Registrovaní partneři si budou moci osvojit dítě, vyplývá z rozhodnutí ÚS

Ústavní soud otevřel registrovaným partnerům cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Zrušil totiž část zákona, která adopci znemožňovala. Ustanovení bylo podle soudců diskriminační. Zatímco svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli, po uzavření partnerství už to nešlo. Vláda by navíc brzy měla posoudit novelu zákona o registrovaném partnerství, která umožní osvojení biologického dítěte partnera.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Gayové (ilustrační foto)

Gayové (ilustrační foto) | Foto: Creative Commons licence 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0), David Goehring

Zákaz adopcí registrovanými partnery odporoval podle Ústavního soudu právu na lidskou důstojnost. Dělal z nich lidi „druhého řádu“, a to bez jasného důvodu.

„Podle občanského zákoníku se manželé společně nebo jeden z manželů mohou stát osvojiteli. Ve výjimečném případě se může stát osvojitelem i jedinec, který není v manželském svazku. Neshledali jsme proto jediný rozumný důvod, proč by tímto jedincem nemohl být někdo, kdo je v registrovaném partnerství,“ zdůvodnil rozhodnutí ústavní soudce Vojtěch Šimíček s tím, že názor soudu byl na tuto věc poměrně jednotný.

Přehrát

00:00 / 00:00

Registrovaní partneři si budou moci osvojit dítě, vyplývá z rozhodnutí ÚS. Podrobnosti zjišťovala reportérka Vlasta Gajdošíková

Nález soudu se ale přímo nevztahuje ke společnému osvojení, které občanský zákoník vztahuje pouze na manželské, tedy heterosexuální páry.

Rozhodnutí se týká pouze individuální adopce jedním osvojitelem. Nález tedy přímo nepostihuje ani situace, kdy registrovaný partner chce osvojit partnerovo dítě. V případě individuální adopce totiž dochází ze zákona k zániku příbuzenského poměru mezi dítětem a jeho biologickým rodičem nebo rodiči.

Ústavní soud přezkoumával právní úpravu na základě konkrétního sporu. Muž žijící v partnerství požádal radnici Prahy 13 o zařazení mezi osvojitele.

Úřad to ale s odkazem na zákon odmítl, stejně postupoval i pražský magistrát. Muž podal žalobu, soud ale řízení přerušil a obrátil se na ústavní soudce. Nechtěl totiž aplikovat zákon, o jehož ústavnosti má pochybnost. Nyní se městský soud k případu vrátí.

Právní úprava znemožňující registrovaným partnerům individuální adopci byla dlouhodobě terčem kritiky některých organizací na ochranu lidských práv a dalších iniciativ. Dnešní nález už přivítala například Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu.

Podle některých organizací udělal soud důležitý krok ke zrovnoprávnění gayů a leseb, ustanovení prý bylo přežité. S nálezem ústavního soudu souhlasí také někteří politici.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ústavní soud otevřel registrovaným partnerům cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Rozhodnutí vysvětlil soudce Vojtěch Šimíček.

„Je to precedentní rozsudek. Podporuji adopci dětí lidem bez ohledu na sexuální orientaci. Důležité je, aby se chtěli o dítě postarat a byli schopni mu dát domov,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).

„Vítám dnešní rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení diskriminačního ustanovení v zákoně o registrovaném partnerství. Dlouhodobě jsem ho považoval za neústavní, proto jsem rád, že bylo zrušeno. Dobré rodinné zázemí bez ohledu na sexuální orientaci rodičů je pro dítě mnohem lepší než vyrůstat v ústavu," okomentoval rozhodnutí ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Advokát Petr Kalla ale upozorňuje, že Ústavní soud odstranil jen jeden z mnoha rozdílů mezi první úpravou manželství a registrovaného partnerství.

Jako první země na světě uzákonilo registrované partnerství osob téhož pohlaví v roce 1989 Dánsko. V roce 2001 umožnilo Nizozemsko jako první stát sňatky homosexuálních párů a zároveň adopce dětí. V Evropě mohou registrovaní partneři společně adoptovat děti také například v Belgii, Británii, Španělsku nebo skandinávských zemích. Od loňského roku mohou homosexuálové uzavřít manželský sňatek také ve všech státech USA, před tím tuto možnost zakazovalo 14 států. Český zákon o registrovaném partnerství platí od července 2006.

„Považujeme za zásadní to, že to je první rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech registrovaného partnerství. Vítáme tohle rozhodnutí, ale zároveň musím upozornit, že zdaleka nemáme vyhráno, protože úprav, které jsou odlišné mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím je mnohem více,“ dodává Kalla.

Iniciativy a organizace vkládají naděje také do novely zákona o registrovaném partnerství, která řeší problematiku soužití osob stejného pohlaví komplexněji.

Měla by umožnit osvojení dětí osobou žijící v registrovaném partnerství i osvojení dítěte partnera.

Připravili ji společně Jiří Dienstbier a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). V nejbližší době ji plánují předložit vládě, v novele ale chtějí ještě zohlednit dnešní nález Ústavního soudu.

Zatímco velká část západní Evropy v uplynulých letech postoupila od registrovaného partnerství k uzákonění plnoprávných stejnopohlavních sňatků, ve východní Evropě a na Balkáně přibylo zemí, které je přímo zakazují. Zvláštním hybridem se stalo Chorvatsko, kde na jednu stranu zakázali manželství, ale uzákonili registrované partnerství s velmi širokými právy – např. včetně možnosti adopce.

Obrázek CC BY-SA Wikipeda

ČTK, Vlasta Gajdošíková, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme