Řada obcí prodává plynovody plynárnám, nemají peníze na servis
Plynovody v obcích jsou na prodej. Vesnice se jich zbavují a prodávají je plynárnám. Pro spotřebitele se nic nemění. Obce díky prodeji dostanou zpátky alespoň část peněz, které do vybudování infrastruktury investovaly. Hlavně se ale zjednoduší smluvní vztahy, kdy část potrubí vlastní plynárny a část obec, která ale nemá na provoz odborníky, a tak musí rozvody plynu v ulicích svěřit do správy plynárenské společnosti.
V Nýdku na Frýdeckomístecku před deseti lety prodejem řešili zadluženost obce. Prodejů jsou po celé republice každý rok desítky. Někdy odkup navrhne obec, někdy i sám dodavatel plynu.
„Je to otázka, abychom našli společnou řeč, co se týče podmínek odkupu. Samozřejmě asi nejdůležitější je cena,“ říká Luboš Falhaur z RWE. Podobný přístup volí i E.ON.
Hostem Ranního interview byla Hana Štěpánová, starostka Morašic na Svitavsku, které jsou jednou z obcí, kde řeší převod či prodej plynovodu.
Své plynovody ale nemohou prodat kvůli dotaci třeba ve Smetanově Lhotě na Písecku. Například v Morašicích na Svitavsku teče plyn do sporáků chvíli trubkami plynáren a chvíli trubkami obce.
„V roce 2002 proběhla plynofikace dvou místních částí. Tento projekt byl asi ve výši 4 miliony, ale z toho necelé 2 miliony obdrželi dotaci ze státního fondu životního prostředí. Byla tam podmínka, že plynovod musí po 10 let zůstat v majetku obce,“ vysvětluje starostka Morašic Hana Štěpánová.
Obec chce podle ní jednat o odprodeji potrubí na přelomu léta a podzimu. Chce získat zpátky, co největší finanční prostředky.
„Ale koukám na to reálně. Plynofikace byla uskutečněna u 60 procent nemovitostí, přesto lidé neodebírají tolik plynu, kolik je možné. Lidé se v současnosti snaží co nejvíce šetřit, proto je tam odběr minimální. A to je méně zajímavé pro plynárnu. Takže se budeme snažit prodat to nejméně za 20 procent hodnoty, kterou jsme do toho museli dát,“ přibližuje starostka.
V Opatovicích nad Labem na Pardubicku dotace nevyužívají. Když se plynofikují nové ulice, obec se dopředu dohodne na odprodeji.
„Obec na sebe samozřejmě bere břímě projektové dokumentace, bere na sebe realizaci a všechny tyto náležitosti, které finančně nevykazuje, ale finanční náklady dodavatelské firmy jsou potom 100% přeúčtovány v 90% na plynárny a v 10% na konečného spotřebitele,“ vysvětluje starosta Opatovic Pavel Kohout.
Prodej nebo pronájem?
I pro plynárny je administrativně jednodušší vlastnit celou infrastrukturu, ale třeba v Dlouhé Lhotě na Blanensku plynárenská společnost o odkup neměla zájem. Odběr je tam malý. Obec tedy rozvody pronajímá plynárenské společnosti a zároveň jí platí za údržbu.
Horkou vodu ve sprše, ohřátou plynem, si užívají i v Plchu na pomezí Pardubického a Královéhradeckého kraje. Zemní plyn si zavedli už v 90. letech. Tehdy byly podmínky pro obce mnohem méně výhodně. Museli plynovod převést plynárnám za jednu korunu.
„Obec měla zájem plynofikovat, dovést plyn pro lidi na vytápění, na vaření, na ohřev vody, aby nemuseli chodit stále pro propanbutanové lahve,“ říká starosta Plchu Bohuslav Půlpán a pokračuje:
„Celá akce stála kolem 2,5 milionů. Platili jsme to z vlastního rozpočtu, takže jsme si na to půjčili a ještě další tři roky jsme potom v obci žádnou větší akci nemohli dělat, protože jsme spláceli plynofikaci.“
A třeba Vilémovice na Blanensku plynovod předaly plynárnám výměnou za akcie společnosti.
