Akademici se bojí o svoji nezávislost. Chystaný zákon o vysokých školách podle nich zlikviduje samosprávný charakter akademické obce a radikálně omezí vliv studentů na rozhodování. Univerzita Karlova v Praze proto svolává shromáždění, na které zástupci akademické obce zvou všechny studenty. Výsledkem setkání by měla být dohoda na konkrétním postoji studentů, případně na protestech.

Tento článek je více než rok starý.

8:50 19. ledna 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proti návrhu reformy se už postavilo 20 z 26 senátů veřejných vysokých škol. Spoustu výtek měla také Rada vysokých škol i Česká konference rektorů. Akademikům vadí, že ministerstvo školství nevzalo v potaz připomínky odborníků.

Akademici také apelují na vládu, aby neschvalovala materiál, který počítá například se zavedením školného, které by mohlo vést k zadluženosti studentů. Dalším terčem nespokojenosti je obecně nepřipravenost zákonů o vysokých školách a finanční pomoci studentům. Požadují proto, aby se návrh, který by vláda měla projednat v nejbližších dnech, kompletně přepracoval. S podmínkami školného nesouhlasí ani studenti.

„Pokud by prošel zákon o finanční pomoci studentům a zároveň bylo zavedeno školné, tak jediné co to bude pro studenty znamenat je, že budou povinni splácet školné, budou se muset zadlužovat, budou si muset brát půjčky u komerčních bank, kterým bude stát dotovat úroky a bude jim fakticky zajišťovat zisk. Žádné velké výhody zákon nepřináší. Jedinou výjimkou je zvýšení věkové hranice z dnešních 26 na 30 let věku,“ říká předseda studentské komory rady Miroslav Jašurek.

Ministerstvo školství namítá, že přípravu zákonů s vysokými školami konzultovalo a požadavkům všech zájmových skupin se vyhovět nedá. K reformě vysokého školství se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, návrhy tak má už brzy projednat tak, jak je předloží ministr Josef Dobeš. Počítá mimo jiné s tím, že školné zaplatí banky, kterým je budou pak splácet jen někteří studenti.

„Škola dostane peníze hned, absolvent bude splácet až poté, co dosáhne vyššího než průměrného platu. Ve vládním prohlášení je výše na semestr 0 až 10 tisíc, které si bude moci nastavit v rámci konkurenčního boje vysoká škola,“ vysvětlil ministr Dobeš.

Rektor Masarykovy University v Brně Mikuláš Bek je přesvědčen, že pořád je potřeba především jednat a ovlivňovat rámec připravovaného zákona. Na případný protestní pochod proto nepůjde. Ministerstvo podle něj udělalo velkou chybu především v případě zákona o finanční pomoci studentům.

„Hlavně proto, že vůbec nedošlo k jednáním se zástupci vysokých škol. Byla předložena verze, která vůbec neprošla diskusí. Nejde o obsahové věci. Byli jsme postaveni před hotovou věc. To je zásadní chyba, která vyvolává velký odpor,“ řekl Bek.

Půjčky na školné nefungují nikde na světě, míní šéf studentské komory Rady VŠ

Číst článek

Shromáždění akademické obce univerzity není běžnou událostí. Naposledy bylo svoláno před osmi lety.

Igor Maňour, Lenka Šumová, Martina Mašková, Klára Bílá, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít