Podle vládního návrhu zákona by měly univerzity dostat v příštím roce necelých devatenáct miliard korun. Jednalo by se tak už o druhé snižování financí vysokých škol ve dvou letech. V loňském roce školy přišly o více než dvě miliardy korun.

Podle místopředsedy Konference Richarda Hindlse budou mít nižší rozpočty vysokých škol dopad zejména na začínající pedagogy, o které vysoké školy mohou přijít.

"Především se to dotkne nejmladších lidí, kteří přicházejí na vysoké školy. Ti lidé mají dnes po absolutoriu lákavé nabídky z komerční sféry a těm vysoká škola vůbec nemůže konkurovat," říká rektor VŠE Richard Hindls.

"Může se stát, že se vytvoří obrovský deficit lidí v mladém věku, kteří jsou velmi schopní. My takové lidi máme na vysokých školách a nejsme schopni jim nabídnout odpovídající podmínky," doplnil Hindls.

Problém rektoři shledali také ve školném, které návrh zákona o VŠ zavádí, ale které nepomůže financování samotných škol. Návrh zákona je podle Konference navíc nejasný v mnoha dalších částech.

"Jsou to především věci, které se týkají fungování správních rad a vůbec akademických samospráv na vysokých školách," upozorňuje Hindl a dodává: "Týkají se fungování senátu, týkají se charakteru docentských jmenovací a profesorských řízení. Jsou tam nejasnosti kolem toho, jak má být instituována pozice rektora, kdo ji bude navrhovat a kdo schvalovat."

Rektoři se na čtvrtečním setkání shodli, že materiál výrazné zlepšení fungování vysokých škol nepřinese a navíc se od současné praxe příliš neliší.

Pavel Cyprich, Jiřina Šmídová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít