Řada nemocnic hlásí o dovolených nedostatek krve
Dárců krve by mělo být v Česku víc. Podle Společnosti pro transfuzní lékařství jich chybí na sto tisíc, abychom dostáli doporučením Evropské unie. Pacienti to zatím nepociťují, protože dárci chodí na odběry častěji. Jsou ale vyčerpaní a stárnou.
Mladým lidem se do dávání krve moc nechce. Stárnutí a vyčerpanost dárců potvrzuje i primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci Dana Galušková.
„Mladých přicházejících dárců je méně než dárců, co už buď ze zdravotních důvodů, nebo díky věku, mohou darovat krev,“ řekla Dana Galušková.
Totéž potvrzují i data transfuzního oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové. „My bychom byli velmi rádi, kdybychom získali pár set prvodárců,“ uvedl primář Vír Řeháček.
Podle primáře transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Petra Turka ale není situace nijak dramatická, dárců totiž přibývá ve všech věkových skupinách.
"Dárci jsou ve věku od 18 do 65 let. To rozložení není úplně rovnoměrné, největší počet dárců je řekněme v těch letech mezi 30 a 40, ale přibývá jak té mladé populace, tak je tam řada dárců, kteří dávají skutečně až dotoho věku limitního, do 65 let," řekl.
Velká města bez krve
Samotná Thomayerova nemocnice podle něj akutní nedostatek nepociťuje, musí ale spoléhat i na zásobování z menších měst.
"Nejsme nikdy zcela soběstační, protože zásobujeme nejen Thomayerovu nemocnici, ale i IKEM, a jak se pacienti sjíždějí do Prahy, tak my jsme závislí i na zásobování z ostatních měst," říká a dodává:
"Ve velkých městech je to trošku horší. Je to dáno jinou skladbou populace, přece jenom v Praze například je větší zastoupení důchodců, a je to dáno také tím, že do Prahy se koncentruje zdravotní péče nebo obecně do velkých měst se koncetruje zdravotní péče, a tak je ve větších městech krve relativní nedostatek."
Primář transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Petr Turek hovoří na Radiožurnálu
Lékaři přiznávají, že dárce můžou odlákat i komerční centra, která platí za odběr plazmy. Teď v létě je přitom potřeba víc krve, neboť přibývá úrazů.
"Samozřejmě je to určitá konkurence nemocničním zdravotnickým centrům. Nešťastné je, že ty aktivity nejsou zkoordinovány, takže se skutečně může stát, že zatímco plazmy budeme mít dost, tak červených krvinek pro léčbu pacientů budeme mít nedostatek," potvrzuje Turek.
Primář transfuzního oddělení Miloš Bohoněk upozorňuje na velké množství transfuzních stanic v Česku, které spolu ne vždy dobře komunikují:
„Pokud je v České republice 65 transfuzních stanic, každá má drahou technologii na zpracování krve. Stačila by desetina nebo možná ještě menší množství technologie, která by obsloužila celou Českou republiku. Takhle je nevyužitá, pracuje několik hodin týdně, takže to vše prodražuje náklady na výrobu krve.“
Jedním z příkladů je velkokapacitní centrifuga na zpracování krve, která stojí zhruba milion korun, každá transfuzní stanice má minimálně jednu, ale zpravidla dvě, tři a více.
Kdo může darovat
Darovat krev ale nemůže každý. Například ženy mohou kvůli větším ztrátám krve a železa darovat méně často než muži.
Problém mohou mít i alergici.
"Alergici nejsou vyloučeni z dárcovství krve, pokud nemají zrovna nějaké akutní problémy, ale pokud jsou to běžné senné rýmy nebo mírné astma, tak je člověk jenom na mírné protialergické léčbě a dávat může," uvedl Turek.
Darovat by ale lidé měli především v dobrém zdravotním stavu. Člověk, který chce krev darovat, by se měl informovat o tom, zda je pro dárcovství vhodný.
"Předtím, než přijde, by si ještě měl přečíst - dneska už je dostupné všude na internetu - nějaké poučení, aby věděl předem, které rizikové faktory ho vyřazují z dárcovství, aby nechodil zbytečně," doplnil Turek.
Problematický může být pobyt v exotických zemích, vystavení se infekčním chorobám, zdravotnický zákrok nebo tetování a piercing. Patří sem také sexuální aktivity a některé léky.
Na transfuzní stanici pak následuje vyplnění dotazník, pohovor s lékařem a vyšetření krevního obrazu.
