Zveřejňování smluv, které nakládají s penězi daňových poplatníků, ohrožuje existenci veřejného sektoru. A to zásadním způsobem. Myslí si to alespoň senátor za ČSSD Radko Martínek, jeden ze tří desítek zákonodárců, kteří podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona. „U nás se ve veřejném sektoru střídá jeden kontrolní orgán za druhým. Za chvíli budeme mít víc kontrolních úředníků než vlastních produktivních pracovníků,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 6:00 4. listopadu 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proč je podle vás nutné zrušit registr smluv?
Protože docela zásadním způsobem ohrožuje existenci veřejného sektoru. Podle našeho názoru a podle seminářů, které jsme měli v Senátu, to vypadá, že to je největší útok na veřejný sektor od kuponové privatizace.

Občan nemá být v roli prosebníka. Stát musí zveřejnit, jak hospodaří s jeho penězi

Číst článek

V ústavním návrhu na zrušení zákona je, že registr „nebývalým způsobem ohrožuje veřejné vlastnictví“. Můžete to konkrétně popsat?
Žijeme v tržním hospodářství. Pokud veřejný sektor soutěží se soukromým, tak je zcela pochopitelné, že jestliže bude soupeřit někdo, kdo má veškeré údaje o sobě – ty nejdůležitější věci – na veřejném serveru, a proti němu bude soupeřit konkurence, která nezveřejňuje nic, tak je jasné, že soukromý sektor je výrazně zvýhodněný před veřejným.

Soukromý sektor, jak říkáte, už má ale dávno k dispozici zákon o svobodném přístupu k informacím, přičemž registr smluv - jednoduše řečeno - sdružuje dokumenty, které už jsou veřejné. To podle vás neplatí?
To je obvyklá teze zastánců zákona (o registru smluv, pozn. red.). Ovšem ve skutečnosti to není pravda. Zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje tomu, který je poptáván, aby se efektivně bránil a aby žadateli poskytl jenom ty údaje, které neohrožují jeho podnikatelské nebo existenční zájmy. V tomhle se zastánci zákona zcela mýlí a říkají to zcela záměrně, aby zmátli veřejnost.

Obchodní tajemství je ale podle zákona o registru smluv také chráněno.
Obchodní tajemství je chráněno, ale samozřejmě že ten zákon nepostihuje všechny záležitosti... Respektive postihuje všechny záležitosti. Je zkrátka velmi problematické, co ten, který je povinný, může a nemůže udělat.

Produktivní práce

Také tvrdíte, že registr smluv „neúměrně zvyšuje byrokratickou zátěž“. Můžete opět uvést konkrétní příklady?
To je stávající realita, na to mám celou řadu zpráv z praxe. Naposledy jsem o tom mluvil s úředníky na Krajském úřadě v Pardubicích. Neustále zveřejňují služby, musí je několikanásobně kontrolovat, aby nedošlo náhodou k chybě. Výsledek je, že úředníci místo toho, aby dělali produktivní práci, tak se zabývají tímto. Ale to platí i pro celý další sektor.

Některé povinné subjekty ale také říkají, že ta byrokratická zátěž není neúnosná nebo že se zkrátka nezvedla tak, aby je to zatěžovalo (viz box Průzkum Otevřené společnosti).

Od nikoho jsem to neslyšel, mně to nikdo neřekl. A není to určitě pravda, protože to je reálné, že to zvýší náročnost. Navíc tento princip není vůbec kompatibilní s evropským právem a je tu stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že jsme v rozporu s evropskými směrnicemi, protože zvýhodňujeme jednu stranu před druhou.

Ostrý režim registru smluv běží necelého půl roku. Každá nezveřejněná smlouva je neplatná. Kdo konkrétně se na vás obrátil a s jakými konkrétními problémy? Můžete je jmenovat?
Samozřejmě. Přece máte stanovisko Svazu měst a obcí, máte stanoviska například některých firem, stanoviska organizací, které jsou zřizované veřejným sektorem. Těch stanovisek je prostě obrovské množství.

O jaké firmy nebo organizace tedy konkrétně jde?
Konkrétně vám to asi nemůžu říct, abych vám vyjmenovával jednotlivé firmy, to by nebylo účelem. Jestliže jsou tady instituce, které zastupují tyto věci, jako Svaz měst a obcí, Asociace krajů nebo například veřejné lesy, to znamená obecní lesy, tak si myslím, že je to dostatečné.

Podle vás veřejnost nemá nárok na kontrolu veřejných prostředků?
Na to je celá řada různých institucí. U nás se ve veřejném sektoru střídá jeden kontrolní orgán za druhým, za chvíli budeme mít víc kontrolních úředníků než vlastních produktivních pracovníků. Takže kontrola veřejného sektoru je mnohonásobná, mnohdy naprosto nesmyslně dublovaná.

A to, že registr smluv zmiňují například i zprávy Bezpečnostní informační služby coby vhodný nástroj pro transparentnost, to také není argument?
Nevím, jestli (příslušníci BIS) to dělají teď, jednou už to udělali. Ale pokud to hlásají jako už jednou, a my jsme je měli na výboru, tak musím se přiznat, že to zcela nechápu a mně osobně to zcela narušilo víru v BIS a její záruku v boji za zájmy tohoto státu.

Proč?
Pokud říkají něco takového, tak buď tomu nerozumí, nebo nevím, jak k tomu mohli dojít, protože ty důsledky jsou opravdu strašné. A oni by měli být první, kdo by na to měl upozornit.

Vy sdělení od BIS neberete jako argument proti?
Vůbec to neberu jako argument.

Miliardové škody

Ústavní návrh zdůvodňujete údajnými miliardovými škodami. Na základě čeho jste k tomu dospěli?
Na základě seminářů, které bych vám doporučoval, abyste si přečetla, máte to tam úplně jasně.

Můžete to blíže rozvést tady v rozhovoru?
Jak bych to mohl rozvést, můžu vás odkázat na seminář, který byl tříhodinový, a kde vystupovaly jednotlivé regiony. Ale jinak nevím, jak to blíže v jedné větě osvětlit. Prostě mnohé firmy to postihuje zásadním způsobem, některé firmy to může vést až k úplnému zániku.

Na základě čeho jste došli k tomu, že škody budou v řádech miliard?
Jestli máte veřejný sektor, který bude vyplňovat dotazníky, bude čekat se smlouvami, až se zveřejní na veřejném webu, bude hlídat to, aby tam neudělal chybu, místo aby řídil firmu, tak jak to může asi skončit. Proto říkám, že to je největší útok na veřejný sektor od kuponové privatizace.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít