Registr dárců kostní dřeně musí vyřadit přes 2 tisíce lidí, potřebuje ale nové

Český registr dárců krvetvorných buněk letos vyřadí nejméně 2300 lidí. Důvodem je jejich věk a zdravotní stav. Naposledy může člověk darovat kostní dřen v 55 letech. Registr ale nutně potřebuje vyřazené dárce nahradit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Biopsie kostní dřeně | Foto: Chad J. McNeeley, U.S. Navy, public domain, Navy News Service

„Na prvního dárce jsem čekal dva měsíce, ten ale odpadl, pak byl další, který také odpadl a třetí vyšel. Celkově jsem čekal 6 měsíců. Teď je to už 2 a čtvrt roku a je mi víceméně fajn, jako na houpačce,“ říká 26letý Petr Kašpárek.

Transplantace kostní dřeně mu před více než dvěma lety zachránila život, lékaři mu diagnostikovali akutní myeloidní leukémii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Český registr dárců krvetvorných buněk musí vyřadit přes 2 tisíce dárců. Potřebuje je ale rychle nahradit. Detaily zjišťovala Eva Rajlichová

Registr dárců krvetvorných buněk IKEM upozorňuje, že celkový počet potenciálních dárců dramaticky klesá. Ačkoli do něj loni vstoupilo přes 1700 dárců, tedy nejvíc za posledních 11 let, letos jich bude vyřazeno 2300 a v horizontu pěti let až 6 tisíc.

„Může dojít k situaci, kdy bude stále obtížnější najít pro nemocné s poruchami krvetvorby dárce vhodného štěpu k transplantaci. Právě ta bývá často jedinou a poslední nadějí pacientů na záchranu života a uzdravení,“ uvádí registr v tiskové zprávě.

Podle vedoucí registru dárců kvetrvorních budněk Marie Kuříkové jsou pravidla pro dárcovství velmi přísná, aby byla úspěšnost transplantace co nejvyšší a aby odběr kostní dřeně neohrozil dárce. Český registr se navíc rozhodl snížit věkovou hranici pro vyřazení dárců z 60 na 55 let.

„Ideální dárce krvetvorných buněk je zdravý mladý muž ve věku od 18 do 35 let. Neměl by se s ničím léčit ani trvale brát léky s výjimkou antikoncepce. Především musí být přesvědčen, že dělá správnou věc,“ popisuje Kuříková.

Transplantace kostní dřeně zachraňuje stále víc lidských životů. Tímto způsobem se dá léčit zhruba 70 diagnóz včetně leukémie a poruchy imunity. V posledních letech přibývá také nepříbuzenských transplantací. Stále ale platí, že asi třetina pacientů nenajde dárce v rodině ani v registrech.

Darování kostní dřeně | Foto: Český rozhlas

Český registr dárců krvetvorných buněk se snaží využívat veškerých možností, jak vstup do registru propagovat. Například v Praze získal reklamní plochy v metru i na zastávkách autobusů a tramvají. Dále spolupracuje s univerzitami, s Českým svazem biatlonu, který propaguje dárcovství mezi sportovci i fanoušky.

„Poslední projekt, který má registru potenciální dárce přivést je spolupráce s kapelou Support Lesbiens, která chce věnovat nové album i koncertní šňůru propagaci registru,“ doplňuje Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.

Český registr dárců krvetvorných buněk vyhledává dárce pro české i zahraniční pacienty. Když se dárce nenajde v rodině, hledá se v národních a mezinárodních registrech.

„Celosvětově byla pokořena hranice 25 milionů dárců - což je vůbec nejvíce v historii, přesto je ale potřeba si uvědomit, že je to stále málo,“ upozorňuje Hošková.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme