Nováčkům na trhu s respirátory schází razítko ke státním zakázkám. Jediný český certifikátor nestíhá

  • Některé české firmy, které se kvůli pandemii koronaviru začaly věnovat výrobě respirátorů nebo nanoroušek, se v současnosti potýkají s problémy, protože jim chybí evropské certifikáty. Aby se mohly přihlásit do veřejných zakázek vypsaných státem, musí je doložit společně s přihláškou.
  • K získání potřebného puncu kvality pro respirátory nebo roušky jsou jim v Česku k dispozici jen dvě laboratoře, každá s vlastní specializací. Na výsledky se čeká několik měsíců a v zahraničí je situace obdobná.
  • Správa státních hmotných rezerv nebo Ústřední vojenská nemocnice v Praze ale tendry buď už vypsaly, nebo vypisují právě teď, aby měly dostatečnou zásobu ochranných pomůcek na skladě pro případ akutní potřeby.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Firmy, které kontaktoval server iROZHLAS.cz, upozorňují, že testovací ústavy jsou zavalené po celé Evropě.

Firmy, které kontaktoval server iROZHLAS.cz, upozorňují, že testovací ústavy jsou zavalené po celé Evropě. | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Tendry, které v posledních měsících vypisují například státní hmotné rezervy, měly být podle ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) šancí pro české podnikatele. Na konci května redakci napsal, že se více než dvěma tisícům z nich snaží jeho ministerstvo právě s certifikacemi pomoct.

České firmy kritizují tendry na roušky a respirátory. ‚Konec pohádky,‘ říká jeden z výrobců

Číst článek

To podle mluvčí resortu Štěpánky Filipové platí i nyní. „Ministerstvo je proto průběžně v kontaktu jak s firmami, tak s dalšími subjekty. Do vlastní certifikace samozřejmě nezasahuje, ani nemůže,” napsala redakci.

Respirátory se ale v Česku dají testovat jen ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, který patří pod ministerstvo práce a sociálních věcí. A čekací doby jsou aktuálně několik měsíců. Podobně jsou na tom i laboratoře v zahraničí, které oslovil server iROZHLAS.cz.

Roušky, které mají chránit lidi, bude v nejbližší době možné testovat ve zlínském Institutu pro testování a certifikaci.

„Některé testy budeme provádět u nás, jiné zkoušky ale musíme dělat v jiných laboratořích. Je tam potřeba například test v mlze. Domnívám se, že do dvou týdnů budeme notifikaci k testování mít, potom můžeme přijímat žádosti. Ze strany klientů je velký zájem,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Pavel Vaněk, ředitel divize certifikace Institutu pro testování a certifikaci.

Měsíce čekání

Na certifikáty čeká například ústecká firma Safety Nano Protect, která vyrábí nanoroušky zhruba pět měsíců. Snažila se v Česku sehnat laboratoř, u které by si mohla ochranné pomůcky nechat otestovat, žádnou ale nenašla. A zrychlená certifikace, kterou bylo možné během krize získat za několik týdnů, už dnes podle resortu průmyslu a obchodu nestačí. Vedení firmy se tedy nakonec raději vydalo hledat pomoc do Rakouska.

„I jinde jsou možná laboratoře zavalené, ale jejich rychlost je vyšší než rychlost českých institucí. Velký rozdíl je ale i v pozitivním přístupu ke klientům,“ říká pro server iROZHLAS.cz zakladatel a šéf firmy Ludvík Paseka.

„V Česku to byl přesný opak. Nechci říct úplně arogance moci... Ale spíše něco ve stylu: ,Tady nám to zaplať, my ti to nějak uděláme, cena je jasná a basta fidli‘. Některým firmám navíc dávají certifikáty rychle, jiné musí čekat dlouho. Nevím, zda je to o velikosti nebo o bohatství těch firem,“ dodal.

Výzkumný ústav ale privilegování velkých firem odmítá. „Nyní jsou prioritní ti zákazníci, kteří od Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v uvedeném období (od března do května 2020 – pozn. red.) dostali krátkodobě platný certifikát, a kteří tak potřebují dokončit proces posuzování shody a získat evropský certifikát. Mezi ně patří i noví čeští výrobci,“ napsal redakci Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Ústav ale připouští, že doba, ve které testování probíhá, se kvůli počtu požadavků protahuje. „V současné době je zkušební laboratoř zahlcena požadavky zákazníků, obdobně jako jiné evropské oznámené subjekty. Na Výzkumný ústav bezpečnosti práce se obrací čeští výrobci i zákazníci z různých evropských i mimoevropských zemí,“ popsal Dostálek s tím, že certifikace trvá několik týdnů.

Nanorouška je alternativou respirátorů, za 13 korun ji ale státu nevyrobíme, říká Kůs z nanoSPACE

Číst článek

„Výsledky zkoušek, zejména u nových výrobků, nemusejí být vždy vyhovující. V opačném případě musí výrobci provádět úpravy, které celý proces certifikace prodlužují,“ dodal.  

Zvýšení kapacit?

Zkušenosti se zahlcenou laboratoří má také prezidentka společnosti Nafigate Jiřina Repaská. S první certifikací neměli problém, později už ale volné kapacity nebyly. „Prý by to zvládli někdy ve druhé polovině roku nebo koncem roku, ale že jsou úplně zahlcení,“ popsala redakci. Firma má proto vytipované dvě laboratoře v zahraničí.

Jedním z možných řešení by podle ní bylo, kdyby se v Česku zvýšily testovací kapacity. Jak ale uvedl Dostálek z MPSV, takový zásah by byl „komplikovaný“.

Vedle otázky prostorových dispozic je třeba brát v potaz potřebu získání vhodného technického vybavení. Zpravidla jde o jednoúčelová zařízení, která se vyrábí na zakázku, tomu odpovídá i jejich vysoká cena a dlouhé dodací lhůty,“ napsal serveru iROZHLAS.cz. Zároveň upozorňuje, že vycvičení nových pracovníků by trvalo několik měsíců.

„Z tohoto důvodu bylo ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu a společností CzechInvest vyvinuto úsilí k oslovení jiných akreditovaných laboratoří s cílem realizovat některé s normou požadovaných zkoušek u nich. Nicméně akreditační pravidla pro nezávislé zkoušení výrobků jsou natolik přísná a zavazující, že je buď oslovená pracoviště nejsou ochotna akceptovat, anebo naplnit,“ vysvětlil.

S tím souhlasí i ministerstvo průmyslu a obchodu. Pravidla jsou podle mluvčí Filipové přísná, a není proto lehké je měnit. „Ministerstvo se danou věcí intenzivně zabývá, zvažují se možná řešení a probírají se se subjekty, jichž se týkají,“ napsala redakci.

Nákupy během krize

Nákup zdravotnického materiálu byl horkým tématem během celé koronavirové krize. Ministerstvo vnitra problém s nedostatkem roušek, respirátorů a dalších výrobků řešilo leteckým mostem z Číny. Resort zdravotnictví nakoupil pomůcky za miliardy u tuzemských firem. Nejvíce inkasovaly tři společnosti - La Factory, Adler Czech a Batist Medical.

Odborníci i opozice kritizovali zejména nákupy u La Factory, která dovážela materiál ze zahraničí a přeprodávala ho ministerstvu. Respirátory u firmy podle Seznam Zpráv nakoupil resort dvakrát dráž než ministerstvo vnitra ty čínské. Firma měla problémy i s certifikáty: někde nebyly uvedené vlastnosti výrobku, k jedné z dodávek pak La Factory přiložila falešný certifikát. Později ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že při nákupech zdravotnických výrobků v době krize nemuseli dodavatelé certifikáty dokládat. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Martina Novotného společnost splnila podmínky pro dodavatele a resort byl s nákupy u ní spokojený. 

Mezi společnosti, jež od ministerstva zdravotnictví dostaly nejvíce peněz, se dostala i společnost Recea Prague. O firmě, jejíž vlastník Jan Kunc je zatížen 18 exekucemi, iROZHLAS.cz informoval koncem dubna. Společnost má navíc sídlo na virtuální adrese, přesto jí resort poslal 11 milionů korun.

Situace u sousedů

Ještě větší problém mají firmy na Slovensku, kde podle Repaské úplně chybí laboratoř, která by certifikáty mohla udělovat. 

„Moje první reakce byla, že výrobky nechám otestovat na rodném Slovensku, když jsou v Česku nedostatečné kapacity. Tam jsem se ale dozvěděla, že pro ochranné prostředky v podstatě Výzkumný ústav bezpečnosti práce pokrývá Česko i Slovensko,“ řekla redakci.

Údaje o podobných institucích chybí i v seznamu, který vydal úřad pro akreditace při Evropské unii. Podle slovenského ministerstva zdravotnictví ale může certifikáty vydávat Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví Slovenské republiky. Ten do vydání článku redakci neodpověděl, jak jsou na tom jeho kapacity.

Firmy nicméně upozorňují, že testovací ústavy jsou zavalené po celé Evropě. Šéf Nanospace Jiří Kůs zkoušel oslovovat všechny laboratoře ze seznamu úřadu pro akreditaci, ozvaly se však jen italské ústavy, které ovšem nemají možnost udělit všechny části evropské certifikace.

Nakonec svou firmu díky kontaktům „dotlačil“ do pořadníku rakouské laboratoře Hygcen, která sídlí v jedenáctitisícovém Bischofshofenu. „Do pořadníku jsme se dostali jen díky tomu, že mám v Rakousku známé. Do laboratoře volali asi pětkrát a nakonec se to podařilo nějak domluvit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Kůs.

Zástupci Hygcenu mu ale nejdřív napsali, že jsou kvůli pandemii naprosto zavalení. „Vzhledem k extrémnímu nárůstu počtu testů nepřijímáme objednávky až do přelomu července a srpna,“ napsala laboratoř.

,Snad to bude v září‘

Některé firmy mají lepší zkušenost. Podle generálního ředitele firmy Spur Tomáše Dudáka záleží na tom, zda dodavatelé pokračují se zkrácenou certifikací, nebo začínají úplně od nuly.

Jeho firma do Výzkumného ústavu bezpečnosti práce aktuálně posílá dokumentaci k pokračování v řádné certifikaci. Doufá, že by hotovo mohlo být v září. „Ono to není jen o aktivitě zkušebny, ale je k tomu potřeba doložit rozsáhlou dokumentaci a jako firma se pohybovat v určitém prostředí. Je to podle mě složité pro firmy, které nemají zavedené žádné standardy,“ myslí si Dudák.

„A to se může stát, že respirátor nevyhoví na jeden konkrétní test, a pak se začíná od začátku,“ dodal.

S výkonem státní laboratoře je spokojený i šéf roudnické společnosti Pardam Jan Buk. Za pozitivní považuje zejména to, že ústav dodržel termín, který na začátku května slíbil. Před týdnem by ale podle svých slov mluvil jinak.

Policie zasahovala ve firmách, které za nouzového stavu dodávaly resortu zdravotnictví respirátory

Číst článek

„Naráželi jsme na neznalost legislativy z naší strany a další věci, jako například to, že zaměstnanci byli zavaleni vším od Číny po Indii. Ústav neměl čas a prostor s námi všechno komunikovat, ale nakonec se nám to podařilo prošlápnout. Včera jsme certifikát na FFP2 respirátory dostali, ještě tam máme FFP3,“ říká Buk.

Velkou roli v tom, že se všechno nakonec zvládlo v řádném termínu, podle Buka hrálo ministerstvo průmyslu a agentura CzechInvest.

„Zástupci se mnou byli ve výzkumném ústavu několikrát. Přimlouvali se, aby nám certifikáty udělali v nějakém rozumném termínu. Osobně jsem rád za to, že jsme tam podporu měli,“ pokračuje.

Tendry pro nemocnice i rezervy

Evropskou certifikaci vyžaduje například ve veřejné zakázce na respirátory třídy FFP2 a FFP3 Ústřední vojenská nemocnice. Stejný požadavek uvádí ve specifikacích i Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje.

A tuto podmínku musí splnit i firmy, které se přihlásily do tendru Správy státních hmotných rezerv, která ochranné pomůcky pořizuje ve 13 kategoriích. Má jít o respirátory typu FFP2 a FFP3, filtry do respirátorů FFP3 nebo ochranné brýle.

Pro financování nákupu osobních ochranných a zdravotnických prostředků mají být využity nespotřebované peníze jednotlivých resortů, které byly účelově určeny na výdaje spojené s pandemií covid-19. Z vládní rozpočtové rezervy tyto peníze dostaly ministerstva vnitra a zdravotnictví.

„Ne všechny zdroje byly vyčerpány, takže buď se převedou, nebo se výrobky, které se pořídily, převedou do státních hmotných rezerv,“ řekl v minulosti Havlíček.

Zásoby by ministerstvům, jejich podřízeným a organizačním složkám a také krajům měly vydržet na dva měsíce.

Dominika Kubištová, Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme