Radnice před volbami přidělily zakázky za více než pět miliard korun

Těsně před komunálními volbami přidělilo velkou zakázku například Ústí nad Labem. Město s ní spěchalo hlavně proto, aby nepřišlo o dotaci z EU.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plavecká hala na Klíši v Ústí nad Labem bude od července kvůli rekonstrukci zavřená | Foto: Gabriela Hauptvogelová

Obří zakázka na účetní software za 538 milionů korun přiklepnutá v Praze bez soutěže jedinému zájemci jen pár týdnů před komunálními volbami v roce 2010. Je to ojedinělý případ, nebo je takové předvolební utrácení z obecních rozpočtů rozšířenější jev?

Český rozhlas prověřil veřejné zakázky všech krajských a obecních měst v letech 2010 až 2015 a podobně rozsáhlé "utrácení na poslední chvíli" jako před pěti lety v Praze mezi nimi neobjevil.

Jako volební jsme si stanovili období od srpna do listopadu 2014 – pracujeme totiž s datem zveřejnění a zakázky bývají někdy zveřejňovány až s měsíčním zpožděním. Našli jsme 606 zakázek odpovídajících těmto parametrům. V následující tabulce je najdete seřazené sestupně podle celkového objemu. Kliknutím na odkazy se dostanete na další podrobnosti.

Vůbec největší "těsně předvolební" zakázku na rekonstrukci bytových domů v Merhautově ulici v Brně získala v konkurenci tří zájemců stavební firma IMOS, pro niž je brněnský magistrát dlouhodobě klíčovým odběratelem – od roku 2007 od něj získala zakázky za 3,5 miliardy korun.

Druhou největší zakázkou je rekonstrukce plaveckého areálu Klíše v Ústí nad Labem za 207 milionů. Původně mělo jít o stavbu nového akvaparku. Loni se ale město narychlo rozhodlo vypracovat projekt na rekonstrukci – díky tomu má možnost čerpat zhruba na polovinu ceny dotaci z Evropské unie. Ze stejného důvodu se spěchalo s přidělením zakázky. V září ji v elektronické aukci vyhrál v konkurenci devíti uchazečů pražský Metrostav.

Třetí největší zakázku – necelých 200 milionů za svoz komunálního odpadu – zadali radní v Praze bez výběrového řízení Pražským službám. Šlo o provizorní řešení na tři měsíce. Nyní se hlavní město pokouší vypsat tendr na novou, dlouhodobou smlouvu v hodnotě 13 miliard korun.

U některých měst – jako je právě Ústí nad Labem, Beroun, Kolín nebo Karviná – se střední měsíční objem zveřejněných zakázek v předvolebním období zvyšuje až na desetinásobek hodnoty obvyklé v době, kdy je do voleb ještě daleko. Obvykle za to může jedna nebo dvě velké zakázky: v Ústí oprava plaveckého bazénu, v Berouně správa ulic, chodníků a parků, v Kolíně přeměna zámku na podnikatelský inkubátor, v Karviné oprava sportovního stadionu.

Jiná města, jako jsou Litoměřice, Teplice nebo Nový Jičín, naopak před volbami zveřejnila daleko méně zakázek než jindy. Rychnov nad Kněžnou dokonce ve sledovaném období nezveřejnil zakázku vůbec žádnou. Jak vypadá křivka utrácení ve vašem městě, si můžete zjistit v následující aplikaci. Města jsou seřazena od těch, kde se tempo utrácení v předvolebním období zvýšilo nejvíce.

Velký vliv na výsledný graf má však skutečnost, že ne všechna města si pravidla pro zveřejňování veřejných zakázek vykládají stejně. Svědčí o tom propastné rozdíly v objemu zveřejněných zakázek. Zatímco již zmíněný Rychnov nad Kněžnou zveřejnil za pět let pouze 17 zakázek za 58 milionů korun, Prachatice, které mají zhruba stejně obyvatel, jich přidělily 60 za 614 milionů.

"Každý zadavatel zveřejňuje ve věstníku [veřejných zakázek] a na profilu [zadavatele], ale jak zveřejňuje, je jen na něm. Nikdo ho nekontroluje, a pokud si nějaká neziskovka nestěžuje, tak nikdo nebude zjišťovat, jestli zveřejňuje v souladu se zákonem," říká Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie. Analýze dat o zadávání veřejných zakázek se věnuje již více než pět let, je spoluautorem webu vsechnyzakazky.cz a také systému hodnocení zadavatelů veřejných zakázek zIndex.

V poslední verzi se zaměřil právě na města a obce. Sestavil jejich žebříček podle toho, jak otevřeně a férově při vyhlašování, zadávání a zveřejňování zakázek postupují. V kategorii velkých obcí se po započtení jedenácti vyčíslielných kritérií umístily na předních místech Třebíč, Orlová, Šumperk a Znojmo. Mezi nejhošími propadlíky najdeme Hodonín, Prahu, Teplice či Břeclav.

Mezi časté chyby ve formulářích, které zadavatelé povinně zveřejňují ve Věstníku veřejných zakázek, patří chybějící jednoznačná identifikace dodavatelů a chybějící nebo nepřesné údaje o konečné ceně zakázky – radnice s oblibou uvádějí jen cenu jednotkovou, ačkoli se příslušné políčko ve formuláři jmenuje "celková konečná hodnota zakázky".

Zda radnice zveřejňují vše, co mají, kontroluje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jeho mluvčí Martin Švanda říká, že většina pochybení není závažná: „Porušení takzvané uveřejňovací povinnosti je relativně novým typem deliktu v zákoně o veřejných zakázkách. V poslední době nicméně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dostává celou řadu podnětů tohoto druhu a vede ročně desítky správních řízení.

Ve většině případů se jedná o méně závažné porušení zákona, které nemá vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a ukládají se za ně mírnější sankce. Podle zákona může pokuta být až 20 milionů korun. Úřad nicméně ukládá za tato pochybení pokuty v řádu tisíců, nejvýš desetitisíců korun.“

Antonín Viktora, Petr Kočí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme