Řada lidí se nechá nachytat a uzavře nevýhodnou smlouvu po telefonu

Stále více lidí se stává obětí manipulace při uzavírání smluv po telefonu. Ústní dohodu sice umožňuje nový občanský zákoník, zákazníci si ale často uvědomí, že nějakou smlouvu uzavřeli, až když jim přijde faktura. Prodejcům totiž mnohdy stačí jen jakýkoliv náznak souhlasu. Ministerstvo spravedlnosti to chce změnit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Telefonování | Foto: stock exchange

„Není to samo o sobě nějaká novinka jenom občanského zákoníku,“ upozorňuje odborník na občanský zákoník František Korbel a pokračuje:

„Lidé mají často nesprávný pocit, že smlouva je snad jen to, co podepíší, ale je třeba, aby si každý uvědomil, že většina smluv v našem životě vždy vznikala a vzniká ústně. Typicky v obchodě, kde kupujeme nějaké zboží.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministerstvo spravedlnosti nabádá k opatrnosti při uzavírání smluv po telefonu

Oběťmi se tak většinou stávají senioři nebo vytížení lidé, kterým operátoři různých callcenter nabízejí třeba změnu tarifu nebo výhodnější ceny energií.

„Ta nabídka bohužel přišla zrovna ve chvíli, kdy jsem řídil, a neměl jsem moc času se jí věnovat,“ vysvětluje pan Petr. Své chyby si včas všiml a s pomocí právníka se mu podařilo smlouvu zrušit.

„Občanský zákoník říká jednu důležitou věc, a to že v případě pochybností je třeba vždy zvolit ten výklad, který je příznivější pro spotřebitele. To znamená, dle mého názoru, že nějaké takové „hm“ nebo podobný výrok, který není stoprocentním potvrzením, tak se za souhlas brát nedá,“ dodává František Korbel

Přehrát

00:00 / 00:00

Odborník na občanský zákoník František Korbel vysvětluje, jak je možné interpretovat rozhovor s operátorem call centra

Pozice spotřebitele totiž není podle advokáta Jana Sýkory vůbec špatná, smlouvy uzavřené na dálku lze navíc do 14 dnů vypovědět.

„To je v pořádku, co se týká zákona. Je to daň moderním technologiím. Problém vidím v tom, že se nepracuje s lidmi, že neznají práva, jak odstoupit od smlouvy, neznají lhůty, nekonzultují to třeba v rodině,“ uvažuje Sýkora.

Sám takovou situaci řešil za své rodiče. O smlouvě se ale dozvěděl se zpožděním a už od ní nešlo odstoupit. „Stydí se. Říkají si – byli jsme hloupí, tak to budeme platit, nic se s tím nedá dělat. Je to pořád stejné,“ konstatuje právník.

Ústní souhlas si ovšem prodejci mnohdy vykládají jinak než samotní klienti. Ti navíc bývají vystaveni velkému tlaku. „Telefonoval i třikrát za den,“ vzpomíná paní Květa, jak její 86letou babičku nutili do změny tarifu.

„Pokud zákazník uzavře smlouvu po telefonu – stačí, že vyjádří svůj souhlas jenom slovem ano, hm, tak poté ta smlouva již platí. Zákazník si kolikrát ani neuvědomí, že takovou smlouvu uzavřel, protože leckterý prodejce používá i manipulativní techniky k tomu, aby ho přivedl k uzavření smlouvy,“ upozorňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

Ministerstvo proto připravuje změnu občanského zákoníku. Některé smlouvy uzavřené po telefonu by musely být následně potvrzeny i písemně. Nebude to ale hned, zatím jde jen o pracovní návrh.

Zdeněk Trnka, Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme