Zatím druhou vlnou epidemie dramaticky nevidím, ale uvidíme za čtrnáct dnů, říká epidemiolog Maďar

Z důvodu nárůstu počtu případů onemocnění covid-19 zavádí od soboty vláda povinnost nosit roušku na vnitřních hromadných akcích, kde bude více než 100 osob. Od pondělí se také mění povolený počet účastníků těchto akcí z 1000 na 500. Vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar se však prozatím druhé vlny koronavirové epidemie neobává, pokud budou lidé doržovat základní opatření, řekl to v pátek pro Radiožurnál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Epidemiolog Rastislav Maďar

Vedoucí epidemiologické skupiny na ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar. | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

Čísla nerostou pouze u nás, spousta evropských zemí zavádí dneškem povinné nošení roušek. Jsme na počátku druhé vlny koronavirové epidemie?
Mohlo by se to tak zdát. Zatím náš nárůst případů je způsoben hlavně přenosem v kolektivech. To znamená například firmy, rodinné oslavy. Je bohužel i v nemocnicích, ale není to tak dramatické, je pouze na několika místech. Jsou to sportovci, je to známý taneční klub, dětský tábor. Infekční osoba, která neví, že je nakažená, vstoupí do kolektivu vícero lidí, tak z toho potom mohou být desítky až stovky kontaktů a desítky nakažených.

V podstatě nám to přibývá v takovýchto ohniscích nákazy v regionech, kde je ten problém známý už delší dobu. Současně u nás máme regiony, okresy a kraje, kde koronavirus není. Teoreticky to může být začátek druhé vlny, pokud si lidé nebudou dávat pozor a nebudou dodržovat intuitivní opatření. Ale to by znamenalo, že se nám ta lokální ohniska rozšíří skutečně plošně po celém území republiky. Zatím to úplně dramaticky nevidím, ale uvidíme za čtrnáct dnů. Skutečně můžeme stát na prahu druhé vlny, ale zatím to tak nevidím.

Zasáhla Česko druhá vlna koronaviru? První nikdy neskončila, ukazují data

Číst článek

Když ministr Adam Vojtěch sáhne po těch plošných opatřeních, může se zdát, že projekt chytré karantény nefunguje?
Myslím si, že chytrá karanténa funguje, ale rozhodně má potenciál, a to si všichni uvědomujeme, aby se ještě mohla vylepšit směrem k podzimu, kdy bude muset fungovat.

Jak je teď chytrá karanténa spolehlivá, na kolik procent?
Chytrá karanténa má několik aspektů. Propojuje některé softwary, to samozřejmě funguje, ale i tam se vyskytují drobné problémy, které se IT systém snaží odstranit. Karanténa samozřejmě fungovat bude, ale musíme si uvědomit, že když nastane podzimní období, kdy tu budou statisíce, možná miliony respiračních nákaz, tak tím to bude horší.

Ani chytrá karanténa všechno nespasí, protože i ona na konci potřebuje někoho, kdo ta data vyhodnotí. A těch lidí není neomezený počet, žádná země jich nemůže mít tolik, aby se věnovali statisícům respiračních nákaz za krátké časové období. Takže chytrá karanténa má pomoci, ale rozhodně to není něco, co nám umožní zvládnout jakoukoliv situaci.

Tím, že ministerstvo zdravotnictví zavedlo opatření poměrně rychle, hrozí, že se nás sousední země budou snažit zařadit na takzvaný červený semafor?
Vyloučit to nelze, viděli jsme, jak reagovalo Slovinsko, kdy ještě v rámci Evropské unie domluvené kritérium ani nerespektovali, dali si svoje přísnější, což částečně omezilo pobyty našich občanů na jejich území. Na to má každá země svoji plnou autonomii. Bohužel to jsou pravidla, která budou ještě nějakou dobu platit. My se ani nemůžeme zlobit, protože stejně tak aplikujeme také svoje pravidla. Jako příklad uvádím Portugalsko, které bylo také na naší mapě červené, a taky mělo 75 % všech případů hlavně v okolí Lisabonu. 

Libanon zažívá finanční kolaps. Podle místních jde o nejhorší období v historii země

Číst článek

To, že někde v České republice jsou jednotlivá ohniska, vidíte, že v Praze dá jeden klub 100 případů, tak to pak samozřejmě s dalšími ohnisky přinese přes 200 nakažených za den. Zatím se nám to ale nerozlézá úplně po republice, abychom z toho měli mít obavy. Tam, kde jsou náznaky komunitního šíření, tak se zavádí opatření lokálně, například v Liberci. Je ale snaha zavádět ta opatření co nejméně dramatická, co nejvíce cílená, aby zasahovala především rizikové skupiny populace

Nakonec to celé bude o tom, do jaké míry tady budou těžké stavy a vážně nemocní. Ti, kteří ani neví, že jsou nakažení, v podstatě nejsou ani nemocní, jsou pouze PCR pozitivní. To je jedna věc, ale myslím si, že soužití člověka s tím virem bude znamenat to, do jaké míry ochráníme rizikové skupiny populace.

Pokud jednou za čas někdo onemocní, třeba v Praze je teď jeden člověk na jednotce intenzivní péče, tak z toho snad nemusíme dělat žádné drama. Pokud ale budou náznaky komunitního šíření, které by se nám projevily za deset, čtrnáct dnů na jednotkách intenzivní péče, pokud by kolegové viděli, že k dochází tomu komunitnímu šíření, tak musíme zavést ta plošná opatření i jinde, než například v metru.

Jiří Chum Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme