Redakce Českého rozhlasu vám přeje radostné Vánoce a klidné prožití svátků
Český rozhlas přeje všem svým posluchačům hezké, klidné a radostné vánoční svátky. Byli bychom rádi, aby letošní Vánoce nebyly pro nikoho smutné, aby přinesly pro každého z nás zastavení a zamyšlení nad tím, co je v životě skutečně důležité a podstatné.
Přejeme klidné prožití Vánoc zejména těm, kteří je musejí prožít ve zdravotnických zařízeních nebo na pracovištích.
Vánoce jsou křesťanskými svátky narození Ježíše Krista. Ježíšek je pro Čechy tradicí. Podle plzeňského biskupa Františka Radkovského ho Santa Claus nevytlačí.
„Každý z nás je jako malý prožíval a očekával příchod Ježíška a dárky. Já si ovšem myslím, že je důležité, aby rodiče zavčas dětem ukázali, že dárky dávají oni a že je to výraz lásky, kterou k nim mají, a také lásky Boží,“ řekl Radkovský.
K vánočním tradicím patří štědrovečerní večeře - kapr s bramborovým salátem - a rozdávání dárků u stromečku. V křesťanském pojetí ale přijde hlavní vánoční svátek 25. prosince. Na tento den totiž podle liturgického kalendáře připadá narození Ježíše Krista.
Přestože slavení Vánoc je záležitostí světovou, má v různých jazycích pojmenování těchto svátků různý původ. Podle jazykových koutků Jaroslavy Hlavsové se většinou v názvu ozývá sám důvod k oslavě - Boze narodzenie, jak říkají Poláci, nebo Rožděstvo podle Rusů.
Anglické pojmenování Vánoc - Christmas - obsahuje v základu také Kristovo jméno. Zajímavý i český název Vánoce. Pochází ze staroněmeckého Weihnachten, tedy svaté noci.
Odpouštět a dávat
Půlnoc Štědrého večera je časem, kdy nejen katolická církev slaví narození Ježíše Krista.
Radost, která tajemnou, v lidové zbožnosti až pohádkově vypadající událost doprovází, vyplývá pro jedny z víry ve vtělení Boha, pro jiné pak z atmosféry odpuštění a vzájemného obdarovávání.
Se Štědrým večerem se pojí vánoční zvyky a kouzla. Svůj původ mají ještě v pohanských dobách. Nejčastěji jsou spojeny s pokusem nahlédnout do budoucnosti a z různých znamení vyčíst svůj osud.
Běžné je věštění osudu z jablka, rozkrojeného napříč po štědrovečerní večeři. Budoucnost se zjišťovala také z vlašských ořechů. Buď přímo z jádřince, nebo se pouštějí skořápky se svíčkami v umyvadle. K nejstarším vánočním zvykům ale určitě patří lití olova a svobodné dívky házely pantoflem.
Štědrý den - křesťané slaví narození Ježíše Krista
Číst článek
Už téměř 200 let se hraje patrně nejslavnější vánoční píseň světa - Tichá noc. Premiéru měla o půlnoční mši na Štědrý den roku 1818 v kostele svatého Mikuláše v solnohradské vesničce Oberndorf.
Slova napsal pomocný kněz Josef Mohr, autorem hudby byl učitel Franz Gruber, který hrál v místním kostele na varhany. Píseň ale tenkrát o štědrovečerní mši přednesl na kytaru. Zavinila to myš, která prý vlezla do varhan a porouchala je. Tichá noc se dnes zpívá ve třech stovkách jazyků.
