Předčasné jmenování šéfa Ústavního soudu? ‚Jako by Zeman obsazoval funkce na Slovensku,‘ říká expertka
Miloš Zeman nepřímo potvrdil, že uvažuje o jmenování nového předsedy Ústavního soudu. V nedělním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu řekl, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že musí vybírat z ústavních soudců. Zároveň nevyloučil, že by nástupce Pavla Rychetského mohl jmenovat ještě on sám, přestože mu na začátku března příštího roku končí prezidentský mandát. Radiožurnálem oslovení experti se shodují, že by šlo o protiústavní krok.
„S kandidátem se mám setkat (v pondělí). Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ uvedl prezident na dotaz, zda se chystá jmenovat předsedu Ústavního soudu ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu.
„Něco jiného je uvažovat, něco jiného je rozhodnout se. Ať už tak či onak, rozhodnu se rozhodně až později,“ pokračoval prezident. „Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru Parlamentu, a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc,“ poznamenal Zeman.
Prezident Zeman nevyloučil, že jmenuje nového šéfa Ústavního soudu. Amnestii ale nevyhlásí
Číst článek
Rychetský se nedávno v médiích vymezil vůči prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), se kterým má Zeman dobré vztahy. Sice Babiše přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že Ústavní soud, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude „součástí Agrofertu“.
„Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta,“ doplnil Zeman, který poukázal na to, že jmenování předsedy Ústavního soudu nevyžaduje spolupodpis premiéra.
Prezident připomněl paralelu se jmenováním guvernéra České národní banky. „Nejenom v případě Aleše Michla, ale i v případě nových členů bankovní rady, které budu jmenovat ve středu, dochází ke jmenování o něco dříve, než nastoupí do funkce. To je běžná praxe. A možná, že ji využije i můj nástupce,“ podotkl.
Michla Zeman jmenoval v květnu zhruba měsíc a půl před koncem mandátu tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka.
‚Rozhodovat má nový prezident‘
Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k věci dosud nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.
Koho chce nominovat na nového ústavního soudce, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje.
‚Nechci se klukovsky vymlouvat, že se v Putinovi mýlili i jiní.‘ Přečtěte si celý rozhovor se Zemanem
Číst článek
Pokud by Zeman skutečně nástupce Rychetského jmenoval ještě do března, bylo by to podle expertů protiústavní.
„Že prezident republiky končí ve svém úřadě na začátku března, zatímco to místo na Ústavním soudě se uprázdní v srpnu – do té doby volné není – tak z toho, se mi zdá, vcelku jednoznačně plyne, že ten, kdo má o novém předsedovi Ústavního soudu rozhodovat, nemá být tenhle prezident, který už v té době nebude pět měsíců ve funkci, ale ten prezident nový,“ shrnuje ústavní právník Jan Kysela pro Radiožurnál.
„Ústava to prostě neumožňuje,“ přitakává pro Český rozhlas Plus Zuzana Vikarská z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity. „Prezident nevnímá nebo nechce vnímat další podmínky dané Ústavou,“ komentuje potom fakt, že podle Zemana Ústava stanovuje pouze podmínku, že předseda Ústavního soudu musí být vybrán z členů soudu, a má tedy na předčasné zvolení nového předsedy právo.
„Třeba článek 55 říká, že jeho mandát trvá pět let, potenciálně dvakrát pět let, a myslím si, že dělat rozhodnutí, která docela hodně přesahují dobu tohoto mandátu, je stejně nepřijatelné jako dělat rozhodnutí, která přesahují území České republiky,“ vysvětluje Vikarská.
Jmenovat předsedu Ústavního soudu s účinností od srpna 2023 je podle ní to samé, jako kdyby Zeman jmenoval soudce Ústavního soudu nebo předsedu Ústavního soudu sousedního státu. „Tam prostě nesahá jeho působnost,“ dodává.
Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem Ústavy.
15:30 – 08. 12. 2022
Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se podle bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy zpronevěřil své roli strážce ústavnosti.
„Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem Ústavy,“ napsal na twitteru.
Ústavní soud už je sedm měsíců bez soudce a hrozí, že bude hůř. Příští rok končí mandát dalším sedmi
Číst článek
Baxa, který je nyní řadovým soudcem Nejvyššího správního soudu, přitom poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ uvedl Baxa pro ČTK s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.
Funkční období prezidenta je pětileté, ústavní soudce jmenuje na deset let. V praxi tak nemůže nastat situace, kdy tentýž prezident dvakrát rozhoduje o tomtéž ústavním soudci. Pokud se neobjeví mimořádné okolnosti, soudce jej vždy ve funkci „přežije“, a to i když je prezident zvolen opakovaně.
Podle Baxy je to důležité kvůli tomu, že se soudci nemusí cítit prezidentovi zavázaní a nějak mu při rozhodování vycházet vstříc. Zeman už jednou do čela soudu jmenoval Rychetského, a to v srpnu 2013, brzy po svém nástupu na Hrad. Kdyby před svým odchodem z funkce, například s odloženou platností od srpna 2023, jmenoval předsedou Josefa Fialu, využil by svou klíčovou personální pravomoc dvakrát.
Fiala by pak mohl zůstat v čele soudu do prosince 2025, kdy mu vyprší soudcovský mandát, teprve pak by nového předsedu vybíral příští prezident vzešlý z lednových voleb.
