Pylové alergie patří v Česku mezi ty nejčastější. Často vyvolávají astma
Až třetina lidí v Česku trpí nějakou formou alergie. Nejčastěji na pyl, roztoče a prach. V posledních letech ale přibývá také alergiků, které dráždí některé potraviny. Alergie mohou vést k vážným zdravotním potížím, někdy člověka ohrožují i na životě.
Nejpočetnější skupinu alergiků trápí pyly. Teď pomalu odkvétají břízy a přichází sezona trav.
„Zatímco v Brně už sezona břízy téměř skončila, v Liberci byla ještě minulý týden na vrcholu, takže tam se dá očekávat ještě velké množství pylu břízy. Někdy mezi 10. a 20. květnem už v nižších polohách očekáváme nástup plné sezony trav, což je vlastně nejdelší období výskytu významných alergenů v ovzduší,“ přibližuje Ondřej Rybníček z Pylové informační služby, kterou provozuje už 25 let.
Až třetina lidí v Česku trpí nějakou formou alergie. Nejčastěji na pyl, roztoče a prach
Doma mohou pylovým alergikům pomoci speciální sítě do oken nebo čističky vzduchu, venku se ale svému alergenu nevyhnou. Lidem citlivým na roztoče zase pomáhá častější úklid a praní lůžkovin. Podle alergologa Jaromíra Bystroně pyl způsobuje paradoxně větší problémy ve městech než na venkově.
„Pyly se do města dostanou a vzhledem k tomu, že tam je většinou výšková a jiná zástavba, tak proudění vzduchu je ve městech mnohem horší a koncentrace pylů je dokonce vyšší než v otevřené přírodě,“ říká Bystroň.
Navíc jsou pyly modifikovány zplodinami z motorů a průmyslovými exhalacemi. „Sliznice pacientů jsou tak ve městech mnohem citlivější a i alergeny jsou kvůli chemii a zplodinám agresivnější,“ vysvětluje alergolog.
Nevětrejte, když je sucho a větrno
Bystroň doporučuje alergikům větrat jednorázově při bezvětří, při nebo po dešti. Naopak by neměli větrat, když je sucho a větrno.
Alergolog Jaromír Bystroň radí, jak a kdy větrat. Pylovou sezónu podle něj alergici hůře snášejí ve městě než na venkově
„Protože pyly se dostanou dovnitř do místnosti, zachytí se v záclonách, polštářích, přikrývkách, v čalouněném nábytku. Pak je ta koncentrace vyšší než venku,“ dodává alergolog Jaromír Bystroň.
Poslední dobou je čím dál více lidí s alergií na některé potraviny. „Rozhodně se na tom podílí životní styl, potraviny, které jsme tady nikdy dříve neměli – v posledních letech si můžeme koupit a snít cokoliv, co se ve světě vypěstovalo a ulovilo,“ vysvětluje třebíčský alergolog Jan Rychter.
Imunita se buduje už v kojeneckém věku
Podle Státního zdravotního ústavu trpí potravinovými alergiemi asi tři procenta populace. Podle tamní doktorky Jany Kratěnové ovšem může být alergiků až dvakrát tolik. Podobný odhad má i dětský alergolog Martin Fuchs:
„Do roka věku má potravinovou alergii pravděpodobně, protože to u nás nikdy zmapováno nebylo, kolem osmi procent kojenců, což je obrovské číslo. Musíme si uvědomit, že každý rok se narodí přes 100 tisíc dětí, takže mluvíme o 8000, možná 10 000 kojenců, u kterých mohou jejich problémy způsobit potraviny. Větší polovička z nich budou alergie na bílkoviny kravského mléka.“
Alergie může řidičům znepříjemnit cestu autem. Výrobci dnes proto běžně montují do vozů pylové filtry
Všichni alergici by měli své potíže řešit s lékařem. Nejen pylové a roztočové alergie, ale i ty potravinové se totiž mohou přeměnit v astma. Zejména v dětském věku.
„Potravinová alergie má od kojeneckého věku tendenci vyhasínat a přelít se třeba do jiné alergie, jako jsou sezonní rýmy, astma, ekzém, ale už ne způsobené potravinovými alergeny,“ vysvětluje Fuchs. Dítě by se podle něj mělo s alergeny setkat už v kojeneckém věku, aby si tělo vybudovalo správnou imunitu.
„Když se dítě narodí, je velmi vybaveno imunitou maminky, ještě přes placentu. A tato imunita jakoby odeznívá. My ji musíme naučit toleranci, což je velmi aktivní děj. Když ten antigen nenabídneme v určitý moment vývoje dítěte, tak imunita se to zkrátka nenaučí tolerovat,“ dodává Fuchs.