Reforma vysokých škol počítá mimo jiné se zavedením školného
Ministerstvo školství dokončilo práci na reformě vysokých škol a dnes představí hlavní změny. Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách ale ještě projde odbornou diskuzí, vláda by ho pak měla projednat v lednu. Má například stanovit, jaké znalosti by měl mít absolvent vysoké školy a počítá se zavedením školného.
Pokud bude školné zavedeno, tak by se mělo podle náměstka ministra školství a bývalého rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma platit ihned: „Měl by to být příjem školy a ten, kdo si bude přát, tak si na to může vzít půjčku s tím, že ji pak v odloženém termínu bude splácet.“
Proti zavedení školného se postavili někteří studenti, ale také Rada vysokých škol.
„U studentů zcela jednoznačně může dojít k tomu, co pozorujeme v zemích, kde školné zavedeno bylo, to znamená, že školné se skokově zvyšuje a dosahuje poměrně významných částek. Samozřejmě většina studujících si na školné musí brát půjčky, které byť jsou nějakým způsobem dotovány státem, tak udržitelnost je problematická a faktem zůstává to, že potom absolventi vysokých škol z nich vycházejí s poměrně velkým dluhem,“ říká předseda studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.
Podle rektora Českého vysokého učení technického Václava Havlíčka by školné zavedeno být mělo, ale nemá by sloužit jako finance do státního rozpočtu.
"Školné nemá být záplatou na díru ve státním rozpočtu, ale mělo by přispět ke snížení hlubokého podfinancování vysokých škol v porovnání s vyspělými zeměmi. Všichni výborní studenti by měli v podstatě celé školné dostat zpátky ve formě prospěchových stipendií," řekl Havlíček ve Světe o deváté na Rádiu Česko.
Poplatek za studium ale návrh konkrétně neřeší. Důležitý je zákon o finanční pomoci studentům. Studenti, kteří nebudou mít na studium prostředky, si budou moci od státu výhodně půjčit. Jde o jakési odložené splátky, a školné půjde přímo ten rok na účet školy. Výši školného si stanoví sama škola, maximální částka by měla být 10 tisíc za semestr.
Rozdělení škol na univerzity a praktické školy
Mezi další změny ve vysokém školství patří rozdělení škol do 2 typů - na univerzity a další vysoké školy. Univerzita by měla být výzkumný ústav, který bude vzdělávat studenty v doktorandském programu, ostatní vysoké školy se zaměří na vzdělávání magistrů a bakalářů. Bakalářské studium by navíc mělo být více praktické, aby se studenti lépe uplatnili na trhu práce.
Zákon by měl také zesnadnit odebírání titulů v případech, kdy vyjde najevo, že student ve skutečnosti vysokoškolské vzdělání nenabyl, nebo ho dosáhl podvodem.
Veřejné vysoké školy by podle návrhu měly s ministerstvem školství uzavírat rámcové smlouvy na 3 až 5 let, kde se stanoví, jakých výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz od státu dostane. Zda vedení školy splní své závazky bude kontrolovat a hodnotit nový úřad - Národní akreditační agentura. Ve spolupráci s ministerstvem bude moci v případě vážných nedostatků školu zrušit.
Kvůli plánovaným změnám chce ministerstvo zjednodušit i slučování vysokých škol, včetně sloučení soukromých a veřejných.
Ná návrhu spolupracovala společná pracovní komise. V ní jsou zástupci České konference rektorů, Rady vysokých škol i ministerstva. Návrh teď jako věcný záměr projde diskuzí. Dnes o něm budou jednat rektoři vysokých škol a posoudí ho ministr školství Josef Dobeš. V poledne představí ministr zásadní změny.
Václavu Havlíčkovi se ale návrh jako celek nelíbí, pokládá ho za příliš obecný. "Nám se nelíbí především to, že návrh, který dnes bude projednáván, je poměrně velmi obecný. Řada věcí, o kterých jsme neměli shodné názory, byla z návrhu vypuštěna, aniž by byla nějakým způsobem precizována, " doplnil Havlíček. Novelizaci zákona ale podle něj rektoři podporují.
Podle plánu vlády by měly změny platit od roku 2013.
