Stát chce trestat firmy, které zamlčují své skutečné vlastníky. Většina totiž povinnost ignoruje

Firmu vlastní několik společností, které spadají pod další firmy. V pozadí ale stojí konkrétní lidé, kteří mají zprostředkovaně vliv i na první podnik. Přesně takové vlastníky měly firmy do konce minulého roku nahlásit. Ke konci července ale skutečné majitele přiznalo zhruba 124 tisíc společností - to je necelá čtvrtina. Změnit by to měly chystané pokuty.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo spravedlnosti | Foto: Filip Jandourek

„Hrozba pokut by měla působit preventivně, aby co největší množství právnických osob splnilo povinnost zápisu skutečného majitele z vlastní vůle,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka pro Radiožurnál.

Přehrát

00:00 / 00:00

Firmám nejspíš budou hrozit pokuty, pokud nezveřejní skutečné vlastníky.

Pokud podniky své majitele nezveřejní, bude jim hrozit pokuta až 50 tisíc korun. Čtvrt milionu by pak mohly zaplatit, pokud neopraví chybné informace.

Zavedení sankcí požaduje nově upravená evropská směrnice proti praní špinavých peněz. K zákonu, který ji převádí do českého práva, ministerstvo spravedlnosti vypořádává připomínky. Do evidence skutečných majitelů by přitom měl získat přístup každý.

Teď z ní můžou čerpat údaje jen třeba policisté, tajné služby, finanční správa nebo soudy. Podle analytika z Transparency International Milana Eibla povede otevření evidence k lepší kontrole.

„Problém, který v současné době je, tak je zmíněná sankce. Nikdo není motivován tak, aby tam dodával skutečné údaje. A neexistuje nikdo, kvůli neveřejnosti evidence, kdo mi mohl konrolovat správnost údajů. Firmám vzniká další práce, že musí zapsat skutečného majitele, ale nemají na druhou stranu přidanou hodnotu, že by si sami mohli kontrolovat skutečné majitele svých obchodních partnerů,“ vysvětluje Eibl.

Skutečný majitel

Vedle informací o skutečném vlastníkovi by měly být veřejné taky údaje o dalších podnicích a lidech, kteří figurují ve vlastnické struktuře. Ladislav Minčič z Hospodářské komory ale upozorňuje, že pro některé firmy může být složité vlastníky dohledat.

Mohl by Agrofert přijít i o veřejné zakázky? Čepro chce kvůli Babišovu možnému střetu zájmů právní analýzu

Číst článek

„Není vždy úplně triviální dopátrat se skutečného majitele, nebo toho, kdo v nějakém tom pokolení skutečně uplatňuje koncový vliv. Zatím je návrh postaven tak, že i opravy chyb a nesrovnalostí musí být vnímány jako další nový samostatný zápis. Samostatně zpoplatněny a tak dále,“ vysvětluje Minčič.

Částečně by to ale mohl řešit automatický přepis údajů z veřejného rejstříků do evidence skutečných majitelů, se kterým návrh zákona počítá. V takovém případě se firma nemusí o nic starat. Vlastník ale musí být jasný už z obchodního rejstříku.

„Stávající dvojí režim evidování v zásadě totožných údajů byl dán především technickými omezeními informačního systému veřejných rejstříků, který neumožňuje, aby veškeré v něm vedené údaje byly kontinuálně v čase předávány do jiného informačního systému,“ upozorňuje Vladimír Řepka z ministerstva spravedlnosti.

Na to, jak firmy budou povinnost dodržovat, by měly dohlížet soudy. O zmíněných pokutách ale budou rozhodovat obce s rozšířenou působností. Nahlašování skutečných vlastníků přitom není jediná povinnost, kterou většina firem nedodržuje.

Problémové je i zveřejňování výsledků hospodaření v obchodním rejstříků. Třeba za rok 2017 své finanční výkazy podle poradenské společnosti Bisnode nepublikovalo přes 60 procent podniků. Ukládá jim to přitom zákon a taky jim za to hrozí pokuty.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme