Zákon o registru smluv platí. Ústavní soud nevyhověl skupině senátorů, která ho chtěla zrušit

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o registru smluv. Zákon tak platí. Třicítka senátorů navrhovala buď zrušení úplné, nebo alespoň pasáží obsahujících povinnost zveřejňování smluv pro stát, kraje, obce a jejich firmy. Podle senátorů může uplatňování normy způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Soud se ale s jejich obavami neztotožnil.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud v Brně (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Zákon požaduje zveřejnění smluv s plněním nad 50 tisíc korun. Nezveřejněná smlouva není platná. Výjimku mají akciové společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. Patří mezi ně například ČEZ.

Ministerstvo zemědělství porušilo zákon o registru smluv i rozpočtová pravidla, zjistil NKÚ

Číst článek

Podle Ústavního soudu je cílem zákona o registru smluv zajistit zveřejnění vybraných smluv, kde je hospodaření alespoň jedné ze stran vázané na veřejné finanční prostředky. Podle něj je zpřístupnění dotčených smluv široké veřejnosti v souladu s ústavně zaručeným právem na informace.

Test proporcionality

Soudce Jan Musil řekl, že zveřejnění nepodléhají informace, které jsou utajované. V registru se tedy neobjevují informace, které nelze získat ani na základě svobodného přístupu k informacím.

Ústavní soud navíc testem proporcionality dospěl k závěru, že zákon jako celek ani jeho vybraná ustanovení nepředstavují zásah do práva podnikat. Ústavní soud také připomněl, že existuje řada výjimek z povinnosti uveřejnění.

Senátoři se obrátili na Ústavní soud předloni v listopadu. Jednal za ně tehdejší člen horní komory Radko Martínek (ČSSD), zrušení ale požadovali také Jaroslav Kubera (ODS), Ivo Valenta (Soukromníci), ale také Jan Žaloudík (za ČSSD) nebo Jan Veleba (SPO).

Podle senátorů zákon znevýhodňuje veřejný sektor v porovnání se soukromými firmami, ohrožuje veřejné vlastnictví, zvyšuje byrokratickou zátěž a zavádí nerovnost ve veřejné soutěži.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme