Radovan Krejčíř údajně půjčil ČSSD 60 miliónů korun, píše MfD

60 miliónů korun prý sociální demokracii půjčil Radovan Krejčíř. Uprchlý podnikatel, který právě žije na Seychelách, to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. ČSSD však nařčení odmítá. Mýtné na českých dálnicích může mít dohru u soudu. Jak zjistily Lidové noviny, společnosti Toll Sat se nelíbí podmínky vyhlášeného tendru. Méně majetné rodiny zřejmě dostanou sociální stipendia pro vysokoškoláky. Podle dnešního Práva s tím Ministerstvo školství počítá už od ledna příštího roku. Stále více levných aerolinek míří do Prahy, informují Hospodářské noviny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk | Foto: Alena Palečková

Uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř tvrdí, že v roce 2002 půjčil sociální demokracii 60 milionů korun. Za to měl dostat slib, že mu strana pomůže mimo jiné získat státní podnik Čepro. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes to prohlásil přímo Radovan Krejčíř. Představitelé ČSSD podnikatelovo nařčení ale odmítají a označují ho za nesmysl. Peníze v hotovosti Krejčíř údajně předal v Burzovním paláci svému obchodnímu partnerovi Jakubovi Konečnému, který je potom půjčil ČSSD.

Konečný Krejčířovi vystavil směnku, která je splatná v březnu 2006. Druhou směnku prý podepsal Konečnému tehdejší místopředseda ČSSD Stanislav Gross, uvádí Mladá fronta Dnes. Přímo s Grossem miliardář směnku neuzavřel, protože se sociální demokracie obávala skandálu v případě, že by se informace o půjčení peněz dostaly na veřejnost. Jako jeden z požadavků, které chtěl Krejčíř jako protislužbu bylo například, aby se ministrem průmyslu a obchodu stal poslanec Josef Hojdar. Do svého vlivu pak chtěl získat podnik Čepro, doplňuje list.

Česku hrozí soud kvůli mýtnému na dálnicích, píší Lidové noviny. Společnost Toll Sat totiž naznačila, že hodlá celý kontroverzní tendr řešit soudní cestou. Tvrdí totiž, že soutěž jednak nerespektuje požadavky Evropské unie, není průhledná také že diskriminuje firmy nabízející satelitní systém. Stejně jako Toll Sat si už dříve stěžovali i další zájemci. Například společnosti Toll Colect kritizovaly, že není schválený zákon, na jehož základě bude možné mýtné vybírat.

Podobného názoru je také Evropská komise. Brusel zejména kritizuje, že podmínky tendru mohou skutečně diskriminovat satelitní technologie. Kromě toho komise požaduje i objasnění některých náležitostí soutěže. Diskriminaci komise vidí v tom, že firmy nabízející satelitní palubní jednotku do ní musí namontovat i mikrovlnné rozhraní a zvýšit tak celkovou cenu. Firmy nabízející mikrovlnnou technologii však takovou povinnost nemají. A cena je přitom hlavním kritériem soutěže, píší Lidové noviny.

Sociální stipendia pro vysokoškoláky z méně majetných rodin chce zavést Mnisterstvo školství, informuje dnešní Právo. Stipendia ve výši od 1 600 do 2 400 korun by mohli studenti dostávat už od ledna 2006. Týkalo by se těch posluchačů, jejichž rodinné příjmy jsou pod hranicí 1,1 násobku životního minima. Podle ministryně školství Petry Buzkové je cílem stipendia odstranit sociální bariéry přístupu ke vzdělání.

Stipendia budou vysokoškolákům vyplácena prostřednictvím škol a nijak nezasáhnou do dalších stipendií na univerzitách. Neměla by se navíc započítávat do celkového příjmu rodiny, ze kterého se vypočítávají sociální dávky. Rodiny by o ně tím pádem neměly kvůli stipendiu přijít. Podle stínového ministra školství za ODS Waltera Bartoše se ale takto nastavené stipendium nedostane ke všem studentům, kteří by ho potřebovali, dodává Právo.

Do Prahy přilétá stále více levných aerolinek, informují Hospodářské noviny. Zatímco za celý loňský rok se nízkonákladové společnosti podílely na přepravě pasažérů ze 16-ti a půl procenta, letos za prvních 7 měsíců už objem jejich přepravy vzrostl na 18 procent, což je více než jeden milion přepravených pasažérů.

Obrovský nárůst počtu odbavených cestujících zvyšuje podle listu i zájem firem o plánovanou privatizaci státního podniku Letiště Praha. Resort dopravy chce předložit vládě návrh na transformaci dosud státního podniku na akciovou společnost, buď ještě do konce tohoto, nebo začátku příštího roku. Transformace by přitom byla prvním krokem k privatizaci, uzavírají Hospodářské noviny.

Marián Vojtek, Šárka Horáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme