Stát chystá registr sexuálních delikventů. Kdo bude v evidenci, nesmí pracovat s dětmi

  • Ministerstvo spravedlnosti navrhuje vytvořit registr nebezpečných sexuálních delikventů. Byli by v něm pachatelé odsouzení za zneužívání dětí.
  • Kdo by byl na seznamu, nesměl by učit, vychovávat a trénovat děti, ani se o ně starat na kroužcích nebo na táborech.
  • Jako kontrola by sloužil „dětský certifikát“, kterým by lidé pracující s dětmi dokládali, že nejsou v registru.
  • Ministerstvo k tomu vedou případy pachatelů, kteří pracovali s dětmi přesto, že byli odsouzení za zneužívání dětí. A na táborech nebo v oddílech pak zneužili další.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zneužívání dětí (ilustrační foto)

V registru by byli pachatelé odsouzení za zneužívání dětí. (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Když v březnu 2008 tehdy osmnáctiletý Jan R. z Liberce znásilnil v parku nezletilé dítě, bylo to během krátké doby už podruhé. Pár měsíců předtím dostal za znásilnění jiného dítěte podmínku. Napodruhé už ho soud poslal na šest let do vězení.

Přesto si Jan R. po čase mohl založil dětský spolek a pořádat soukromá hlídání, dětské víkendové akce a tábory. Mohl. Žádný zákon mu to nezakázal. Letos v únoru na jednom z táborů znásilnil dalších sedm dětí. Nejmladším ještě nebylo ani pět let.

Policie řeší desítky případů zneužívání dětí ročně. Založit dětský spolek mohou i trestaní pedofilové

Číst článek

To by se v budoucnu mohlo změnit. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje způsob, jak děti chránit. „Nový druh ochranného opatření by spočíval v zápisu do evidence rizikových nebezpečných pachatelů pro činnosti s dětmi, pokud by s osobou pachatele bylo spojeno zvýšené riziko, že se v budoucnu dopustí na dětech trestné činnosti obdobného charakteru,“ řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

„Důsledkem zápisu do této evidence by měla být nemožnost vykonávat činnosti zaměřené primárně na děti nebo předpokládající trvalejší práci s dětmi,“ dodává. Návrh nového zákona vyvolal právě případ z Liberce. Ten ale není ojedinělý. Policie každý rok řeší kolem třiceti případů, při kterých zneužíval děti někdo, kdo na ně měl dohlížet.

Registr rizikových pachatelů

Ačkoli představitelé resortu justice zdůrazňují, že návrh na zřízení registru rizikových pachatelů je teprve na začátku, podle zjištění Radiožurnálu už řeší i detaily. Radiožurnál získal dokument ministerstva, pod nímž je podepsaný ministr Pavel Blažek z ODS.

Jde o jeho odpověď sněmovnímu podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí, jenž diskusi na téma ochrany dětí otevřel. Sám Blažek na žádost Radiožurnálu o rozhovor nereagoval.

V Blažkově zprávě se píše, kdo by se dostal na registr a kvůli čemu. Mělo by jít o pachatele odsouzené za sexuálně motivované trestné činy spáchané vůči dětem – znásilnění, pohlavní zneužití, sexuální nátlak, trestné činy týkající dětské pornografie, prostituce nebo svádění k pohlavnímu styku.

Kdo a jak by rozhodoval o zápisu pachatelů do registru, ještě není rozhodnuté. Ve hře jsou dvě varianty. Podle jedné by se na seznam dostávali pachatelé zmíněných činů automaticky, podle druhé by o tom rozhodoval soud.

Vyšetřovací komise: Francouzskou církví prošlo až 3200 kněží, kteří sexuálně zneužívali děti

Číst článek

Ministr Blažek se kloní k druhé variantě a zmiňuje „nežádoucí důsledky automatického zápisu“: „Byli by do evidence zapsáni i pachatelé, kteří reálné riziko pro děti nepředstavují. Například patnáctiletý mladistvý, který vykoná dobrovolnou soulož se čtrnáctiletou dívkou,“ píše ve své zprávě.

Účel registru je zřejmý. Kdo by byl na seznamu, nesměl by „vykonávat činnosti primárně zaměřené na děti nebo předpokládající trvalejší práci s dětmi“, jak stojí v Blažkově zprávě. Co všechno by nebezpeční pachatelé zapsaní v registru nesměli dělat, naznačuje zpráva dalšího ministerstva – resort školství sestavil seznam všech profesí a činností zahrnutých pod pojmem „práce s dětmi“.

Podle jeho dokumentu, který Radiožurnál získal, jde nejen o učitele, vychovatele, psychology, trenéry, instruktory ve školách a neziskových organizacích, ale také o školníky, údržbáře, hlídače a vrátné ve školách, v domovech mládeže a na internátech až po ty, kteří pořádají ve školách besedy, semináře a divadelní představení.

Které konkrétní profese a činnosti by pro delikventy byly zakázané, politici teprve rozhodnou.

Trvalý, nebo dočasný zákaz?

Jasné zatím není, jak dlouho by zákaz platil. Taťána Malá z hnutí ANO, která předsedá podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí, trvá na tom, aby soudy měly možnost pachatelům zakázat práci s dětmi natrvalo.

„Pro mě je naprosto nepředstavitelné, že bych odvedla své dítě do nějakého kroužku a člověk, který ho vede, by byl odsouzený za sexuální trestný čin spáchaný na dítěti. Podle mě ten, kdo někdy ublížil dětem, s nimi do budoucna prostě už nikdy nesmí pracovat,“ řekla.

Kristýnu zneužíval děda. Po letech se zapojila do restorativního programu, aby mohla ‚všechno říct‘

Číst článek

S ní souhlasí i odborníci, které Radiožurnál oslovil. „Spousta pedofilů děti se zalíbením pozoruje a hraje si s nimi a nikdy nepřekročí hranici toho povoleného. Takže když to už někdo udělá, tak zákaz činnosti s dětmi by měl mít na doživotí,“ míní bývalý soudní znalec v oboru psychiatrie a sexuologie František Čihák, jenž psal posudky na pachatele i oběti.

Podle přednosty Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Anderse by délka zákazu měla odrážet to, jestli pachatel zneužije dítě jednou, nebo opakovaně.

„Když to ten člověk udělá jednou, dostane vykřičník, léčí se a už se to neopakuje, tak je to něco jiného, než když to někdo udělá patnáctkrát,“ říká Anders. „Na druhou stranu příchylnost k dětem je celoživotní záležitost,“ upozornil.

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky se o délce zákazu bude ještě jednat, podle zjištění Radiožurnálu ale resort zvažuje, že by zákaz byl dlouhodobý a že by soudy rozhodovaly, jestli je nutné, aby pachatel byl dál v registru, nebo by bylo možné ho z něj už vyškrtnout.

Rodiče si ověří, komu svěřují děti

Součástí návrhu je i způsob, jakým by se dalo kontrolovat, jestli registrovaní pachatelé zákaz dodržují. Například by si rodiče mohli ověřit, zda lidé, kterým svěřují své děti, nejsou nebezpeční. Politici totiž navrhují vytvořit „dětský certifikát“, kterým by lidé pracující s dětmi dokládali, že nejsou v registru.

Nizozemské město zažalovalo Twitter kvůli šíření zpráv o hromadném vraždění a zneužívání dětí

Číst článek

Registr by nebyl veřejný a certifikát by si mohli vyžádat jen ti, kterých by se týkal. Nemohl by si tudíž někdo prolustrovat třeba souseda. „Na tom je třeba trvat,“ zdůrazňuje Řepka.

Nicméně rodiče nebo pořadatel tábora by podle návrhu ministerstva mohli požádat například instruktora, aby jim svůj certifikát ukázal. On by sice neměl ze zákona povinnost jim vyhovět, přesto by to podle Řepky fungovalo jako prevence.

„Pokud pořadateli tábora odmítne instruktor doložit, že není zapsán v tomto registru, je to pro pořadatele tábora signál, že je v jeho zájmu, aby za instruktora vzal někoho jiného,“ říká Řepka.

A prezident Soudcovské unie Libor Vávra sází na to, že pachatelé zapsaní v registru by proto o práci s dětmi ani neusilovali. „Já sázím vždycky na prevenci. Prostě ten člověk by neměl sebemenší motivaci se o práci s dětmi ucházet, protože by věděl, že tam tu stopku má,“ míní Vávra.

Učit jen s certifikátem

Podle poslankyně Malé z podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí by dětský certifikát měli předkládat i učitelé. Ti by to ale měli povinné. „Budu prosazovat, aby dětský certifikát byl stejným kvalifikačním předpokladem jako čistý výpis z rejstříku trestů, který už dnes učitelé před nástupem do školy předkládají,“ prohlásila a dodala, že kdo by certifikát nepředložil, nemohl by učit.

Osvědčení by na vyžádání měli předkládat i učitelé, kteří už na škole pracují. „Věřím, že ta jedna cesta na poštu pro certifikát nebude pro učitele problém, když to může přispět k větší ochraně dětí,“ dodala.

Odbornou anonymní pomoc mohou jedinci se sklony k problémovému sexuálnímu jednání najít na www.parafilik.cz. Nemůžete za své pocity, můžete za své činy.

Na přípravě registru a certifikátu pracuje kromě ministerstva spravedlnosti i resort vnitra, školství a práce a sociálních věcí. O certifikátu jako o „vhodné variantě“ mluví například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Uvědomuji si, že jde o velmi závažnou problematiku, kterou není možné podceňovat. Sexuální zneužívání dětí v jakékoli formě má na jeho oběti velmi vážné a často i doživotní dopady. Spolupracujeme proto s ministerstvem spravedlnosti,“ napsal Rakušan sněmovnímu Podvýboru pro domácí a sexuální násilí a navrhuje, aby lidé mohli získávat „dětský certifikát“ na pobočkách CzechPoint nebo na Portálu občana, které provozuje právě ministerstvo vnitra.

Radiožurnál letos v červnu upozornil na několik mezer v zákonech, kvůli nimž stát nechrání děti před sexuálními delikventy, jak by bylo potřeba. Například na to, že spolek, i dětský, si mohou zakládat lidé, aniž by dokládali bezúhonnost. Čistý trestní rejstřík nemusejí mít ani instruktoři, trenéři, vedoucí na táborech nebo na kroužcích.

Další mezera v zákonech: soud sice může zakázat trestaným deviantům pracovat s dětmi, ale jen v případě, že už s nimi pracují, preventivně to udělat nemůže. Proto podle zjištění Radiožurnálu nikdo nezakázal muži ze Strakonic potrestanému za zneužívání nezletilé dívky, aby se stal vedoucím dětského tanečního souboru a zneužíval další – třináctiletou tanečnici.

A do třetice: pokud už soud zákaz práce s dětmi uloží, pak maximálně na deset let. Jenže třeba pětapadesátiletý muž z Plzeňska měl zákaz už třikrát a po jejich uplynutí si pokaždé našel novou cestu k dětem a zneužíval další.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme