Rath se opět snaží smazat odposlechy. Podal ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu
David Rath, stíhaný kvůli korupci ve Středočeském kraji, vytáhl do boje proti červnovému rozsudku Nejvyššího soudu, jenž v exhejtmanově kauze vrátil do hry odposlechy. Ve čtvrtek u Ústavního soudu přistála nová stížnost, v níž Rathovi advokáti rozhodnutí Nejvyššího soudu napadají. Porušil podle nich mimo jiné právo na spravedlivý proces. Konstituční tribunál přitom dosud nerozhodl o Rathově stížnosti na prezidenta Miloše Zemana.
„Mohu potvrdit, že Ústavní soud ve čtvrtek 21. 9. 2017 obdržel ústavní stížnost MUDr. Davida Ratha. Podání bude nyní zapsáno pod spisovou značku a v souladu s rozvrhem práce bude určen soudce zpravodaj věci,“ řekla serveru iROZHLAS.cz mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Boj o odposlechy neskončil. David Rath trvá na jejich nezákonnosti a podá další ústavní stížnost
Číst článek
Podle Adama Černého, jednoho z Rathových advokátů, stížnost cílí právě na klíčový rozsudek ostře sledované kauzy.
„Směřuje proti rozsudku Nejvyššího soudu, který rozhodl na základě stížnosti pro porušení zákona, podané ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Rozhodnutí Nejvyššího soudu představuje porušení ústavních práv klienta, minimálně práva na spravedlivý proces," je přesvědčen Černý.
Rath již v srpnu avizoval, že jeho advokáti na stížnosti pracují. Nejvyšší soud do kauzy zasáhl na základě stížnosti pro porušení zákona ve prospěch Ratha a dalších stíhaných, kterou podal právě ministr Pelikán.
Spor o odposlechy
Šéf resortu spravedlnosti reagoval na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jenž - kvůli údajné nezákonnosti - smazal odposlechy, na základě nichž byl Rath odsouzen.
Nejvyšší soud však konstatoval, že odposlechy byly povoleny v souladu se zákonem a jako důkaz je lze použít.
Stíhaný expolitik nepříznivý verdikt ihned komentoval jako výsledek politických tlaků a přirovnal ho k rozhodování v 50. letech. Senát Nejvyššího soudu podle něj podlehl tlaku Pelikána a prezidenta Miloše Zemana.
Jak ostatně naznačil Černý, nejnovější ústavní stížnost se týká zásahu ministra spravedlnosti do živé kauzy, již u Nejvyššího soudu ze strany zaznělo, že Pelikán porušil rovnost zbraní.
„Rozpor právní úpravy stížnosti pro porušení zákona s ústavním pořádkem podle obviněného vyplývá ze skutečnosti, že k jejímu podání je oprávněna jen jedna procesní strana – stát, která závazně určuje rozsah přezkumu napadených rozhodnutí a konstatování porušení zákona ve prospěch obviněného (v rozporu s deklarovaným účelem právní úpravy), nemá charakter ryze akademického výroku,“ stěžoval si Rath ve vyjádření k Pelikánově stížnosti, z níž v rozsudku cituje Nejvyšší soud.
Rath: Porušili rovnost zbraní
Obhajobě Davida Ratha především vadí, že ministr Pelikán, respektive Nejvyšší soud zasáhli do živé kauzy, kde dosud nepadl pravomocný rozsudek.
Zatímco u uzavřených případů je rozhodnutí Nejvyššího soudu pouze akademické a má dát soudům do budoucna vodítko, jak mají v identických případech rozhodovat, v kauze Rath může jeho rozsudek zvrátit její samotný výsledek.
U konstitučního tribunálu stále leží Rathova stížnost na prezidenta Zemana kvůli jeho údajným zásahům do probíhajícího řízení z letošního března. Expolitik u Ústavního soudu bodoval pouze jedinkrát, a to se stížností na přílišnou délku vazby. Vrchní soud podle Ústavního porušil Rathova základní práva.
Celou kauzu, týkající se korupce ve Středočeském kraji, začne Krajský soud v Praze podruhé projednávat 23. října. V plánu je zatím 18 jednacích dní. Poprvé krajský soud potrestal Ratha 8,5 roku vězení a propadnutím 22 milionů korun. Vrchní soud ale verdikt smazal právě kvůli nezákonným odposlechům.