Řada obcí vítá schválení církevních restitucí, umožní jim opravit chátrající budovy
Emoce doprovázené jednání o církevních restitucích můžou od Nového roku utichnout. Počínaje 1. lednem začne totiž stát vydávat církvi majetek v hodnotě 75 miliard a během následujících 30 let k tomu ještě přidá dvě miliardy ročně za nemovitosti, které už nejdou vrátit.
Schválení církevních restitucí znamená například pro pražskou městskou část Slivenec naději na opravu chátrajícího statku, který stojí přímo ve středu obce.
„Největší potíž nám dělá to, že v centru obce největší statek, který tady je a který by mohl být ozdobou obce, tak je v podstatě její ostudou. Po roce 1948 to zabrali komunisté, pak to sloužilo jako státní statek. Teď posledních 20 let se do toho už vůbec neinvestuje,“ řekla starostka Jana Plamínková ze Starostů a nezávislých.
I když se na znění zákona dohodli politici s duchovními, religionista Ivan Štampach byl jedním z těch, kteří před časem vládní návrh zákona kritizovali.
„Připadá mi na něm nepřijatelné to, že se tváří, že je vrácením majetku, kterým církvím zabavila komunistická moc po únoru 1948, a ve skutečnosti velkoryse obdarovává současná vládní moc církve a pravděpodobně to činí s tím, že si je chce zavázat,“ vysvětlil Štampach.
Jednání o církevních restitucích předcházelo napětí na politické scéně, které vyvrcholilo listopadovým nočním dramatem ve sněmovně. Opozice odešla ze sálu a poslanci podporující koalici přehlasovali Senát 102 hlasy. Hladce neprošel zákon ani kanceláří prezidenta republiky - Václav Klaus ho totiž nepodepsal ani nevrátil sněmovně.
Podle historika Jaroslava Šebka je ale dobře, že začíná platit - i když takříkajíc pět minut po dvanácté.
„Pravá doba už dávno proběhla. Ta byla určitě na začátku 90. let a v současné době oddalování by náladu dále zhoršovalo proti církevním restitucím. Myslím si, že se ekonomické problémy u nás spíše prohloubily,“ dodal Šebek.
