Evropské žluté prvenství Česka. Otázky a odpovědi k pěstování řepky olejky

Ačkoli produkce řepky u nás v posledních letech stagnuje, Česká republika se v podílu orné půdy osázené řepkou v Evropské unii dostala na první místo. Pro výrobu bionafty přitom posloužila loni jen necelá třetina v Česku sklizené řepky. Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na nejčastější otázky spojené s pěstováním řepky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řepka olejka u nás letos vykvetla na 394 tisících hektarech – to je zhruba rozloha Zlínského kraje | Foto: Fotobanka Stock.xchng, Thomas van den Berg

1Pěstuje se u nás řepky výrazně víc než v jiných evropských zemích?

Podíl orné půdy oseté řepkou byl u nás loni – tedy podle posledních dostupných dat Eurostatu – nejvyšší z celé Evropské unie.

Zatímco průměr v zemích osmadvacítky je 6,3 procenta, v Česku tato technická plodina nyní odkvétá na bezmála šestnácti procentech polí.

Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin je přesvědčen, že takový podíl není nijak mimořádně vysoký.

„V některých spolkových zemích Německa dlouhodobě dosahuje podíl řepky 33 % a většina tamních obyvatel to považuje za stav normální,“ uvádějí pěstitelé ve své brožuře o řepce.

2 Kolik se u nás pěstuje řepky ve srovnání s jinými plodinami?

Z ozimých plodin – tedy z těch, které se vysazují na podzim a sklízejí v létě následujícího roku – tvoří řepka zhruba třetinu. Zdaleka největší plochu zaujímá pšenice, byť jí od loňského roku o tři procenta ubylo. Řepky naopak nepatrně přibylo, a to o desetinu procenta, tedy o 437 hektarů.

3Jak je na tom řepka ve srovnání s ostatními, tedy nejen s ozimými plodinami?

Srovnání vychází z dat za rok 2017, údaje pro letošní rok statistický úřad zveřejní až na konci května.

Z grafu je patrné, že řepka zaujímá třetí místo mezi všemi plodinami pěstovanými na obhospodařované zemědělské půdě. Z její plochy zabírá 11,2 %.

Pokud vezmeme v úvahu jen půdu ornou, tedy jen pole bez vinic, chmelnic, ovocných sadů a pastvin, rozkládá se řepka na 16 % jejich plochy.

4Liší se nějak podíl řepky v jednotlivých českých krajích?

Podle statistiků je zastoupení řepky v krajích rovnoměrné, o něco vyšší je jen ve Středočeském kraji.

5Je letos řepky víc než v jiných letech? Jak se dlouhodobě mění výměra polí osázených řepkou a proč?

Orné půdy ubývá | Foto: Repro: Český rozhlas | Zdroj: ČSÚ

Celková plocha využívaná k pěstování zemědělských plodin se u České republice dlouhodobě snižuje.

Může za to klesající poptávka po domácí produkci, levnější konkurence ze zahraničí a především intenzifikace zemědělství (vyšší výnos z menších ploch díky účinnějším hnojivům, herbicidům, pesticidům a výkonnější zemědělské technice).

Řepka je na vzestupu | Foto: Repro: Český rozhlas | Zdroj: ČSÚ

Plocha osetá řepkou se naopak od devadesátých let minulého století zvyšuje, maxima dosáhla v roce 2013.

„Zatímco řepka se u nás pěstuje velmi dlouho a dříve se pěstovala pouze pro potravinářské účely, dnes se jí víc než polovina pěstuje právě pro energetiku. Zemědělci jsou pragmatici a to, co se snadno pěstuje a někdo to od nich koupí za dobré ceny, to budou pěstovat. A to je v ČR zrovna teď řepka," vysvětlil to pro DVTV přírodovědec Jakub Hruška.

6Kolik z vypěstované řepky se u nás využívá k výrobě biopaliv?

Motorová nafta prodávaná v České republice musí podle aktuálních pravidel obsahovat minimálně 6 % biosložky. Tu tvoří především metylester řepkového oleje (zkráceně MEŘO, používá se pro něj také anglická zkratka FAME). Vedle běžné motorové nafty s biosložkou se prodává také „čistá“ bionafta B100 a směsná motorová nafta B30.

K jejich výrobě se v posledních letech používala třetina až polovina řepky olejky vypěstované na tuzemských polích. Loni tak podle výpočtu Výzkumného ústavu zemědělské techniky sloužilo k výrobě bionafty 32,9 procenta plochy zemědělské půdy oseté řepkou, v rekordním roce 2011 to bylo 46,7 procenta vypěstované řepky.

Další významné biopalivo, bioetanol, který se přimíchává do benzinu, se vyrábí z jiných plodin, především z technické cukrovky, pšenice a kukuřice.

7Jak na žluté záplavě profituje Agrofert?

V souvislosti s řepkou se poměrně často hovoří o holdingu Agrofert. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše pěstují firmy z jeho svěřenského fondu jen zhruba pět procent z celkového množství řepky.

Důležitější je jejich role v dalších fázích byznysu s řepkou: společnosti sdružené v Agrofertu dodávají zemědělcům osiva, hnojiva, herbicidy, pesticidy i zemědělskou techniku.

Chemičky holdingu jsou potom nejvýznamnějšími tuzemskými zpracovateli řepky na bionaftu.

Zdaleka největším odběratelem bionafty je státní podnik Čepro, kontrolovaný zcela ministerstvem financí. Víc než polovinu dodávek metylesteru řepkového oleje pro něj loni i předloni obstaraly společnosti Preol a Primagra z holdingu Agrofert. V předchozích letech byl jejich podíl na dodávkách ještě vyšší.

8Škodí tak rozsáhlé pěstování řepky životnímu prostředí?

Jako každé jiné intenzivní zemědělství. Pro zachování a zvýšení výnosů (v posledních letech kolísají mezi 2,8 a 3,95 tuny na hektar, přičemž mají celkově stoupající tendenci) je nutné řepku hnojit, ošetřovat herbicidy a pesticidy. Hnojiv se používají stovky kilogramů na hektar, přípravky na ochranu rostlin pak představují na každém hektaru další kilogramy potenciálně nebezpečných látek.

Odborná debata se vede o tom, nakolik rozsáhlé lány řepky přispívají k erozi a degradaci půdy.

„Intenzivně a k přírodě nešetrně můžete pěstovat prakticky jakoukoli plodinu. Ale řepka je toho symbolem,“ říká již citovaný přírodovědec Jakub Hruška.

„Půda se při pěstování řepky velmi vyčerpává, co se týká základních živin: dusíku, fosforu, vápníku, draslíku. Největší vadu řepky vidím v tom, že se tak extrémně chemizuje. Stříká se až desetkrát za rok. Na řepku se používá nejvíc kontroverzního totálního herbicidu glyfosátu (známého také jako Roundup – pozn. red.) na hektar.“

Zemědělci znají 71 mikroorganismů, které mohou vyvolat její onemocnění a 57 druhů škodlivého hmyzu. Chemických přípravků pro ošetření řepky je však ještě mnohem víc.

„Pro zvýšení zimovzdornosti, zpomalení dlouživého růstu nadzemní hmoty a posílení růstu kořenů, zkrácení a zpevnění stonku, zvýšení počtu a velikosti nasazených generativních orgánů a omezení jejich redukce, ke sjednocení rozdílného zrání stonků a šešulí, zmenšení pukání šešulí a pro vysušení nežádoucí zelené části porostu lze aplikovat regulátory růstu, dozrávání a desikanty,“ uvádí Jan Moudrý ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.

Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin s kritikou nesouhlasí. „I když jsou to látky svým způsobem škodlivé, správným používáním 'selským rozumem' nám pomáhají k tvorbě nezávadných potravin, prostých nežádoucích chorob, včetně jejich toxinů v potravinách. (...) Používání všech přípravků podléhá velmi propracované legislativě. Veškeré registrované přípravky jsou prověřovány z hlediska vlivu na lidské zdraví, zdraví užitečného hmyzu a zvěře. Musí odpovídat nejen českým, ale i evropským normám,“ uvádějí pěstitelé ve výše citované brožuře.

9Byly letošní závěje žlutého pylu z řepky?

Ne. Podle alergologa Ondřeje Rybníčka z Fakultní nemocnice v Brně drobná zrníčka pylu, která v posledních dnech pokrývají Česko, nepochází z řepky, jak si lidé stěžují hlavně na sociálních sítích, ale z borovic a smrků. Letos podle lékaře přišla jejich silná sezona, a proto je množství pylu vyšší než v minulých letech.

pek, jkl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme