Randák zveřejněním výše odměn šéfky Nečasova kabinetu neporušil zákon, rozhodl soud

Prvoinstanční soud zprostil obžaloby bývalého ředitele civilní rozvědky Karla Randáka a někdejší zaměstnankyni Úřadu vlády Lenku Pikorovou. Žalobce je vinil z neoprávněného nakládání s osobními údaji kvůli zveřejnění odměn bývalé šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho nynější manželky Jany Nečasové, dříve Nagyové. Rozsudek není pravomocný.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ředitel rozvědky Karel Randák neporušil zákon, když poskytl médiím údaje o odměnách tehdejší šéfky Nečasova kabinetu | Foto: ČTK

Randák a Pikorová podle obžaloby zveřejněním odměn poškodili Nagyové pověst. Podle soudu ale není zveřejnění odměn trestným činem ani přestupkem.

„Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se stal skutek, ale tento skutek není trestným činem. Pak je i lhostejno, kdo se tohoto jednání dopustil. Soud dospěl i k závěru, že nejde ani o přestupek a není důvod postupovat věc příslušnému orgánu,“ odůvodnila rozhodnutí soudkyně Dana Sindelářová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obvodní soud Pro Prahu 1 rozhodl, že zveřejnění odměn exšéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové nebylo trestným činem. Jednání sledovala redaktorka Martina Spěváčková

Rozsudek zatím není pravomocný. Státní zástupkyně Martina Adamková se na místě odvolala. „Nebudu se k tomu dál vyjadřovat, ta věc nebyla pravomocně skončena, bude o ní rozhodovat městský soud, ponecháme rozhodnutí na něm. My jsme podávali obžalobu a obžaloba žádá uznání viny z žalovaného skutku a soud rozhodl jinak,“ uvedla.

Od soudu odcházel naopak spokojený Karel Randák. „Jsem spokojený s tím, že soud rozhodl tak, jak rozhodl. Jsem trošku udiven z odvolání státního zástupce. Je to samozřejmě jejich právo a uvidíme u městského soudu,“ řekl po vyhlášení rozsudku.

Karel Randák na začátku loňského roku předal médiím informace, podle kterých se základní třicetitisícový plat Jany Nagyové díky odměnám a příplatkům v některých měsících zvýšil například až na 273 tisíc korun hrubého. Až po několika měsících ho policie obvinila z neoprávněného nakládání z osobními údaji, stejně jako bývalou zaměstnankyni Úřadu vlády Lenku Pikorovou.

Bývalá asistenka Jany Nagyové Lenka Pikorová, kterou obžaloba vinila z toho, že předala dvě výplatní pásky své šéfky členovi správní rady protikorupčního fondu Randákovi, aby je zveřejnil v médiích, k soudu nedorazila. Její advokát si po vynesení verdiktu vzal lhůtu na rozmyšlenou.

U soudu měl dnes vypovídat jako svědek expremiér Petr Nečas. Ten se ale řádně omluvil. Důvodem byla pracovní neschopnost.

Janu Nagyovou, nyní Nečasovou, v červnu policie obvinila ze zneužití pravomoci a podplácení. Nečase pak stejná kauza stála křeslo premiéra.

Zveřejňování odměn jako protikorupční prvek

Podle Oldřicha Kužílka ze sdružení Otevřená společnost, které prosazuje větší transparentnost státní správy, nemůže být zveřejnění platů státních úředníků posuzováno jako porušení zákona, natož přestupek nebo trestný čin.

„Je to informace, která má být běžně dostupná a svým způsobem bych dovedl dovodit povinnost veřejného úřadu to aktivně zveřejňovat sám od sebe,“ říká Kužílek. „Řeči o nějakém poškození osobní pověsti nemůžou plynout z tohoto údaje, ale osobní pověst může být poškozena pouze jinými způsoby,“ vyvrací tvrzení Nečasové.

Přehrát

00:00 / 00:00

O případu zveřejnění odměn bývalé šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové, dnes Nečasové, mluvil Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřená společnost

Pochybnosti o tom, zda nemohou být takové údaje zavádějící či vytržené z kontextu, Kužílek jednoznačně odmítá.

„Úřad páchá něco nesprávného, když neposkytuje tato čísla s jasným vysvětlením. Nemůžeme potom obviňovat kohokoli, kdo tato čísla zveřejní, když úřad se k tomu nemá, že je zveřejní částečně. To je právě prvotní povinností úřadu tato čísla poskytovat a jasně říkat – toto je odměna za toto a toto období, práce bylo vykonáno tolik, je to zasloužená odměna a podobně,“ vysvětluje.

Zveřejňování má podle něj velký význam pro transparentnost a pro vědomí lidí ve veřejné správě, že je jejich počínání pod drobnohledem. „A navíc je to poměrně významný protikorupční prvek, protože velmi často – a cituji třeba předsedu Nejvyššího správního soudu, který se tak zamyslel u jednoho podobného rozsudku – jsou různé nadměrné mimořádné odměny poskytovány v rámci nekalé činnosti. Za to, že nějaký podřízený třeba vykonal něco, co by neměl, tak je potom velmi honorován.“

Platy úředníků jsou však podle experta ze sdružení Otevřená společnost v Česku pokřivené. Základní mzdy jsou často velmi nízké a „dohánějí“ se vysokými odměnami. „Libovůle nadřízeného ovládat podřízeného přes tuto zcela libovolnou složku je extrémní a tudíž zneužitelnost nadřízeného postavení je mimořádná,“ varuje Kužílek.

Pavel Polák, Martina Spěváčková, Mirko Kašpar, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme