Rath byl ve vazbě nepřiměřeně dlouho a justice porušila jeho práva, rozhodl ÚS
Česká justice porušila základní práva Davida Ratha, když mu Vrchní soud v Praze dvakrát prodloužil vazbu. Bývalý středočeský hejtman a poslanec, podezřelý, že se podílel na manipulaci s veřejnými zakázkami, strávil ve vazební cele rok a půl. Ústavní soud vyhověl jeho stížnosti a usnesení vrchního soudu z loňského června a srpna zrušil. Rathovi se tím zároveň otevřela cesta k případnému odškodnění.
Senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že rozhodnutím pražského vrchního soudu z června a srpna 2013 došlo k zásahu do práva Davida Ratha na osobní svobodu, do práva na presumpci neviny a spravedlivý proces. Českému rozhlasu to řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Podle Ústavního soudu byl Rath ve vazbě v rozporu se svými lidskými právy pět měsíců. Vrchní soud totiž používal stále stejné argumenty pro prodlužování vazby jako na začátku. Přitom podle získaných důkazů mohl argumentovat jinak a odůvodnit tak obavu z toho, že by se Rath mohl skrývat nebo utéct.
Ústavní soud rozhodl, že David Rath byl ve vazbě nepřiměřeně dlouho. Podrobnosti zjišťoval Martin Karlík
„S plynutím času se dost dobře nelze omezit jen na zdůvodnění hrozící výší trestu. Je třeba, aby taky byla zdůvodněna hrozícím nebezpečím útěku, respektive skrývání se, a to tam vlastně vysloveno nebylo. Je to spíše naznačeno než řádně odůvodněno,“ vysvětlil ústavní soudce zpravodaj Ludvík David.
„Pokud rok probíhá pečlivé – předpokládejme – trestní stíhání, jsou objasňovány další a další skutečnosti, nehrozí už žádný jiný z vazebních důvodů, jen ta takzvaná útěková vazba, tak v tu chvíli bychom očekávali, že budou předkládány další a přesvědčivější argumenty, proč člověka, který zatím nebyl odsouzen, ponechávat ve vazbě delší dobu než jeden rok,“ zdůvodňuje verdikt ústavní soudkyně Šimáčková a doplňuje:
Verdikt ÚS na Radiožurnálu komentovala ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Diskutovali o něm i advokát Tomáš Sokol a Petr Franc, člen Republikové rady Soudcovské unie
„Krom toho právě argumentace vrchního soudu, kdy vlastně zejména argumentoval tím, že obžalovaný se dopustil závažných trestných činů, kolidovala také s presumpcí neviny, protože samozřejmě nemůžete tvrdit, že se někdo něčeho dopustil, pokud ještě nebyl pravomocně odsouzen.“
Rathův advokát Adam Černý rozhodnutí Ústavního soudu přivítal. „Je to rozhodnutí, které Ústavní soud vydal z nějakého důvodu, myslím si, že je velmi dobře argumentačně podpořené. Nicméně ještě nemám písemné vyhotovení nálezu,“ reagoval Černý na dotaz Českého rozhlasu. Další postup v kauze nechtěl komentovat.
O finanční odškodnění Rath žádat nechce
David Rath by teď za délku vazby mohl žádat odškodnění. Bývalý hejtman už ale pro ČTK uvedl, že mu o hmotnou satisfakci nejde. Podle něj je prý důležitější, zda se soud zabýval údajně zmanipulovanými důkazy v jeho kauze.
Za údajnou korupci a machinace s veřejnými zakázkami ve Středočeském kraji v letech 2011 a 2012 Rathovi hrozí až 12 let vězení. Podezřelé zakázky se týkaly například opravy zámku Buštěhrad, gymnázia v Hostivici či středočeských nemocnic.
Rath už od loňského listopadu ve vazbě není. Strávil tam 1,5 roku, nyní na verdikt čeká na svobodě. Na samotný trestní proces nemá dnešní nález Ústavního soudu přímý vliv.
Nejednoznačné reakce
Právník a publicista Tomáš Němeček vnímá rozhodnutí Ústavního soudu v dílčích bodech jako pochopitelné, ale v širším kontextu trošku nešťastné.
„Co je rozhodnutí o vazbě? To je odhad soudce, pokud se bavíme o útěkové vazbě, jestli ten, kdo před ním stojí, uteče nebo neuteče. Napadlo by vás, že bývalý poslanec Petr Wolf uteče a bude se skrývat? Napadlo by vás to u těch sedmi Čechů v Dominikánské republice, že utečou a budou se skrývat?“
Měly by nyní soudy lépe zvažovat, v jakých případech rozhodnou o vazbě? Ptali jsme se předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry a Tomáše Němečka, právníka a publicisty
„Někdy to prosto úplně odhadnout nelze a ten člověk potom uteče a potom slyšíte stížnosti typu, jak to, že Krejčíř mohl uniknout a daří se mu dobře v Jihoafrické republice,“ poznamenal Němeček. A svůj pohled přidal ve Stalo se dnes i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra:
„Mně to zrovna u té útěkové vazby přijde také velmi sporné. Protože tady přece hodnotíme ekonomické, sociální a i jiné možnosti konkrétního obžalovaného, zda může nebo nemůže utéct.“
„A zatímco judikatura i nálezy Ústavního soudu z 90. let se hodně opíraly o to, že čím vyšší reálný trest u toho skutku hrozí, tím je pravděpodobnější, že uteče, tak nyní se zdá, že dochází k určitému přelomu, protože reálně Davidu Rathovi hrozí opravdu velmi vysoký trest,“ zmínil soudce Vávra.
