Reformy se vládě podařilo protlačit
Vládě Petra Nečase se letos podařilo prosadit zdravotnickou, sociální, důchodovou a daňovou reformu. I přes odpor opozice a nesouhlas odborů. I v roce 2011 kabinet vsadil na úspory. Odpovídá tomu i rozpočet na příští rok.
Ten počítá se schodkem 105 miliard korun. Vláda ale přiznala, že ho kvůli situaci v eurozóně bude muset ještě korigovat.
Reformami změní vláda život úplně všem. První přišli na řadu pacienti a české zdravotnictví. Vylepšit jeho kondici má vyšší – tedy 100 Kč poplatek za den v nemocnici.
Další peníze mají přitéct z takzvaných nadstandardů.
Zatím ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že pacienti si budou moci připlatit za lepší sádru nebo nitrooční čočky.
Pro opozici je ale dělení zdravotní péče nepřijatelné a na reformu si stěžuje u Ústavního soudu.
„Zavádí se dvourychlostní medicína, chcete-li medicína pro bohaté a chudé,“ argumentoval postoj ČSSD stínový ministr zdravotnictví David Rath.
Jeho protějšek Leoš Heger z TOP 09 ale odmítá, že by vláda zaváděla medicínu pro chudé a bohaté:
„Ty výkony, které budou mít nějaké své ekonomicky náročnější varianty, budou vždy zachovány v té méně náročné variantě.“
Spor vedla koalice s opozicí také o druhou část zdravotnické reformy. Ta prodlužuje dojezdovou dobu záchranky na 20 minut.
Nebo trestá vysokými pokutami lékaře, který poruší práva pacientů.
Důchodová reforma
Na dvě etapy se dělila i důchodová reforma. Vláda nejdřív prodloužila věk odchodu do důchodu, a změnila výpočet penzí ve prospěch lidí s vyššími příjmy.
Druhá část penzijní reformy pak přinese vyšší DPH a otevře cestu ke spoření v soukromých fondech.
Levice ani tentokrát se změnami nesouhlasila.
„Že by někdo věřil, že ty peníze, které 30, 40 let někam bude ukládat, že mu zůstanou, tomu opravdu věří jenom naivní hlupák,“ soudí Vojtěch Filip z KSČM.
„V případě krachu některé penzijní společnosti se nestávají vklady klientů součástí konkursní podstaty, ale převádějí se pod jiný zdravý fond,“ přel se o podstatu reformy ministr financí Miroslav Kalousek.
Stravenky
S podporou levicových zákonodárců nemohl kabinet počítat ani v případě sociální reformy, která má zprůhlednit systém sociálních dávek a přitvrdit v boji proti zaměstnávání načerno.
Klid zbraní nepřinesla ani poslední – daňová reforma, která ruší koncept superhrubé mzdy i řadu zaměstnaneckých benefitů.
Jejím symbolem se stal boj o zachování stravenek, kvůli kterým se koalice rozhádala i mezi sebou.
„Daňová reforma se v této podobě nerovná problém ‚stravenky‘. To je marginální parametr,“ vysvětloval ministr financí Kalousek.
„Snížit příjmy tím, že bychom zrušili stravenky, je pro nás naprosto nepřijatelné,“ namítal Vít Bárta z Věcí veřejných.
Vládní reformy od začátku roku tvrdě kritizovaly odbory. Několikrát proti nim demonstrovaly v ulicích.
V červnu pak odborářům došla trpělivost definitivně a vyhlásily celodenní stávku. Nejezdily vlaky, zastavilo se metro, tramvaje i autobusy.
Stávka i noční sněmovna
Kýžený efekt se ale nedostavil. Lidé se připravili a do práce vyrazili na kolech nebo po svých. I přesto se odboráři vyhlásili za vítěze stávky.
„Jednoznačnými vítězi jsou železničáři a dopravní podniky, kteří řekli, že bude stávka, uskutečnili stávku. Protože co chcete víc než zastavenou Prahu,“ argumentoval odborářský lídr Jaroslav zavadil.
Reformy musela vláda obhajovat ve sněmovně dvakrát. Normy jí totiž vrátil levicový senát. Na podzim se ale opozice rozhodla, že to koalici, která má v dolní komoře většinu, alespoň ztíží. A připravila si seriál nekonečných obstrukcí.
Poslanci tak ve sněmovně i nocovali a jednat museli i o víkendu:
„Taktika je jednoduchá, cíl je jediný: vydržet a nepřipustit přijetí reforem.“
„Nikdy se nestalo, aby demokratická politická strana obstrukcí bránila vládnout většině, která získala svou legitimitu z demokratických voleb,“ bránil postoj vlády premiér Petr Nečas.
Po šestidenním maratónu pak koalice veto senátorů přehlasovala.
I když se vládě podařilo všechny reformy nakonec protlačit legislativním procesem, ne všechny začnou platit podle původního plánu.
