnává, zklidní se, dokáže a naučí se pracovat se svými vnitřními potřebami,“ popisuje dvouleté zkušenosti s hodinou muzikoterapie ředitelka školy Jarmila Drátovská.
