Řada faktů, ale i dojmy, nepravdy a opsaný článek. Babišova kniha pod 'rentgenem' analytiků

O čem sním, když náhodou spím, tak se jmenuje kniha předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, ve které představuje svou vizi pro Českou republiku. Datový tým a rešeršní oddělení Českého rozhlasu ve spolupráci s projektem Demagog.cz a odbornými redaktory Českého rozhlasu se na Babišovu knihu podívali z hlediska přesnosti a pravdivosti faktů, na nichž předseda hnutí ANO staví svoje plány a návrhy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Představa, že bude Andrej Babiš trávit odteď až do pozdního věku všechen svůj čas ve sněmovně, aby se stíhání vyhnul definitivně, je horší, než hrozící trest. O čem tedy sní? | Foto: Petr Horník / Právo | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Analytici se zaměřili především na první a druhý díl knihy, nazvaný Země, kde se dobře žije a Jak to rozjedeme.

Jednotlivé kapitoly s názvy jako Sen o zemi, která funguje, Sen o zdravých lidech nebo Sen o čisté krajině či Sen o slušném podnikání, obsahují řadu pravdivých tvrzení, ale zároveň i hodně takových dojmů, jemných posunů, přehnaných výroků a také několik vyložených nepravd. V jedné části si pak Andrej Babiš pomohl i opsanými větami z cizího článku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak analýza dopadla. Jan Tvrdoň, vedoucí projektu Demagog.cz a redaktorka Českého rozhlasu Jana Klímová

Vyložená nepravda se objevuje například v kapitole Sen o zemi, která funguje, kde si Andrej Babiš postěžoval, že si tady od listopadu 1989 nikdo z našich budovatelů fungujícího státu nepoložil otázku, jak se lidé cítí, když chtějí něco od státu. To není pravda – dlouhodobě se tomu věnuje Sociologický ústav AV, který vydává analýzy měření a hodnocení výkonu veřejné správy v ČR.

Nepravdou je také Babišovo tvrzení, že Estonsko je totální lídr v oblasti digitalizace. Sice je pravdou, že ze zemí střední a východní Evropy je to opravdu v této oblasti obdivuhodná země, ovšem podle studie Evropské komise, která vydává index digitalizace ekonomiky a společnosti, je v rámci Evropy před Estonskem Dánsko, Finsko, Švédsko, Nizozemsko, a další tři země. Dokonce až 15. místo pak dává v Evropě Estonsku OSN, která obdobný žebříček také sestavuje.

Sebrat nezaměstnaným podporu

Andrej Babiš se jako podnikatel obsáhle věnuje také zneužívání různých sociálních dávek a motivování lidí k práci. Tato oblast je typická spíše zavádějícími výroky. Šéf hnutí ANO tvrdí, že lidi chtějí od úřadů jen dávky a ne nějakou nabídku zaměstnání. Jako řešení pak nabízí „odmítneš dvakrát práci, nazdar“! Jistě existuje mnoho lidí, kteří berou dávky a pracují na černo. Na druhou stranu recepty Babiše nezohledňují například závěry studie Agentury pro sociální začleňování, že drtivá většina lidí bere možnost dobrého zaměstnání jako zásadně lepší variantu k zajištění rodiny než žít na dávkách.

Sporný je také recept, sebrat nezaměstnaným podporu. Babiš dává za příklad své rodné Slovensko, kde zavedli jako podmínku dávek veřejné práce. U nás přitom něco velmi podobného už jednou zavedeno bylo v roce 2012. Ukázalo se ale, že to odporuje české ústavě. Soud to tehdy přirovnal fakticky k nuceným  pracem.

Pokud jde o Babišův Sen o slušném podnikání, který je ve druhém díle knihy, jsou v něm spíše neověřitelná tvrzení a recepty. Babiš se tady odvolává například na to, co mu vyprávěli různí podnikatelé a on by to tak chtěl udělat nebo konejší lid, že se nemusí bát automatizace průmyslu, tak zvaného průmyslu 4.0, že by je připravila o práci. Odbory přitom říkají, že se toho nebojí, protože automatizace sebou zároveň nese nová pracovní a zpravidla lépe placená místa.

Opsaný článek poznal sám autor

Na opsanou část upozornil na svém twitteru sám opsaný autor, Vojtěch Kotecký z Hnutí Glopolis. V kapitole Sen o čisté krajině skutečně Andrej Babiš píše, že: „S ovzduším je to totiž tak: První velká vlna čištění vzduchu v 90. letech se povedla, protože v roce 1991 dostal ČEZ a další na vybranou: buď své elektrárny a továrny do sedmi let odsíří, nebo zavřou krám.“ Nyní můžeme tyto věty porovnat s článkem pana Koteckého, který vyšel 25. ledna v Lidových novinách. V pátém odstavci svého komentáře s názvem Když v Česku houstne dým stojí v pátém odstavci: „První velká vlna čištění vzduchu v 90. letech se povedla, protože v roce 1991 dostal ČEZ a další na vybranou: buď své elektrárny a továrny do sedmi let odsíří, nebo zavřou krám.“

Soudě podle ohlasů a počtu mediálních výstupů se Babišovi kniha zdařila. Z pohledu faktické přesnosti to zcela bezproblémové nebylo. V řadě kapitol popisoval „příklady dobré praxe”, jak kde ve světě nebo i u nás fungují různé věci. Ty by rád ve svém vysněném Česku viděl co nejvíce.

„Celkově jsme společnými silami týmů Demagog.cz a Českého rozhlasu prověřili více než stovku faktických tvrzení z Babišovy knihy. Řada z nich byla značně zjednodušující nebo nepřesná. Vyskytly se zde ovšem i taková prohlášení, která byla vyloženě nepravdivá nebo manipulativní,“ popisuje ověřování knihy Jan Tvrdoň, vedoucí projektu Demagog.cz.

Změna politického systému

Zřejmě největší ohlas v médiích, ve veřejnosti a u politické konkurence vzbudila část o změnách politického systému České republiky. 

V rámci této části padl zřejmě největší počet faktických výroků. Předseda hnutí ANO zde popisoval své představy o zrušení Senátu, snížení počtu poslanců na 101 a změnu volebního systému na většinový.

Za neoznačenou politickou reklamu padnou první pokuty. Hříšníci mohou zaplatit až 100 tisíc

Číst článek

Pomáhal si zde výroky, které má takříkajíc v repertoáru již nějakou dobu. Například výrok o nestabilitě jednotlivých vládních sestav u nás. Zde korektně Babiš popisuje, že „délka přežití“ vlády v ČR dosahuje v průměru asi dvou let. Pokud se podíváme na vyjádření k Senátu, správně například určil, že klesá volební účast u senátních voleb.

„Pokud zůstaneme přímo u Senátu, píše Babiš o jeho zbytečnosti, což je samozřejmě zcela legitimní postoj a není s tímto názorem ani nijak unikátní,“ říká Tvrdoň.

Důvěra v poslance nesouvisí s existencí Senátu

Ovšem ve své knize uvádí na podporu tohoto prohlášení nekorektní argumenty. Jednak Babiš píše o tom, že v zemích, které mají jen jednu parlamentní komoru, věří svým poslancům lidé více a to proto, že jsou zákony přijímány rychleji. Pokud se podíváme na data Eurobarometru, který měří ve všech členských zemích důvěru v národní parlamenty, zjistíme, že toto prohlášení naprosto neodpovídá reálnému stavu.

V první pětce zemí najdeme tři státy, které skutečně Senát nemají, další dva systémy ovšem dvoukomorové jsou - konkrétně jde o Nizozemsko a Německo. Obecně lze ze zmíněných dat sledovat, že důvěra v národní parlamenty a je jedno, zda jsou jedno nebo vícekomorové, je nižší v postkomunistických zemích.

Babiš: Ve vládě s komunisty ani TOP 09 nebudeme, prezidentského kandidáta vyřešíme po volbách

Číst článek

Poukázat také můžeme na to, že důvěra v různé instituce a politiku obecně často velmi kolísá. Například pokud vyplavou na povrch nějaké kauzy. Během vládní krize, která proběhla na jaře, propadla důvěra jak vládě, tak i poslancům a senátorům. Spojovat tedy důvěru v poslance s tím, zda je či není v daném státě Senát, jak to dělá Andrej Babiš, neobstojí.

Český rozhlas se pokusil zjistit i vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Nedostalo se mu však žádné reakce ani od předsedy, ani od jeho tiskové mluvčí.

Jana Klímová, Jan Tvrdoň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme