Raději Czechia než Czech Republic, míní Zeman. Jako oficiální název těžko, oponuje lingvista
Czechia, nebo Czech Republic? Prezident Miloš Zeman se dnes zaradoval, když jeho izraelský protějšek Šimon Peres použil v angličtině označení Czechia. Právě Czechia, což znamená „Česko“, zní podle české hlavy státu lépe a ne tak chladně jako Czech Republic. Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva se domnívá, že by se slovo Czechia prosadit mohlo, nikoli však jako oficiální název.
Pane docente, jak se Vám ten nápad líbí, označení Czechia, které dnes v Izraeli tak ocenil český prezident?
Já si myslím, že jako oficiální název státu to asi přijatelné není, to je pořád v angličtině „The Czech Republic“. Ale jako neoficiální název státu to asi přijatelné je.
Ostatně když se na to podíváme, tak to není žádná novota, kterou by zavedl Šimon Peres, tohle označení existovalo v latině už někdy nejméně kolem roku 1750. Najdeme ho na některých sochách, kde se píše „Sanctus Wenceslaus Patron Czechiae“, například u Mariánské Týnice u Plas.
Když říkáte, že by to asi nebylo přijatelné v angličtině, dá se čekat, že si to nakonec svou cestu najde? Protože „Česko“ v češtině už používané je...
Já si myslím, že si to najde svou cestu jako neoficiální název, ale jako oficiální název státu zatím těžko.
Pojďme k češtině. Já už jsem naznačila, že „Česko“ se používá celkem běžně. Je to něco, co vás 'tahá nějak za uši'?
Já se musím rozdvojit do takové schizofrenní podoby. Jakožto běžného uživatele češtiny mě to tahá za uši, ale jako lingvista, jazykovědec, který posuzuje věci chladným rozumem, to naprosto přijímám. Je to správně, je to jednoslovný název státu.
Má to své problémy, protože vlastně to „Česko“ se používá pro celý stát, a pak třeba Brňáci by asi těžko snášeli, kdyby se říkalo, že Brno je východočeské město, protože leží ve východním Česku, ale to je spíš taková anekdotka. Jinak si myslím, že se to ujalo a je to v pořádku.
Moravané se také často ozývají, když se říká Česko, ale vy jste říkal, že s tím máte trochu pocitový problém, v čem vězí?
Ten vězí – tak jako u všech ostatních mluvčích – v tom, že jsem se češtinu naučil ve svém mladém věku, který už je dávno pryč, a tehdy žádné takové slovo neexistovalo. Proto teď, když se zavedlo v mém věku už poněkud starším, tak já jsem si ale zachoval ten estetický ideál toho jazyka ze svého mládí. Tam to slovo neexistovalo, a proto se mi pořád, pořád nelíbí.
