Úřady při šetření havárie na Bečvě chybovaly, vyplývá z vyšetřování komise. Kritizovala odběr vzorků
Sněmovní komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě zkritizovala postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po loňské havárii. Podle poslanců nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad Valašského Meziříčí a Česká inspekce životního prostředí. Uvedli to v závěrečné zprávě. Otrava přesně před rokem poničila biotop na 40 kilometrech řeky.
V den havárie podle komise mimo jiné pochybil pracovník Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí Brno, který dostal informace od pracovníka vodoprávního úřadu a inspektora Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí Olomouc, nevyjel však na místo havárie.
Absence přímých důkazů znemožní vyšetření havárie na řece Bečvě, říká vědec Hruška
Číst článek
Měl přitom podle komise informace, že jde o havárii většího rozsahu s úhynem ryb a že pravděpodobný původce znečištění je v jeho místní příslušnosti. Zástupce Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí Brno situaci konzultoval telefonicky.
Zástupce Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí Olomouc prováděl šetření jen v Hustopečích nad Bečvou, přitom jako místo zdroje kontaminace už v den havárie byla označena Choryně, náležející do příslušnosti Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí Brno. Pracovník tamního inspektorátu podle komise pochybil i tím, že v den havárie neinformoval ředitele Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí Brno.
Vzhledem k tomu, že byly zasaženy dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, měly podle komise jejich vodoprávní úřady informovat krajský úřad. Ten ale dostal podle zdrojů poslanců informace až den po havárii.
Pouze jeden vzorek
Samotný odběr vzorků nebyl podle komise dostatečně koordinován. V den havárie byl odebrán pouze jeden, avšak ne z potenciálně rizikových výustí. Vzorky měly být podle komise zajištěny maximálně do hodiny od příjezdu na místo, a to nejen po proudu řeky, ale i výše po toku z vyústění, která do Bečvy vedou. To se však stalo až následující den, a to jen z některých vyústění.
Jako problematické se ukázalo i bezprostřední vyhodnocení vzorků, míní poslanci. Byla podle nich možnost vzorky analyzovat v řádu hodin v laboratořích Povodí Moravy, zpracovávaly se ale až ve středu v laboratořích Vodovodů a kanalizací. Komise to považuje za selhání organizace práce České inspekce životního prostředí a vodoprávního úřadu.
Komise má také pochybnosti ohledně postupu inspekce životního prostředí v tom, že zahájila řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě až letos v červnu, a to takzvaně na podnět. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se inspekce dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě, má povinnost řízení zahájit.
Ministr: zpolitizovaná zpráva
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zprávu odmítl komentovat, dokud nebude oficiálně zveřejněná na webu Poslanecké sněmovny.
Na twitteru později kritizoval jak sněmovní vyšetřovací komisi, tak zprávu samotnou. „Je s podivem, že média mají k dispozici zpolitizovanou zprávu zpolitizované sněmovní vyšetřovací komise dříve, než je oficiálně zveřejněna. To je jasným důkazem, že jde o politické zadání načasované těsně před volbami,“ napsal.
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden na setkání s občany na Šumpersku komisi také kritizoval. Podle něj se snaží o viníkovi havárie rozhodovat místo policie a státního zastupitelství.
Sněmovní komise závěrečnou zprávu minulý týden schválila téměř jednomyslně, nehlasoval pro ni jeden z devíti poslanců. Komise zároveň požádala předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Měla by se sejít do konce září.
Deza mezi podezřelými
Mezi podezřelými z úniku nebezpečných látek se loni ocitla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Babišem. Firma bezprostředně poté uvedla, že zcela jistě není původcem úhynu ryb. Že by kyanidy pocházely od ní, odmítá dodnes.
Komise mimo jiné upozornila ve zprávě na to, že z výusti z areálu Dezy vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech.
Rybáři při experimentu na Bečvě neporušili podle kraje zákon. Poslední slovo ale bude mít inspekce
Číst článek
Podle komise také dřívější výroky Jiřího Klicpery, který zpracovával znalecký posudek, byly způsobilé ohrozit výsledek trestního řízení. Komise se proto rozhodla podat podnět pro výkon dohledu nad znalcem kvůli podezření ze spáchání přestupku.
Klicpera na začátku února v pořadu Reportéři ČT řekl, že otravu Bečvy nezpůsobila Deza. O několik dní dříve v online debatě expertů prohlásil, že viníka zářijové otravy už zná. Konkrétní ale nebyl. V květnu odmítl obsah posudku po jeho odevzdání policii komentovat, upozornil na to, že je vázán mlčenlivostí.
Poslanci také zdůraznili, že policie vypracovala zadání otázek pro znalecký posudek už v pátek 25. září 2020, přičemž první výsledky poukazující na možnou látku, jež mohla způsobit otravu, byly ve středu odpoledne.
Otázky podle komise jednoznačně směřují ke společnosti Energoaqua, přestože u mnoha dalších vyústění nebyly vzorky odebrány. To se snažila policie podle komise řešit až o dva měsíce později při pokusu v areálu Dezy.
Vyšetřovatelé podle komise pochybili i tím, že nebyli vyslechnuti přímí svědci z řad rybářů, stejně jako vedoucí vodoprávního úřadu z Valašského Meziříčí.
Doporučená opatření
Sněmovní komise doporučila celorepublikovou inventarizaci a digitalizaci kanalizačních soustav, především těch s potenciálním rizikem vzniku ekologické havárie.
K chybám při odběrech kontaminované vody podle zjištění poslanců vedla skutečnost, že neexistuje jasná elektronická evidence kanalizací, především těch kolaudovaných v minulém století.
Brabec po Bečvě plánoval evidenci výpustí na řekách. Po roce však seznam stále není kompletní a dostupný
Číst článek
Na vybraných místech řek doporučila komise nainstalovat jednoduchá monitorovací zařízení, která by snímala změny kyselosti vod a eletrovodivost, tyto údaje by se trvale archivovaly.
Vodoprávní úřady by měly mít podle komise pro efektivní šetření havárií na vodních tocích v prvních dnech havárie vypracovaný seznam zdrojů znečištění a způsob vnosu do vodních toků, které spadají do jejich příslušnosti.
Seznam by měl zahrnovat odtoky z průmyslových čistíren odpadních vod, výtoky z kanalizace, odpady z velkochovů zvířat, jatečního hospodářství, přepady z dešťových zdrží, odtoky z dešťových zdrží, splachy z komunikací, zemědělské znečištění, průsaky z úložiště hnoje včetně skládek, znečištění z přítoků, kalová pole, odtoky splaškových vod z rekreačních aktivit, lodní dopravy a vodních sportů, hausbóty, vypočítává dokument.
Zpráva sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě mimo jiné konstatuje, že v den havárie byl na místě pouze jeden pracovník České insp. živ. prostředí.
"Rovněž ze získaných podkladů vyplývá, že v den havárie nebyly odebrány vzorky z žádné potenciálně rizikové výusti."
11:39 – 20. 09. 2021
Preciznější by měly být také metodické pokyny a postupy v nich obsažené by měly jasně stanovené zodpovědné osoby trénovat.
Pro obdobné havárie lze také doporučit případné zvážení vyhlášení krizového stavu, uvádí závěrečná zpráva.
V případě legislativních opatření komise uvítala snahu o přípravu novely vodního zákona, která by řešila zjištěné nedostatky. Přesně specifikovaná by v něm měla být havárie mimořádného rozsahu. Zákon by měl podle poslanců také stanovit vyšší sankce za neohlášení havárie nebo nečinnost při havárii.
Potřeba je podle nich jasně stanovit, že náklady na zneškodňování havárie i nápravná opatření je povinen uhradit původce havárie. V této souvislosti upozornili na v praxi neuplatňované uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě.
Kauza Bečva
Ekologická havárie, která se stala 20. září loňského roku, poškodila podle rybářů řeku na 40 kilometrech, uhynulo 40 tun ryb.
Vyšetřování kauzy otravy řeky Bečva bude mít zpoždění. Trestní spis míří na přezkum do Olomouce
Číst článek
Policie v červnu obvinila právnickou a fyzickou osobu z oblasti Rožnova pod Radhoštěm pro podezření z poškození a ohrožení životního prostředí a z neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami.
Obviněnými jsou společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Vinu popírají.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.
Stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání státní zástupce odmítl jako nedůvodné.
Vyšetřování kauzy otravy řeky Bečva nicméně bude mít zpoždění. Krajské státní zastupitelství v Ostravě musí přezkoumat vyšetřování kauzy otravy ryb v řece Bečva. Podnět podala obhajoba, jak minulý týden informoval server iROZHLAS.cz. Práce kriminalistů tak může nabrat až dvouměsíční zpoždění.
