Jak urovnat spor o Turów? ‚Chceme monitorovat stav vody a peníze na vodovody,‘ avizuje hejtman Půta

Spory okolo polského hnědouhelného dolu Turów, který zatěžuje životní prostředí i na české straně, nadále pokračují. Dostala česká vláda od polských partnerů dobrou nabídku řešení, jak o víkendu uvedl polský premiér Morawiecki? Jak se vyostřený spor projevuje v každodenních kontaktech mezi obyvateli obou zemí? Vladimír Kroc se ptal hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (STAN).

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta ve studiu Českého rozhlasu Liberec | Foto: Pavel Kudrna | Zdroj: Český rozhlas

Údajně by na jednání měla padnout nabídka pomoci regionu dotčeného těžbou v řádu 40-50 milionů eur, v přepočtu tedy přes miliardu korun. Zatím to nemůžete potvrdit?
Ono je to trochu obráceně. My jsme už od samotného začátku upozorňovali, že ta těžba způsobuje mnoho problémů. Jedním z těch problémů je například to, že klesá spodní voda, lidem klesá voda ve studnách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dohoda by mohla být rychle. Pokuta pro Polsko je vysoká a její dlouhodobé placení nevýhodné, tuší Martin Půta

Místní samosprávy a města tak budou muset vybudovat náhradní vodovody a ty peníze jsou určené právě na jejich stavbu. My jsme náklady na tyto projekty – a další projekty, jako je třeba monitoring negativního vlivu těžby hnědého uhlí na české území – předložili polské straně a ta částka je teď v jednání.

Polsko počítá s těžbou v dole Turów do roku 2044. Plánované rozšíření hnědouhelného dolu by mělo zvětšit jeho rozlohu o 400-800 hektarů jihovýchodním směrem. K českým obcím Uhelná a Oldřichov na hranicích by se tak důlní jámy přiblížily na vzdálenost zhruba 1200 metrů. To je pro vás jako Liberecký kraj akceptovatelné?
Je to pro nás jen obtížně představitelné, na druhou stranu Česká republika nemá žádný mechanismus, jakým by mohla sousední zemi zakázat, aby na svém území dělala to, co povoluje její právo. A podle polského práva je rozšíření těžby povolené.

Česká republika u soudního dvora napadala, že při tom povolování nebyly vzaty dostatečně v úvahu přeshraniční námitky, naše připomínky a také to, že jsme nemohli být účastníky některých řízení. Ale asi neumíme říct Polsku, nemá na svém území těžit hnědé uhlí, když se tak rozhodne.

Expertní skupina Frank Bold a Sousedský spolek Uhelná už v červnu sestavily dokument se sedmi základními požadavky, na kterých by měla česká strana při vyjednávání s Polskem trvat. Jedním z bodů je, že Polsko musí předložit jiné alternativy plánu těžby než je ten, který počítá s těžbou do roku 2044. Jednáte s Poláky i v tomto smyslu?
My jednáme především o tom, aby byla posílena monitorovací síť, než se ta těžba začne k české hranici přibližovat.

Monitorovací síť by měla českým občanům na českém území garantovat, že ta spodní voda nebude dále klesat, že nebudou překračovány limity prachu, hlučnosti, a že nebude dál sesedat terén.

My na české straně umíme monitorovat všechny tyto parametry, které by měly být dodržovány, ale znovu opakuji – neumím si představit situaci, že Polsko dobrovolně přestane na svém území těžit uhlí, zvlášť v situaci, kdy letos otevřelo nově zkolaudovaný blok v té hnědouhelné elektrárně, do kterého investovali desítky milionů euro.

Co Martin Půta soudí o jednání polské těžební společnosti PGE? Proč do česko-polského sporu nezasahuje Sasko, se kterým důl Turów rovněž sousedí? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

Vladimír Kroc, jkh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme