Reálná účinnost i kvalitních respirátorů je podstatně nižší než deklarovaná, říká odborník na materiály

Vláda čeká, jak si zavedením respirátorů třeba v obchodech poradí Německo. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) řekl, že nechce, aby to byla pro Čechy finanční zátěž. Respirátory přitom podle odborníka na filtrační vlastnosti materiálů nemusí reálně fungovat tak dobře, jak slibují. „Testuje se aerosolem, jehož částice jsou větší než koronavirus,” odůvodnil to pro Radiožurnál Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jakou účinnost mají respirátory v reálném prostředí? (ilustrační foto) | Foto: David W Cerny | Zdroj: Reuters

Na začátek na první pohled laická otázka - co vlastně znamenají jednotlivé třídy u respirátorů? Jaká je jejich účinnost a rozdíl mezi nimi?
Rozdělení do tříd vlastně říká, jakou míru ochrany může respirátor poskytnout člověku, který ho má nasazený. Je to teoretická účinnost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s odborníkem na filtrační materiály Vladimírem Ždímalem

Například respirátor FFP3 by měl být schopný zachytit více než 99 procent aerosolových částic testovacího aerosolu. Třída FFP2 říká, že respirátor by měl být schopný zachytit alespoň 95 procent částic.

Účinnost 95 procent je číslo z laboratorního testování, nebo ho respirátor dosahuje, i když si ho nasadím přímo na ulici?
Test se provádí v laboratoři, takže ten respirátor je plynotěsně upevněný na testovací trati, není tam tedy žádná netěsnost mezi ochrannou pomůckou a testovací hlavou. Například se to lepí lepidlem, přitaví tavnou pistolí nebo přidělá včelím voskem. Cest je celá řada.

Ale je to ideální stav a testuje se, jak vlastní materiál propouští testovací aerosol. Nic to neříká o tom, jak to bude fungovat na obličeji.

A co třeba na vousech? Tam ta účinnost asi tak dobrá není...
Samozřejmě není.

Roušky chrání ostatní

Od začátku koronavirové krize jste testovali nejen respirátory ale materiály, ze kterých si lidé běžně vyrábějí domácí roušky. Jak jsou na tom z hlediska ochrany, když je používáme na ulici nebo v hromadné dopravě? Považujete je za dostatečné?
Od začátku krize jsme říkali, že roušky nosíme, abychom chránili své okolí. To je dominantní úloha roušek, tedy že zachytávají kapénky, které produkujeme při řeči, zpěvu, mluvení nebo dýchání.

Šéf sdružení praktiků: Pokud by respirátory nosila denně čtyřčlenná rodina, budou náklady tisíce korun

Číst článek

Tam roušky fungují bezvadně a dobře ochrání naše blízké, třeba i seniory. Roušky nebyly prioritně určeny k ochraně vlastního nositele.

Dává vám tedy smysl povinnost nošení respirátorů FFP2 nebo chirurgických roušek v hromadné dopravě nebo obchodech?
Pokud respirátor bude velmi dobře těsnit na tváři toho, kdo ho nosí, tak ochrana nositele bude vyšší než u běžné látkové roušky. Ale podle našich zkušeností je reálná účinnost i velmi kvalitních respirátorů podstatně nižší, než je deklarovaná.

To má dva důvody. Disperze (rozptylování - pozn. red.) se testují aerosolem, který je jinak velký než koronavirus, respektive částice, které ho nesou - ty jsou podstatně menší. A za druhé test posuzuje, jaká hmotnost těch částic prošla. Ale těžké jsou ty velké a ty malé jsou téměř nehmotné, takže test mluví o záchytu něčeho jiného, než o co nám během reálné pandemie jde.

Jiří Chum Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme