Vše o raziích v Brně: policie potvrdila starou ‚šuškandu‘, prohledávala kanceláře vlivných lidovců

Janetta Němcová mluví s reportéry ČRo Martinem Štorkánem a Tomášem Kremrem

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

20. 10. 2022 | Brno

 

Co stojí za policejními raziemi v Brně? Jaký případ detektivové řeší? Kdo všechno se do něj zapletl? Jakou roli v tom všem hrál vlivný lidovec Filip Leder? A bude jeho spolustraník Petr Hladík, kterému policisté také prohledávali kancelář, nakonec skutečně novým ministrem životního prostředí? Vědí reportéři Martin Štorkán a Tomáš Kremr.

Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Miroslav Tomek
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla


Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Co stojí za aktuálními policejními raziemi v Brně? Pochopila jsem, že to má dvě větve, můžeme je prosím představit a vysvětlit, o co jde?
Tomáš Kremr: Ano, jde o zásah z úterý 18. října a my jsme zjistili, že policisté prověřovali zejména aktivity podnikatele Michala Horkého. Toho podle našich zdrojů policisté označují za hlavu šestičlenné organizované zločinecké skupiny, která chtěla ovládnout městskou společnost Pískovna Černovice, která patří konkrétně městské části Černovice. K tomu je ale v kauze podle našich informací ještě právě i zmíněná druhá větev.

Ta je jaká?
TK: Opět se týká Michala Horkého a dalších čtyř lidí. Společně měli vytvořit skupinu, která údajně za využití podvodů a uplácení v privatizaci získala, následně se ziskem prodala bytové domy a byty. V tomto případě se policie zabývala radnicí Brno-sever a zasahovala na jejím bytovém odboru.

Martin Štorkán: My k té aktuální kauze víme, že policie stíhá sedm lidí a dvě firmy. Zatím ale nevíme, kdo konkrétně je obviněný. Podle našich zdrojů hlavně o brněnského podnikatele a provozovatele taxislužby Michala Horkého, který měl podle detektivů řídit dvě organizované skupiny.

Já se doptám na pana Horkého a tu skupinu kolem něj. Kdo to vlastně je, co jsou ti lidé zač, kde se vzali?
MŠ: Podle zdrojů obeznámených s vyšetřováním měla jedna z nich operovat okolo zmíněné pískovny a měla původně tři členy, kromě Horkého ještě právníka Radovana Novotného a Petra Flimmela. O další tři členy se rozšířila až později, a to o Josefa Krutílka, Martina Bednáře a Jiřího Krejčího. O těch ale zatím podrobnosti nevíme. Novotný je podle serveru novinky.cz bývalým tajemníkem Brna-střed. Už dříve jej policisté stíhali za korupci a Flimmel je podle obchodního rejstříku jednatelem společnosti Ing-Czech.

Plán organizované skupiny byl původně takový, že pískovnu nejprve získá do ekonomického pronájmu s předkupním právem, a to pomocí zmanipulovaného výběrového řízení. S tím měl podle detektivů pomoci z pozice místostarosty městské části Brno-Žabovřesky Filip Leder, což je vlivný člen místní KDU-ČSL. Leder se s údajným šéfem skupiny Horkým několik let zná. Zastupoval ho jako právník u soudu ve sporu s Jihomoravským krajem o pozemek pod brněnským letištěm, který kraji patří. My jsme s Lederem v úterý večer mluvili a nechtěl říct, jestli se aktuální zátah Horkého týká. Řekl jen, že policisté prohledávali jeho kancelář a zajímali se o jednoho z jeho klientů.

„FL: Byli u mě v kanceláři v souvislosti s jedním mým klientem. Ano, je to pravda. - MŠ: S klientem panem Horkým? - FL: To vám nemůžu potvrdit, ani vyvrátit, anžto jsem vázán mlčenlivostí. Požádali mě o vydání nějakých listin, které vůbec nemám k dispozici, takže ty jsem jim samozřejmě dát nemohl.“

Filip Leder v rozhovoru s Martinem Štorkánem ( archiv ČRo)

Podle detektivů ale z původního plánu, jak pískovnu získat, sešlo s tím, že Horký vymyslel jiný postup. Do pískovny investuje jedna ze společností, které ovládal, a za to bude chtít majetkový podíl. Současně s tím chtěla zločinecká skupina snižovat ekonomický zisk pískovny, a to pomocí zmíněné společnosti Ing-Czech, která uzavře s pískovnou nevýhodnou rámcovou smlouvu, která bude v podstatě nevypověditelná. Tím se sníží její tržní hodnota jakožto městské firmy a Horkého skupina pak pískovnu ovládne.

Víte, proč se zaměřili zrovna na pískovnu?
TK: Pískovna je dlouhodobě firmou, která patří městské části Brno-Černovice, což je v Brně docela anomálií, protože většinu městských firem má pod sebou město, řekněme, magistrát. Ale toto je jeden konkrétní případ, kdy jde o firmu městské části.

Takže by možná bylo jednoduché ji získat.
TK: Bylo to možné. On se i magistrát a vedení města Brna v minulém volebním období zabýval možností, jestli by do pískovny nemohlo město jako takové nějak vstoupit nebo ji získat a dostat ji na úroveň třeba dopravního podniku nebo tepláren. Nakonec se politici spokojili jenom s tím, že poslali do dozorčí rady magistrátní úředníky. Ale k možnému převzetí pískovny mohlo směřovat politické dění na radnici v Brně-Černovicích, kdy v roce 2021 došlo ke změně koalice, a poté se do čela pískovny dostal místostarosta městské části Jiří Hasoň z KDU-ČSL a zastupitel Jiří Novotný z ČSSD. Hasoň do funkce jednatele pískovny nastoupil nově a Novotný už pískovnu, která slouží i jako skládka odpadu, vedl dříve. Podle našich zdrojů víme, že o oba se policie zajímá. V úterý byla policejní auta jak před Hasoňovým domem, tak přímo na radnici v Černovicích.

Kde všude v posledních dnech tedy policie zasahovala?
MŠ: My jsme v úterý sledovali koaliční jednání v Brně, které mělo začít v devět ráno a krátce předtím vyšlo z kanceláře Petra Hladíka z KDU-ČSL, což je první náměstek primátorky a aktuálně kandidát na ministra životního prostředí, několik lidí. Jeden z nich se představil jako policista. Mluvčí magistrátu nám následně potvrdil, že kriminalisté prohledávali právě Hladíkovu kancelář.

TK: Kromě toho ale byli také na bytovém odboru Brna Severu, na radnici v Černovicích, přímo ve zmíněné pískovně anebo u minimálně jednoho z jejích jednatelů.

Když jste byli u toho, když policisté vycházeli z Hladíkovy kanceláře, viděli jste také, co si odnášeli, co je zajímalo?
MŠ: To jsme neviděli, oni nás tam vůbec nechtěli pustit. Já jsem se policistů ptal, co tam konkrétně dělají, oni mi jen řekli, že provádí úkony trestního řízení. Víc mi k tomu ale neřekli, a potom už tam novináře vůbec nepustili. Stáli tam dva policisté, kteří hlídali a nepouštěli tam lidi pomalu ani na toaletu.

Lidovec Petr Hladík, v současnosti první náměstek brněnské primátorky, je aktuálně ale i kandidátem na ministra životního prostředí. On už se jím měl stát loni, ale nabídku odmítl kvůli rodině a zůstal v komunální politice. Zatím nevíme o tom, že by byl mezi stíhanými, není ani obviněn a nevíme, jestli do toho vůbec byl nějak zapletený. Ale zajímalo by mě, jak moc to i přesto může zkomplikovat jeho cestu do vlády?
MŠ: Jak jsi říkala, on mezi obviněnými pravděpodobně není, nebo to alespoň uvedl na svém Twitteru. Jeho kandidaturu na křeslo ministra životního prostředí probere ve čtvrtek široké vedení KDU-ČSL.

„Petr Hladík má čas se seznámit s informacemi, které dostali v písemné podobě, aby nám ve čtvrtek mohl říct nějaký ucelenější pohled na tu situaci. Pro mě je důležité, aby za KDU-ČSL byl ve vládě člověk, u kterého nebudeme muset řešit nějaké pochybnosti, případně nějaké mediální kauzy a podobě.“

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL (ČT24, 18. 10. 2022)

Šéf strany a vicepremiér Marian Jurečka k tomu v úterý uvedl, že požádal kancelář Pražského hradu o zrušení čtvrtečního setkání Hladíka s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident při návštěvě v Ústeckém kraji novinářům řekl, že jeho žádosti vyhoví, takže aktuálně se neví, co bude s Petrem Hladíkem jako kandidátem na ministra dál. Premiér Petr Fiala si chce na komentář k aktuální situaci nechat několik dní, aby mohl analyzovat dostupné informace, a počká i na výsledek zmíněného čtvrtečního lidoveckého jednání.

Není to jediná policejní razie na brněnských radnicích. Připomeňme, že jedna proběhla už začátkem října, týkala se údajné manipulace s městskými byty. Souvisí to nějak s aktuálním zásahem, nebo jsou to dvě odlišné věci?
TK: Pokud zatím víme, tak tyto dva zásahy spolu nesouvisí. Nenašli jsme zatím žádného člověka, který by je spojoval. Šlo o razii ze 4. října, žalobci po ní obvinili osm lidí a dva z nich soud poslal do vazby.

„Do vazební věznice jdou zastupitel městské části a předseda její bytové komise Otakar Bradáč z ODS a realitní makléř Zdeněk Červinka. Dalších šest lidí je stíhaných na svobodě.“

(ČRo Brno, 6. 10. 2022)

„Rada městské části Brno-střed rozhodla o odvolání Otakara Bradáče z funkce předsedy bytové komise. Je to reakce na kauzu údajné manipulace s byty na radnici…“

(ČT, Události, 10. 10. 2022)

Týkalo se to údajného kšeftování s městskými byty ve čtvrti Brno-střed, což měl jako hlava zločinecké skupiny organizovat Otakar Bradáč, člen ODS, zastupitel městské části a předseda její bytové komise, který spolupracoval i s dalším obviněným úředníkem správy nemovitostí Brna-střed a s realitními makléři. Zjednodušeně řečeno vybírali od lidí statisíce korun za to, že jim pomůžou přeskočit v pořadnících na městské byty.

Co se na bytovém odboru dělo?
MŠ: Přidělování městských bytů se řídí pravidly, která schválil magistrát. Lidé dostávají body podle životní situace, zaměstnání, rodiny, zdraví nebo podle toho, jak dlouho čekají v pořadnících, a pak můžou členové komise přihlédnout k takzvaným motivačním dopisům, kam zájemci píšou zdůvodnění, proč by si komise měla vybrat právě je. Každý člen komise pak může využít jeden půl bod a přidělit ho určitému zájemci. To všechno mohlo být podle opozičních zastupitelů a členů bytové komise netransparentní a podle vyšetřování policie se ukázalo, že zřejmě bylo, protože si členové bytové komise mohli vybrat určitého nájemce. Alespoň podle toho, co zjistila policie, to dělal předseda komise Bradáč. Opozici a především Straně zelených, hnutí Žít Brno a Pirátům se to nezdálo a to jim teď vytýká i vládnoucí koalice, že pokud měli podezření na čytřicet zmanipulovaných bytů, měly být ve své kritice konkrétnější. Opozice namítá, že se snažili, a když to nikam nevedlo, tak to zkusili jinak, a naznačují, že se aktivně účastnili policejního vyšetřování.

Z čeho přesně žalobci v této kauze viní stíhané osoby? Čím se měly provinit?
MŠ: Je to účast na organizované zločinecké skupině. Také je viní z přijetí úplatků a zneužití pravomoci úřední osoby. Údajnému vůdci té osmičlenné skupiny, exšéfovi bytové a dislokační komise na Brně-středu, Otakaru Bradáčovi za to hrozí až 16 let vězení. Druhý nejpřísnější trest, až 13 let vězení, hrozí jednateli realitní kanceláře PJ Reality Zdeňku Červenkovi. Měl se podílet na shánění klientů, kteří byli ochotni za levnější bydlení poskytnout úplatek. Oba zmíněné muže soud poslal předminulý týden v pátek do vazby a zbylých šest obviněných kriminalisté stíhají na svobodě.

Jak se podařilo policistům celou kauzu rozkrýt?
MŠ: Popsal to například server Aktuálně.cz a my jsme to mohli ověřit i u policie. Detektivové k tomu využili odposlechy, ale taky hlavně policejního agenta, který se stal volavkou, žadatelem o městský byt pod falešnou identitou, což bylo jméno Ondřej Janeček. Od začátku tedy mohl vidět, jak skupina postupuje a jak se jí podaří předběhnout s Janečkovou žádostí ostatní, kteří stáli ve frontě na byt. Zaplatil za to tři sta padesát tisíc korun, aby dostal byt 1+KK v Gallašově ulici v centru města. Nastěhovat se tam mohl za půl roku od podání žádosti a pomohl mu k tomu i motivační dopis, který si vymyslel, a údajná organizovaná skupina, ve které z Janečka udělala obyvatele Ústí nad Labem, který má přítelkyni v Brně pracující na Masarykově onkologickém ústavu. On v té falešné žádosti uvedl, že se chce stát řidičem sanitky a že není schopný do práce dojíždět, a proto potřebuje v Brně bydlet. To se zdálo divné členům bytové komise, zejména Kristýně Fuchsové, která tam jako nestranička v opozici seděla. Upozorňovala, že žádost je podezřelá.

„…mi přišel absurdní a navíc měl velmi málo podaných žádostí, takže k tomu bytu se dostal brzo… Načež se hlasovalo o panu Janečkovu a všichni kromě Pirátů, Žít Brno, a Zelených hlasovali pro něj.“

Kristýna Fuchsová, členka bytové komise (archiv ČRo)

Přesto jej koalice většinou členů v komisi prohlasovala. Takových případů mohlo být podle Fuchsové třicet až čtyřicet. Vedení městské části, hlavně z ODS a ANO, svorně říká, že si ničeho podivného nevšimli a ať tedy opozice doloží konkrétní věci k prošetření.

„Často jsem slýchal od opozičních zastupitelů, že přidělování bytů je nestandardní, ale nikdy mi nikdo nedokázal vysvětlit, nestandardní v čem.“

Jan Mandát, zastupitel MČ Brno-střed za ODS a Brno autem (archiv ČRo)

„…paní předsedkyně kontrolního výboru upozorňovala, ale ona měla konat. Ona jako předsedkyně kontrolního výboru si měla nechat dát pověření zastupitelstva městské části a měla to prověřit a eventuálně nahlásit na policii.“

Ludmila Oulehlová, radní MČ Brno-střed za ANO a místopředsedkyně bytové komise (archiv ČRo)

V tuto chvíli víme, že policie zmapovala osm případů machinace s byty i nebytovými prostory pro firmy nebo obchody. Nikdo z oslovených členů komise v Brně-středu si nemyslí, že by měl z kauzy vyvozovat nějakou politickou odpovědnost, ale chtějí auditem zpětně vše prošetřit.

Údajné manipulace se podle Národní centrály proti organizovanému zločinu mohly odehrávat i víc než 12 let. Jak se k tomu celému staví vedení města?
MŠ: Zatím velmi neurčitě. Politici čekají na další oficiální informace, které postupně zveřejňuje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Ale je to určitě pro všechny členy vládnoucí garnitury v Brně nepříjemné, a to i ve chvíli, kdy se na čtvrteční schůzi brněnských zastupitelů má sestavovat koalice ODS s dalšími stranami: TOP 09, ANO, KDU-ČSL, s hnutím STAN a s ČSSD. Původně tam měly být i Piráti.

My už teď víme, že Piráti z koalice couvli. Víme proč?
TK: Jsou to víceméně důvody, o kterých jsme teď mluvili. Lídr Pirátů Marek Lahoda řekl, že nechtějí podporovat koalici, ve které…

„Co je moc, to je moc a prostě nemůžeme se pod tuto širokou koalici, ve které opravdu všichni za sebou mají nějakou korupční kauzu, tak my se pod to nemůžeme s čistým štítem podepsat.“

Marek Lahoda, Pirátská strana (archiv ČRo)

Takže se rozhodli, že Piráti půjdou do opozice, vzdají se postu radního, postu uvolněného zastupitele, postu člena představenstva v dopravním podniku města Brna. To všechno opustí a usednou podle jejich slov raději do opozičních lavic a budou se snažit fungování města kontrolovat alespoň takto.

Pokud by tedy z plánované sedmi koalice vznikla šesti koalice bez Pirátů, změní to nějak poměr v zastupitelstvu?
TK: Řekl bych, že stabilitu plánované koalice v Brně to nijak neovlivní, protože tato široká sedmičlenná koalice měla mít čtyřicet šest z padesáti křesel v brněnském zastupitelstvu. To je opravdu hodně. Předchozí koalice nikdy tak velký počet členů neměly. Piráti po volbách obsadili jenom čtyři křesla, to znamená zbyde čtyřicet dva křesel z padesáti pěti. I to je velmi pohodlná většina, se kterou může šest stran dobře nakládat, a můžou mít tedy pevnou pozici při všech hlasování zastupitelstva.

Tomáši, vy brněnskou politiku sledujete dlouhodobě. Jak velká a závažná kauza to je, co ukázala?
TK: Je to rozhodně velká a závažná kauza, tato slova bych jistě použil. Jsou to i věci, o kterých se v zákulisí mluvilo roky, mluvilo se o pískovně, o bytech v jednotlivých městských částech, ale nikdy nikdo neměl žádný důkaz. Nikdy nikdo nedokázal říct, co přesně konkrétního, co špatného se děje, takže některé z těchto spekulací zřejmě policie teď dokázala potvrdit a ukazuje se, že byly pravdivé. Pro členy teď už skoro všech stran je to samozřejmě velice nepříjemné, protože se jejich kolegové nějak do celé té sítě, ať už jde o kauzu s byty nebo s pískovnou v Černovicích, nějak zapletli. Je to nepříjemné i pro primátorku Markétu Vaňkovou z ODS, která řídí koaliční jednání v Brně a ona tedy minulé čtyři roky vládla. Další čtyři roky pravděpodobně, pokud se nestane nic mimořádného, vládnout bude. Takže určitě ODS, ale teď už i lidovci, ČSSD to musí vnímat jako věc, která se jich přímo dotýká. Na druhou stranu všichni se tváří, že jich samotných, těch, kteří skládají třeba brněnskou koalici, se to netýká osobně. Uvidíme, jak bude vyšetřování pokračovat a zda třeba obvinění, ať už ve vazbě nebo na svobodě, nebudou policii říkat nějaké další nové informace, a jestli nevzniknou i další větve všech těchto brněnských kauz.

Matěj Skalický a Janetta Němcová

Související témata: razie, Brno, policie, lidovci, KDU-ČSL, Filip Leder, podcast, Matěj Skalický, Janetta Němcová, Vinohradská 12