Konference rektorů apeluje na řešení nevhodného chování na vysokých školách, požaduje také víc peněz

Vysoké školy by měly přijmout opatření, která pomohou rozpoznat a efektivně řešit nevhodné chování na půdě univerzit. Vyzvala je k tomu Česká konference rektorů ve svém usnesení, které vzešlo z jejího plenárního zasedání. Reaguje tak na několik případů údajného sexuálního obtěžování na akademické půdě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milena Králíčková

„Připravili jsme předpis, který umožnil, aby vznikla pozice ombudsmana nebo ombudsmanky,“ vysvětluje Milena Králíčková | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Konkrétní podoba opatření proti sexuálnímu obtěžování v usnesení České konference rektorů uvedena přímo není, ale rektoři se shodli na tom, že je důležité na školách vytvořit bezpečné prostředí pro studující i pro zaměstnance, aby se nebáli případné problémy řešit a ozvali se.

Mzdy pedagogů humanitních oborů jsou nedůstojné, míní děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Číst článek

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková musela podobné případy v nedávné době řešit. „Konkrétní naše zkušenost byla, že jsme připravili v uplynulém roce předpis, který umožnil, aby vznikla pozice ombudsmana nebo ombudsmanky, udělali jsme otevřené výběrové řízení, ombudsmanka, doktorka Kateřina Šámalová, nastoupila v lednu a v prvních dnech začala přijímat podání a začala řešit kauzy,“ vysvětluje.

Podezření ze sexuálního obtěžování studentek ze strany některých vyučujících v poslední době řešila na Fakultě humanitních studií, tam se problémovým chováním teď zabývá speciální komise.

Podobnými problémy se zabývá taky Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy i Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Její rektor Martin Bareš, který je zároveň předsedou České konference rektorů, nařídil, aby se na celé univerzitě zkontrolovalo, jak studenti hodnotí jednotlivé předměty.

Financování 

Rektoři na plenárním také zopakovali svůj apel, aby vláda změnila financování vysokých škol. Jsou podle nich podfinancované, protože je podpora státu rok od roku nižší. Místo 18 procent v roce 2010 šlo v roce 2021 na vysoké školství 12 procent z rozpočtu ministerstva školství.

Rektoři si připomněli vznik Československa u sochy Masaryka. Akt narušilo pokládání věnců Hradem

Číst článek

Martin Bareš upozornil na to, že je to v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády. Podle něj jsou teď školy v ještě obtížnější situaci kvůli tomu, že roste inflace a ceny energií.

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová ale už dřív řekla, že na vzdělávání na veřejných vysokých školách je pro letošek určeno víc peněz než loni, konkrétně téměř 31 miliard korun. Vysoké školy ale požadují ještě o deset miliard korun víc.

Jako velký problém se ukazují nízké platy akademických pracovníků zejména na filozofických fakultách. Akademici tak často odcházejí na základní nebo střední školy, kde si vydělají víc. Na ministerstvu školství kvůli tomu vznikla pracovní skupina, která má situaci řešit.

Eva Mikulka Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme