Ředitel VZP Pavel Horák rezignoval. Novým ředitelem byl zvolen Zdeněk Kabátek
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák končí ve funkci. Na dnešní správní radě rezignoval. Novým ředitelem byl radou zvolen vedoucí ekonomiky ministerstva zdravotnictví Zdeněk Kabátek. Získal 18 z 27 hlasů. Končí i předseda rady a bývalý poslanec za ODS Marek Šnajdr. Ten se vzdal předsednické funkce, ale členem dál zůstává. Do svého čela si radní zvolili náměstka ministra Petra Noska.
Zvolení Kabátka a Noska je jednoznačných vítězstvím ministra zdravotnictví Leoše Hegera, který postupně posiloval svou pozici ve správní radě VZP tak, aby dosáhl na Horákovo odvolání.
O výměně ředitele VZP mluvili v Ozvěnách dne Radiožurnálu reportéři Lenka Jansová a Petr Sehnoutka
Pavel Horák končí ve funkci k 30. listopadu. Marek Šnajdr hned.
Nové vedení čekají velké úkoly. VZP totiž ještě nemá smlouvy s nemocnicemi na příští rok a také se neví, jak se bude za péči platit.
„Mezi priority patří bezesporu provedení pojišťovny problematickým ekonomickým budoucnem, aby pojišťovna zůstala ekonomicky stabilní. Zároveň bych se chtěl soustředit na zpřístupnění a otevření smluvní politiky a vůbec politiky pojišťovny vzhledem ke svým klientům tak, aby byly postupně odstraňovány tenze, které v poslední době všichni vnímáme,“ říká nový ředitel Zdeněk Kabátek.
Na dnešní správní radu VZP přišli před desátou hodinou lidé z ministerstva zdravotnictví, náměstci Marek Ženíšek a Petr Nosek s tím, že dají Pavlu Horákovi šanci rezignovat. Pokud by neodstoupil, chtěli navrhnout jeho odvolání. Po chvíli Horák i Šnajdr rezignovali.
Pavla Horáka, který byl ředitelem VZP šest let, kritizoval ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) delší dobu kvůli špatnému hospodaření a kontroverznímu projektu elektronických zdravotních knížek IZIP.
Horák dnes řekl, že si uvědomuje velmi špatnou komunikaci mezi VZP a ministerstvem zdravotnictví. Ztráty pojišťovny jsou sice miliardové, nicméně se opakovaly v minulých letech.
Členové správní rady Boris Šťastný a Michal Sojka upozorňovali na to, že hospodaření pojišťovny zhoršují zákony, které tvoří právě ministerstvo a výměnou ředitele za někoho jiného, se nic moc nevyřeší.
Pojišťovna hospodaří s více než 180 miliardami korun. Rezervy má vyčerpané. Poslední tři roky je ve ztrátě - mezi třemi až pěti miliardami korun ročně. Lepší to nebude ani letos, a to i přes mimořádnou více než miliardovou výpomoc z rezerv ostatních pojišťoven.
Podle vedení pojišťovny nelze přičíst problémy v hospodaření jen řediteli. Podle ní jde o systémovou věc, se kterou neudělá nic ani nový ředitel VZP.
Nový ředitel VZP Zdeněk Kabátek je vzděláním technik, pochází z jižních Čech. Začínal v temelínské jaderné elektrárně. Na ministerstvo přišel v roce 2007 z písecké nemocnice, kde byl technickým náměstkem a zároveň členem představenstva této krajské nemocnice. Původně měl na starost dohled nad fakultními nemocnicemi, v roce 2011 povýšil na vrchního ředitele pro ekonomiku. Zasedá také v představenstvu Národního tkáňového centra.
Pojišťovna má prý také starší a tím pádem i dražší pacienty, a i když jsou vzorce, které se tento nepoměr snaží při přerozdělování peněz od všech pojištěnců v zemi zohlednit, tak tyto vzorce jsou stále proti jiným zdravotním pojišťovnám pro VZP nevýhodné.
Na druhé straně pojišťovna mohla šetřit mnohem dříve.Třeba na stamilionových IT projektech. Také mohla začít prodávat nepotřebné budovy dříve, než se jejich ceny propadly.
Nový ředitel teď bude především pod tlakem krajů, které nechtějí přistoupit na krátkodobé smlouvy pro své nemocnice. Tam prostor pro úspory je.
Je ale otázka, jestli způsob, jakým doteď pojišťovny vybíraly, se kterými zdravotnickými zařízeními uzavřou smlouvu, je dostatečně průhledný a jestli je to řešení, které něco opravdu vyřeší a ušetří.
Ředitel může podle bývalé ředitelky VZP Jiřiny Musílkové v jisté části ovlivnit výsledek hospodaření:
„Může ovlivnit to, co dělá sama pojišťovna - to znamená jiné fondy, které používá na nějakou svoji strategii. Může se zabývat tím, jak se opravdu léčí, nejenom administrativně - někde něco rušit. Opravdu se zajímat, zda pojištěnci dostávají péči, jakou by dostávat měli. Jak se o ně lékaři opravdu starají.“
Ovlivnit nemůže podle Musílkové výsledky při tvorbě vyhlášky.
„Pokud se nedohodnout jednotlivé segmenty zdravotní péče mezi sebou a pojišťovnami, tak nastupuje ministerstvo. V zásadě má šanci se dohodnout, ale musí k tomu být i ty druhé strany. A ty se v posledních letech nikdy nedohodli,“ dodává Musílková.
