Stát chce vytvořit registr dárkyň vajíček pro asistovanou reprodukci, existovat by mohl do dvou let

Třikrát a dost. Stát chce mít přehled o ženách, které darují vajíčka pro asistovanou reprodukci. Některé totiž chodí kvůli finanční kompenzaci ve výši až 30 tisíc korun opakovaně, nikdo ale neví, kolikrát to už absolvovaly. Každým dalším zákrokem přitom riskují nejen zdraví, ale i život. Plánovaný registr dárkyň přitom mohl vzniknout dávno. Jenže komise, která v této oblasti ministrovi od roku 2017 radí, se tehdy sešla poprvé a naposledy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klinika reprodukční medicíny. (Ilustrační foto) | Foto: Zdeněk Němec | Zdroj: Profimedia/MAFRA

S darováním vajíček pro asistovanou reprodukci se pojí kromě finanční odměny i určitá rizika. „Jednou z komplikací, která může při darování nastat, je takzvaný ovariální hyperstimulační syndrom,“ vysvětlovala vedoucí Centra asistované reprodukce v pražském Podolí Jitka Řezáčová pro Český rozhlas Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Janetty Roubkové o plánovaném registru dárkyň vajíček pro asistovanou reprodukci

„Je to vlastně komplikace, kterou vytváříme sami tím, že nutíme vaječníky k činnosti, která jim není vlastní. Důsledkem může být porucha propustnosti cév. Když uniká plazma z cév, tak se zahušťuje krev, hromadí se tekutina v břiše a hrozí tam embolie. Zahuštěná krev může způsobovat poruchy ledvinné, jaterní funkce a v důsledku může vést k velmi závažnému ohrožení života až smrti,“ řekla Řezáčová.

Rizika opakovaného dárcovství

K tomu podle ní dochází asi v půl procentech případů. Největší riziko hrozí ženám do 30 let. Právě ty mezi dárkyněmi tvoří většinu a proces darování opakují i několikrát.

Tereza z Prahy se rozhodla darovat vajíčka před deseti lety. Hlavní motivací pro ni byly peníze. „Tenkrát jsem zrovna skončila školu a měla jsem ubohé zaměstnání, brala jsem 40 korun na hodinu. Takže jsme se sice uživili, ale odměna za darování byla příjemná finanční podpora,“ sdělila Radiožurnálu.

Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven

Číst článek

Po hormonální stimulaci jí odebrali 12 vajíček. Když se probudila z narkózy, převezli ji kvůli potížím do nemocnice. „Po třetí kontrole mě vzali na sál, tam mi zjistili, že krvácím do břicha. Během té operace mi odsáli 1,5 litru krve. Později mi v nemocnici řekli, že jsem měla prasklý vejcovod a že mi ho zašívali a že při tom šití měli problém s tím, že se tkáň trošku drolila,“ popsala svou zkušenost s dárcovstvím Tereza, kterou na taková rizika nikdo neupozornil a dodnes trpí bolestmi břicha. 

„Protože neexistuje zpráva v národním registru, že darovala vajíčka, tak i ona může přecházet z centra do centra a nekontrolovaně opakovat cykly asistované reprodukce, které mohou končit vážným problémem,“ vysvětlila možná rizika neexistujícího registru dárkyň Jitka Řezáčová.

Jednotlivá centra přitom podle ní databázi dárkyň mají, informace ale nesdílejí. Jedinou výjimkou jsou případy, kdy se u dítěte z darovaného vajíčka projeví nezjištěná genetická vada. „Existuje jakýsi kód a pod tím kódem se dá vyhledat pacientka, dárkyně, a my se navzájem musíme informovat, že takovou dárkyni nemůžeme přijmout k tomu, aby v našem centru darovala vajíčka," přiblížila současnou situaci.

Poslanci registr vítají

Podobně by mohl fungovat registr dárkyň, který slibuje ministerstvo zdravotnictví. To uvažuje nad tím, že pro zachování anonymity by uchovával informace o dárkyních pod číselným alfanumerickým kódem. „Chceme debatovat i o limitaci počtu odběrů, odborná vyjádření nyní hovoří o dvou až třech odběrech za život,“ sdělil Radiožurnálu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Oslovení poslanci z Pirátské strany, ODS, ČSSD a TOP 09 vznik registru vítají. Alena Gajdůšková z ČSSD a Vlastimil Válek z TOP 09 se pak shodují, že by měl fungovat pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

„Data, která jsou v ÚZIS, jsou anonymní, pracuje se s nimi anonymně, a prověrky těch, které mají na starosti ÚZIS, jsou opravdu vysoké prověrky, ta ochrana a bezpečnost dat je obrovská,“ shrnul Válek důvody, proč by měl registr fungovat pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky.

Omezená by měla být i kompenzace pro dárkyně, a to podle ministerstva na 25 tisíc korun, aby o ně kliniky nesoutěžily. Zatímco ty soukromé v Praze ročně evidují stovky dárkyň, státní v rámci nemocnic prakticky žádné. Například Ústav pro péči o matku a dítě.

„Loni jsme měli ještě jednu dárkyni. Za ušlý zisk dáváme ženám 20 tisíc, to už je dnes malá částka. Je to také tím, že tady nemáme koordinátorky, které by sháněly dárkyně,“ řekla Řezáčová. Podobně je na tom i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Motol.

Vznik registru má koncem února projednat ministerská komise. Ta přitom mohla ve věci konat už dřív – funguje totiž od roku 2017. Její první jednání bylo ale zároveň i poslední. „Ano, mohlo se to řešit už dříve, souhlasím, ale takových věcí je hodně,“ přiznal ministr Vojtěch.

Novinku chce promítnout do chystané novely zákona o zdravotních službách, registr by tak mohl fungovat nejdříve za dva roky.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme