Půjčky na školné nefungují nikde na světě, míní šéf studentské komory Rady VŠ
Univerzita Karlova svolala shromáždění akademické obce, kde bude před studenty a pedagogy obhajovat svůj odmítavý názor k připravovaným zákonům o vysokých školách a finanční pomoci studentům. Podle předsedy studentské komory Rady vysokých škol návrh mimo jiné omezuje akademickou samosprávu a zavádí systém školného a půjček, který dobře nefunguje nikde na světě.
Nové normy, které vládě brzy předloží ministr školství Josef Dobeš, vyvolaly na některých vysokých školách silnou kritiku. Důvodem je chaotická příprava návrhů i údajné nerespektování připomínek škol, rektorů či Rady vysokých škol.
Dřívější návrhy například počítaly s tím, že by studenti spláceli školné až poté, co dosáhnou nadprůměrného platu. Na splácení by navíc mohli využít výhodných půjček, jejichž systém má začít fungovat současně se zavedením školného.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl předseda studentské komory Rady VŠ Miroslav Jašurek
„Již to není tak, že by se školné mělo splácet až po dosažení průměrného příjmu. V tom návrhu věcného záměru zákona v tuto chvíli stojí, že školné by se mělo začít splácet po dosažení dvojnásobku minimální mzdy, což je příjem, který je v současné době o třetinu nižší, než je průměrný příjem,“ vysvětluje předseda studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.
„Za takové situace by to museli splácet všichni bez ohledu na to, zda mají nadprůměrný příjem a zda profitují z vysokoškolského vzdělání, což byla původní logika návrhu. Platit měli pouze ti, kteří mají vyšší příjmy a osobní benefit ze svého dosaženého vzdělání,“ dodává Jašurek.
Systém odloženého školného a půjček podle něj příliš dobře nefunguje nikde na světě. V Británii nebo Spojených státech se prý ukazuje, že se školné poměrně rychle zvyšuje a lidé se kvůli tomu stále více zadlužují.
Rektor UK svolal shromáždění akademické obce. Kvůli reformě VŠ
Číst článek
„Nedomnívám se, že by se dalo inspirovat nějakým fungujícím modelem. Vidíme to na zkušenostech ze zahraničí a zejména když například dochází k nějaké zásadní změně v ekonomice jako je například hospodářská a finanční krize, tak se ukazuje, že lidé ty půjčky stejně nejsou schopní splácet a je to pro ně veliká zátěž,“ myslí si předseda studentské komory.
Návrh posiluje pravomoci správní rady, nově nazývané rada vysoké školy (nemá nic společného s nynější Radou vysokých škol). „Jeho cílem je dohled a zapojení veřejnosti do toho, co se na té vysoké škole děje. Problém je, že tento orgán má podle návrhu činit některá velice významná rozhodnutí, která dnes činí akademický senát univerzity jako orgán akademické samosprávy,“ popisuje Miroslav Jašurek.
Nová rada by mohla například schvalovat rozpočet či předpisy vysokých škol nebo předkládat návrh kandidáta na rektora prezidentovi republiky.